Dýhováním pomocí disperzního lepidla a tlaku je mnohem kvalitnější, než pomocí chemoprénu. Zkoušel jsem obojí. Lisování je ale kvalitnější jen a pouze v případě, že dosáhneš dostatečného a rovnoměrného tlaku. Svěrek není nikdy dost, hlavně rohy, kraje a prostředek je nutné co nejvíc přitáhnout. Zcela ideální je jedna masivní metrová svěrka na 2-4dm2 (o délku nejde, ale o tlak, který je schopna svěrka vyvinout). Stejně je ale rozhodující kombinace měkkosti dýhy a obsahu vody v lepidle - jak moc se dýha bude kroutit. Zase ale to lepidlo nesmí být moc suché, nebo se nerozleje pod dýhou rovnoměrně a na malých částech se dýha nepřilepí. Vidět to zprvu není, pouze při lehkém přejíždění dýhy jedním prstem nepřilepená místa více šustí. Teprve po nalakování, půl roce času a svitu poledního slunce pod téměř 90° úhlem dopadu ty "bublinky" uvidíš.
Příště tam ještě 4 svěrky přidám. Bublinky snad žádné, ale nebudu to muset příště tolik brousit.
Nažehlovat jde i přes nezavadlé disperzní lepidlo, dělal jsem tak jenom kulaté hrany, ale prý jdou i plochy. Bude to určitě rychlejší a levnější, ale nezkoušel jsem to na velkých plochách, tak ti kvalitu nezaručím.