Re: ok1gth (Monacor SPH-200KE a DT-107)
Poučku o vztahu dělícího kmitočtu a vzdálenosti bych nepřeceňoval. Obecně čím blíže tím lépe, čím níže tím lépe. Grafy k tomuhle jsou v seriály o výhybkách/reprosoustavách od RNDr. Sýkory. Nutno podotknout že v reálu to bude asi o něco lepší. Pokud se tam vejde waveguide, určiě by to stálo zato zkusit - http://www.monacor.de/typo3/index.php?i … rtid=5785. Pokud je moc velká dá se ofrézovat na menší průměr, ale platí čím větší tím lepší. Waveguide má tři pozitivní aspekty. Omezuje směrovost, rovná předozadní offset a zvyšuje citlivost v ose. Tím umožňuje nižší dělící frekvenci. Co se týče určení dělící frekvence - je potřeba provést měření (harmonického) zkreslení v závislosti na frekvenci a SPL. Pokud posloucháš potichu můžeš jít níž než když s tím ozvučuješ zahradní party. Na základě tohodle bych určil jak nízko ho můžu pustit. Rezonanční frekvenci bych do toho osobně moc netahal, respektive ještě jsem nikde nenašel proč by to měl být problém, pokud to ve zkreslení a SPL vyhoví. Nutno upozornit že se jedná o můj osobní názor. Impedance se dá do konstantní a reálné dokompenzovat pomocí RLC paraelně s výškou, laděného na rezonanční kmitočet. Takže potom sedí i průběh filtru. Další možnost je použití filtru s větší strmostí. To má ovšem zase vliv na výkonovou charakteristiku. Jestli je lepší větší nebo menší strmost je do diskuze (společně s naměřenými charakteristikami) a obávám se že i na poslechový test. Někdo preferuje to jiný ono. Nenech se splést zdánlivým amaterismem domácího měření. Na měření charakteristik potřebujeme aby měla zvuková karta rovnou frekvenční charakteristiku, ok?. To už je víceméně několik let standard. A pak aby byl mikrofon rovný - většina těch levných kapslí je do několika kHz dostatečně rovná. Vejš už se to začíná vlnit. Pokud chceš mít hezký graf přes celé pásmo tak se musí vytvořit kalibrační křivka proti něčemu co je rovné z výroby/má křivku. Některé kapsle ji snad ani nepotřebují - třeba WM-61A.
Pokud chceš vědět přesně SPL, nech si zkalibrovat kombinaci mikrofonu a preampu na pistofonu. Na ten určitě nebude takový nával jako do komory. Takže bych Ti spíš navrhnul aby jsi si na další návštěvu komory donesl vlastní mikrofon a předzesilovač. A zkalibroval si ho proti špičkovému měřícímu aparátu co tam máte. Nebudeš pak na nikoho vázaný. Takže teď máme mikrofon který je rovný, nebo z něho můžeme udělat rovný pomocí kalibrační charakteristiky, zvukovku která je rovná z výroby. Máme to co potřebujeme, nebo ne ? Jak už bylo zmíněno, nastavením délky okna se dá určit jak dlouhou část implusní charakteristiky bereš. Pokud nemáš vyloženě malou místnost, dá se měřit úplně v pohodě. Bereš jen to co jde přímo od bedny, odrazy od stěn/podlahy/strop už nezapočítáváš. V podstatě to je jako by se odrazy k tobě vůbec nedostaly/komora. "Problém" je ten že aby jsi mohl měřit dole musíš mít dlouhé okno. A kvůli tomu musíš mít repro daleko od stěn/podlahy/stropu - tzn. velká místnost nebo venku. Pokud Tě zajímá jen odezva basu, dá se měřit taky změřit. Ale pro změnu to bude "kecat" nahoře, mikrofon je blízko u basáku, tím pádem hodně mimo osu vejšky. Pokud chceš udělat nějakou reprezentativní charakteristiku jak to hraje, dá se to poskládat dohromady, většinou to ale není potřeba. Pokud měřící aparát splňuje nějaké základní požadavky, není v tom problém. Mnohem víc záleží na tom co a jak dotyčný měří, než čím. Vzhledem k úrovni zkreslení reproduktoru se dá měřit i jejich zkreslení. Na první pohled může vypadat domácí měření pochybně, ale není k tomu důvod. Pokud si stále myslíš že je, napiš prosím proč si to myslíš.
Ad baffle step, asi jsem to v článku přehlédl.
Celkově pochopení tónu příspěvku je problém, hrozně snadno dojde k nepochopení. Jestli se Tě první příspěvek nějak dotkl, tak se omlouvám, absolutně to tak nebylo myšleno.