Re: Nabíječka aku do vrtačky
Potřeboval bych poradit s sch na #35. Když zkratuju výstup tak mi shoří trand, jak je to možné?
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Dílna » Nabíječka aku do vrtačky
Potřeboval bych poradit s sch na #35. Když zkratuju výstup tak mi shoří trand, jak je to možné?
Hehe. Co takhle zvětšit R6 ?? Se na to schéma podívej a pak si představ co se děje při zkratu.:)
Pokud ho zvětším tak se mi zároven zvedne hodnota proudu při kterém ten trand začne se otevírat. Ale jak jsem zjistil tudy cesta nevede.
Jo,při zkratu by tam nemělo téct do báze víc jak cca 27mA,takže tím to nebude. Jak ti ten tranzistor shoří? Prorací se be,nebo komplet? Ledka přežije? Jaký máš napětí z toho trafa po usměrnění?
Chyba v zapojení.
EDIT: Z toho schématu to není patrné,ale ten odpor 1R musí být na 2W,a ten 2R2 na 3W,jinak shoří jako papíroví čerti. (za předpokladu že ti trafo dá 1-1,5A)
Zapoměl jsem napsat, že R1 není osazen. Napájel jsem to ze stabilizovaného zdroje 32Vdc.
Tranzistor se komplet prorazí. Ledka shoří taky.
Už jsem našel pdf o nabíječích právě s tímto lmkem a tam to maj popsaný jak a co /přidaný odpor do kolektoru a mezi dělič a kolektor, ale v základním datasheetu to lmko to nemá. Prostě jakmile jde ten trand do saturace a zvyšuje se oddběr proudu tak jde do řiti.
Takže tedka se vrátím k původní myšlence se zdrojem proudu a relátkem ač trochu překopaným.
Bože! Osaď ten odpor 1R,vždyť ten přeci dělá omezení max proudu celýho toho zapojení!!
LM317 se snaží za každou cenu udržet napětí mezi ADJ a OUT na hodnotě 1,2-1,3V. To znamená,že bez odběru je dáno výstupní napětí dáno odporem 2K2,takže naprázdno bude na výstupu kolem 15V (odhad). Regulace probíhá tak,že při proudu větším než cca 0,7/2,2=320mA začne tranzistor otevírat,a tím svede napětí na ADJ k zemi,tj na menší hodnotu,tím se zmenší výstupní napětí,tím se zmenší výstupní proud,tím úbytek na R7 a tranzistor se přivře. A celý děj se opakuje znovu.
Když šlusneš svorky,je na výstupu 1,5A proud daný jen pojistkou v LM317. Když osadíš ten R1,bude na něm při zkratu úbytek oněch 1,2-1,3V co si drží LM,na R7 bude úbytek cca 2,8V,to ti dohromady dá cca 4V. Výstupní napětí z toho LM je v tu chvíli dáno napětím Uce a napětím na LED,ten zdroj neumí dát na výstupu méně než 0,5+2,1+1,3=3,9V . V tu chvíli pálí ledkou cca 10mA . Když si to tak vezmu,on to asi ten co to zapojení maloval i počítal,takže nechápu co tě vedlo k tomu ten R1 vynechat.
Pro klid duše bych ho dal klidně 1R2 a R6 zvětšil na 220R,takhle se mu při zkratu pere do báze zbytečně velkej proud.
Pokud tam dám ten odpor 1ohm, tak pak je tam ten trand zbytečnej
Ach jo. Na to jsi přišel jak zase?? Ne že by to bez toho trandu nešlo,ale....
Edit - myslel jsem jiné sch, ale situace v obou sch je obdobná.... prostě nestabilní a nedotažený sch.
Asi bych v tomto případě dal cca 100R v sérii s LED (do kolektoru T1). Teoreticky by tam neměl téct nějaký větší proud, ale asi při změnách regulace tam vyběhne na chvilku něco většího. Na první pohled se nabízí přetížení báze při zkratu, ale už i těch 100R -220R v bázi by mělo stačit. Já osobně bych do báze dal taky spíš 220-470R.
Na druhý pohled je patrná další cesta pro proud a to přes LED a 120R v děliči LM. Teoreticky by tam nemělo opět téct vic než cca 10mA, ale při regulaci LM (časově než zabere), při oscilací T1 apod., se tam mohou dít věci nevídané. Dal bych buď 4R7-15R do emitoru T1 (ekvivalentní je zvětšení bázového odporu na cca 470R), nebo 47-100R do kolektoru T1 , nebo obojí a přidal bych tam v každém případě kondík 47-470pF mezi kolektor a bázi ( na potlačení oscilací a překmitů T1+LM při regulaci - obdoba viz moje pozn výše o stabilitě reg. řetězce).
Na další pohled tam chybí výrobcem LM doporučený blokovací kondy min. 100nF ke vstupu LM a 1uF na výstup
- paralelně k výst. svorkám.
-----------------------------------------
Proč myslíš, že jsem výše psal, že by to chtělo emitorovej odpor k T2, protože bez něj není ničím omezený proud T2 a do báze T1 občas (zkrat na Out apod) teče co T2 dá a asi ti shoří (ta báze T1 nebo i celý T2 atd...). Zároveň R sníží zisk regulační smyčky a zvýší stabilitu.
Něco podobného udělá i zvýšení R6, ale né na stovky R, ale na kilo Ohmy a více. Ale vzhledem k tomu, že není známý proudový zes. činitel T2, tak R v jeho emitoru, případně i v kolektoru definuje max. proud T2 přesněji....
A že to s tou žárovkou už není konstantní zdroj proudu ti nevadí?? Vyvěsil jsi funkční schéma,bez rozmyslu jsi udělal úpravy (vynechání toho 1R odporu) a pak se divíš proč to nefunguje. Ach jo.
V katalogovém listu jsou zapojení s odporem a bez trandu a obráceně.
To schéma se žárovkou jsem včera zkoušel a můžu ti říct, že nabíjecí proud je relativně konstatní. Když to srovnám s tím jak ta baterie byla nabíjena předtím tak je to nebe a dudy.
Já bych to taky viděl celkem uspokojivě. A je to jednoduchý...
Akorát já bych tam přidal ty dva kondy k IO. Vstupní výrobce doporučuje v případě, když je IO dál od elytů apod. Já to většinou moc neřeším a ty kondy tam dám vždy. Těch 100nF na vstup a něco (aspoň taky těch 100nF) na Out. Ale to je deformace profika, kterej nemá čas řešit průsery typu - vždyť to funguje i bez nich. No často ano, ale když se něčeho vyrobí víc jak 10ks ( nebo i 10000ks), tak kdo by měl čas řešit třeba 1% který nefunguje a dalších třeba 5% který (ne)fungují jen občas.... Nebo se to plaší když někdo vedle toho položí mobil apod... Taky jsem jednou viděl chování komerční telfonní ústředny, která se zablokovala, když se dal mobil blíž jak 5cm ke sluchátku i několik metrů vzdáleného připojeného telefonu...
Ano, nakonec jsem zvolil řešení jednoduché podle pravidla "v jednoduchosti je síla".
A ktoré nakoniec? Mám ten istý probém
Audioweb.cz » Dílna » Nabíječka aku do vrtačky