Jo, lidi si nikdy neváží, když mají pohodu a jistoty.
Za Kádáfího měl každý Lybiec nárok na spoustu věcí, které by nám připadaly jako sen (třebas bezúročné půjčky, vysoké státní dotace na lidské potřeby, přebytkový rozpočet) - a vidíte, jak skončil.
Byl jsem před třemi lety na Kubě - to není ostrov svobody, ale ostrov pohodářů, kteří vám ve třetí větě tykají, nikam se nehoní, přesto to vcelku funguje, lidi chodí hezky oblékaní (mladí jak princové a princezny), cca dvě třetiny aut už nových, nikdo nemá hlad, lékařská péče kvalitní a tím vším i vysoký věk, kterého se dožívají. Tak jsem zvědav, kdy to tam skončí.
Lidi žene dopředu chamtivost a soutěživost. Proto ty půjčky, nejprve se chtějí mít lépe, alespoň před okolím (ono to není jednoduché, nejen reklama, ale i výčitky manželky a dětí provádějí erozi mysli). Kdyby si to uměli spočítat a viděli kolikrát zaplatí více a představit o kolik se tak připraví později...
Kamarád (63, majitel dvou hotelů, který se k tomu dobral férovým způsobem) vždycky říkává: Ono to nějak jde, občas mi nájemci zaplatí, občas ne, ale člověku fakt ve skutečnosti ke spokojenému životu stačí jen aby se měl kde vyspat a najíst.