SPV250 je schopna při zajištění určitých opatření /odpojení Boucherotova členu/ pracovat S PLNÝM SINUSOVÝM VÝKONEM 250W až do kmitočtu 150kHz.
Nicméně my v technických podmínkách garantujeme rovný a lineární přenos pouze do kmitočtu 40kHz, nikdo nikdy víc nepotřeboval a ani po nás nechtěl, není k tomu sebemenší důvod. I kdyby naše zesilovače někdo napájel dobrým SACD přehrávačem /a NAD M5 opravdu dobrý je/, jdoucím z principu do cca 50kHz, nebude s tím ten zesilovač mít problém. Druhá otázka je, zda se takové kmitočty na reálných nahrávkách vůbec vyskytují a pokud ano, tak v jaké úrovni.
Problémem ale je, pokud někdo do vstupu koncového stupně narve vyslovený vf kmitočet, jako jste to udělal s Aldaxem záměrně vy a který se v reálném signálu nikdy nemá šanci vyskytnout, to za prvé.
Za druhé proti takovýmto stavům jsou snad všechny mně známé seriózní zapojení chráněna právě integračním článkem na vstupu, omezujícím přenos takového svinstva a omezujícím konečnou , tzv. vnucenou rychlost přeběhu.
Takový integrační článek mají DPAčka, má ho Leach, má ho PowerBase300, Lynx, má ho i Symasym, měl ho i starý Sinclair a spousta a spousta dalších zapojení, která alespoň trochu za něco stojí.
Jen zesilovače, které stojí za lautr hovno, včetně toho vašeho, nemají např. ani Boucherot, což je jedna ze základních podmínek úspěšného vypořádání s těžkou reaktivní zátěží na výstupu, zvláště pak v mezních stavech. Jak se např. Transiwatty a Aury bez Boucherotu vypořádávaly s takovou zátěží, se lze i dnes snadno doměřit a relativně bezpracně se poblít.
Zesilovače řady DPA, kupř. rychlý typ 220 /KD649-650-8MHz/ měly dokonce výstupní člen ve tvaru pí, tedy RL člen a z obou jeho stran Boucherot.