Re: Transiwatt120...
Paráda. Tím končím se svým experimentem na podobné téma.
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Transiwatt120...
dhaman: zapoj tam jen cca 100R/ 1-2W k zemi, zpětnovazební nechej tak jak jsou...
Dhaman: ne, zpětnovazební odpor nechej tak, ale na reproduktorový výstup /až za elyt/ pověs proti zemi odpor 47R/5W. Výstupní elyt na 35V je málo, v okamžiku zapnutí je namáhán téměř plným napájecím napětím, takže ho zvol na 50V. Lepší bude výstupní elyt složit např. ze tří paralelních kusů elytů 680 - 1000uF/50V Nippon LXZ, pak tam nemusíš dávat ten MKT kondík 1uF.
A nezapomeň na to, že NPN koncový tranzistor by měl mít při 4A betu ještě alespoň 50, lépe více. Koncové tranzistory bych asi dnes zvolil BD249C/250C, popř. TIP35C/36C, nebo úplně nejlépe MJW21195/21196, co používáme v Aldaxu do SPV250.
Dhaman: Vypadá to skvěle. Dalo by se potom domluvit na plošňácích a dokumentaci? Myslím tím osazovák, ikdyž k tomuto asi není potřeba a stačí schéma . Díky za odpověď.
MJx2119x doporučuji, i můj pokusný TW2010 s nimi bez protestů funguje! A zvuk to má s nimi velmi dobrý.
Případně tam dej těch laciných BDček dva páry a je po ptákách!
Vyzkoušel jsem (úspěšně) i předpětí mezi bázemi vytvořené Schottkynou 1N5817 v sérii s 1N400x, pochopitelně s tepelnou vazbou na chladič, doporučuji. Kliďák není co do absolutní hodnoty nijak exaktně definovaný a u dvou exemplářů je v řádu jednotek mA, ale pořád lepší než provoz koncáku ve třídě C
Přeju hodně zdaru, kéž Ti to narozdíl de mne hraje na první zapnutí.
Varianta ke zvážení (u mne funkční): Na vstup dát 2ASK170, vyhodit dělič v bázi, dát odpor mezi G a zem (a ohlídat pracovní bod s ohledem na Uds)
Velmi dakujem za pomoc:
1. doplnil som polarizační odpor 100R/3W
2. elyty su teda 2x1000uF/50V a vyhodene to MKT mozno nema zmysel ani to MKT v napajani.
Prototyp skusim s tym co je a uvidime co to povie.
Nepovazujem sa za navrhara zosilnovacov, takze nechcem velmi zasahovat do architektury.
zverejnene eagle subory a tunerom sa medze nekladu ;-D (open source)
Můžete me vysvětlit význam odporu na výstupu proti zemi ?
Šulíni.
Nedává to takovou prdu do repráků při zapnutí, jinak jsou tam ty polarizační odpory pochopitelně naprd.
Polarizační odpor 100R je paralelně k bedně s odporem cca 4R, o kolik se zmenší nárazová prda šulíne ??
A myslíš si Danharde, že bedna má 4R i prvních 100ms ??? Schválně kolik "Ohmů" má tvůj basák v bedně mezi 20-50Hz... spodní frekvence dle velikosti výst. kondenzátoru. Čím větší, tím větší šlupka......
Není to sice můj styl řešení, dát tam topítko. Takže praktická zkušenost nulová, ale v nouzi bez snadné možnosti změny koncepce to určitě ( i když slyšíme logaritmicky) nějaký vliv mít asi bude...
Edit : synáčku Danharde, i když tudy cesta jak píše Sinclair níže nevede a jak jsem zmímil i já, že to není můj styl řešení, tak vše není jen černobílé... V časovce v okolí rezonance repra tím odporem poteče cca 50% nabíjecího proudu kondu - to abys pochopil jalovinu (zdanlivý odpor) apod, tak se někdy zkus podívat na graf impedance reproduktoru....na to ti samotnej avomet (ohmetr) nestačí...
Tam si to můžeš synku změřit ohmetrem cca 3,5R.
A co pomůže, když 10% proudu půjde do odporu a zbytek do repráku ?
Tudy cesta nevede.
Ne, nevede, to je pravda. Proto jsem např. Frantraxovi dával do Aury zpožděné připojení repráků, kde klidové kontakty relátek byly opřené přes odpory 4R7 na zem. Tudíž po 3 sekundách se připojil k zátěži už "přednabitý" kýbl bez sebemenšího lupnutí.
Tutéž úpravu dělám na požádání i do legendárních zesilovačů NAD310, potřebuje to například i Texan /ten navíc i ss ochranu/, totéž všelijaké Zetawatty a celá řada zesilovačů AZS215 až po AZS223.
Teslácký AZS224 to má vyřešeno celosymetrickým koncem a mutováním vstupu konců, takže i bez zpožděného připojení či ss ochran je při zapnutí zcela zticha.
zuki, děláš si srandu?
Co má impedance basáku v okolí rezonance společnýho s pomalým, s trochou nadsázky "stejnosměrným", dějem nabíjení vazebního kondu?
Mimochodem, co jsi vlastně za experta, když tady poučuješ danharda?
Opampe vychladni, nerozumíš nadsázce a kočkování.
Ten tvůj skoro stejnosměrný děj má pro reálné 4R a (původní) 1mF časovku 4ms a to je spodní f. 40Hz. V té době ten reprák nemá 4R, vždyť je to v nejjednoduším případě paralelní RLC + sériová L atd... a proud do 47R nebude jen 10% ale určitě podstatně více.... měřit to ale nebudu....je to kravina a každý tam dá relé, nebo to holt neřeší...
K tomu expertovi nemám potřebu se příliš vyjadřovat, jen krátce: návrhem el. přístrojů si vydělávám už 30let....takže už začínám trochu chápat co je odpor a indukčnost a tak dále....
Máš pravdu, Tvoje (speciálně Tvoje) nadsázky a kočkování chápu opravdu těžko.
EDIT. OK, beru zpátky stejnosměrnej děj, to byl úlet.
Vrznul jsem to do simulátoru: 50V zdroj (pulse, tr = tf = 1us, pulse width 1s, perioda 2s), 1mF kond, náhradní RLC model basáčku SEAS P17RCY ze Sýkorova amárka B5/93. Perioda je dostatečně dlouhá na to, aby přechoďáky "dozněly". Schéma:
Bez výhybky vychází proudová špička do "reproduktoru" 6.66A bez paralelního 47R rezistoru, 6.62A s ním.
Když jsem před "reprák" hodil špulku 1mH, vychází to 6.18A bez paralelního rezistoru a 6.13A s ním.
Zanedbání reaktance repráku a jeho náhrada odporem 6.2 ohmu by dala proud 8.1A bez "výhybky".
Tak nevím...
Každopádně operovat v časové doméně, u přechodných dějů, s impedancí, vyžaduje (mírně řečeno) porci odvahy.
Zapojim a odskusam uvidime ako sa to bude chovat s a bez polarizacneho odporu...
zuki by si měl trochu "ošahat" přechodový děje, je vidět, že i po 30. letech je to panenská půda.
Buď se to dá udělat čistě s tím relé, nebo se dá potlačit ten lupanec řízeným náběhem dc napětí na výstupu, pak je z toho jen zhoupnutí membrány basáku.
Zatěžovací odpor na výstupu je zcela k ničemu.
Varianta "řízený náběh DC napětí na výstupu" se dá u TW realizovat relativně snadno laborováním s těmi pár elyty, co tam jsou. Myslím že Leoš někde zmiňoval, že se mu to docela uspokojivě podařilo.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Transiwatt120...