Magnetický obvod je možné si představit na elektrické analogii vodičů s různým odporem. S I jádrem dostanu nelineární 1 Ohm (reprezentující Ičko) a 1000 Ohmu lineárního vzduchu v serii. S E jádrem dostanu nelineární 1,5Ohm a v serii řekněme 250 Ohmu lineárního vzduchu. No a jak snižuju vzduchovou mezeru, tak mi sice klesá magnetický odpor (klesá mi Rdc cívky při stejném množství mědi), ale také mi roste podíl nelinearit.
Čísla berte jako odhad, nechce se mi to počítat. Doufám, že ten toroid není toroid, byl by to průjem, v datasheetech se píše o rovnoměrné distribuci vzduchové mezery C jádra, takže to snad úplně hrozné není.
Jednoduše méně jádra - méně zkreslení - vyšší Rdc. Uzavřené jádro (Monacor EI) zkresluje v desítkách procent již od malých příkonů, I jádro zkresluje zanedbatelně, vzduch nekreslí vůbec. Zkresluje to lichými harmonickými 3, 5, 7...
Pak je ještě rozdíl mezi typy materiálů jader - kvalitní ferity, prachoželezo, Ička fungují všechny dost podobně, jak jsem napsal. Nekvalitní ferit od Monacoru kreslí již od jednoho wattu, i když je to I jádro.
Samozřejmě průřez jádra má též vliv - větší lepší, ale nic nejde honit donekonečna.