Brum (Stránka 1 z 2)

V africe nemaj 50Hz síť?

Ti jsou často rádi, že vůbec nějakou síť. Ale předpokládám, že Don Karlos není z Afriky, jinak by to byl PapaKarlos .

S velkou pravděpodobností zvolil sobě špatné připojení GND, kkdyž mu tam nejspíš lezou nabíjecí úbytky zdroje.

Tak jsem to zkoušel na straně receiveru odpojit a nic. Beze změny. Možná jsme se nepochopili. Já jsem vytáhl signál přímo z plošňáku z receiveru, kde byl zapájený původní IO.

Ok, díky za radu. Zkusím to teda napojit z původní desky. Chtěl jsem se tomu vyhnout, pač průřezy drátů které vedou z trafa jsou žalostně malé. Tipoval bych to tak na 0,35 až 0,5 mm2. Ty původní kondíky jsem nahradil menšíma kapacitama abych tam mohl nacpat ten nový konec. Tož je tam budu muset zase vrátit.

Místem napájení nemůžeš významě měnit citlivost. Stačí vzít voltmetr a mělo by tam být přece stejné napájecí napětí. Pokud není a např. klesá prudce s vybuzením, je něco špatně... Pokud napětí bude OK, tak se tam něco asi rozkmitá na neslyšitelném kmitočtu....

No, nikde není vidět, kam jsi zapojil výkonovou zem.
Měla by patřit k zemi C705, nebo výkonové zemi IC651 (asi pin 8). Signálová patří asi na zemní konec R674.
Pokud máš jen jednu zem, tak viz výše. Nemůžeš ji dát na SGND, neb ti "plave" dle vybuzení přes 4R7 vůči silové zemi...

Proto se ty země rozdělují, aby s tím bylo méně problémů. U jedné země existuje několik možností zapojení a většinou se nedají kombinovat.

Jednou z možností je postupné řazení obvodů, kdy dráty (spoje) vedou od trafa nejprve ke kondům a ty by měli mít gnd vývody co nejbíže u sebe. Tam vznikne výkonová gnd a pak to postupuje v jedné lajně ke vstupu zesilovače, dále k předzesilovačí (korekce apod.) a končí (či pro signál vlastně začíná) na vstupním konektoru, nebo výstupu rádia apod. V té lajně postupně klesají napájecí proudy a tím i úbytky na GND apod.  A po té trase zůstává cca stejný odstup od velikosti signálu a brumu. Je jasné, že si pak nemůžeš vzít gnd pro vstupní konektor
z libovolného místa ...např. u trafa.

Další možností je hvězdicové uspořádání - více paralelních cest, modulů apod.  Tam se zvolí centrální bod - ten se prohlásí za GND a od něho se to větví. Napájení je vlastně taky jeden funkční blok a buď vznikne v tomto bodu, nebo se tam musí přivěst už vyfiltrované bez brumu pořádným kabelem...

Udělat správně zem u složitých systémů je umění, kterému se všichni nenaučí...a je složité to vysvětlit... Já to taky neumím na 100%. A v každém případě výsledné parametry značné ovlivní návrh DPS (plošňáku).

Takže zpět k problému. Zamysli se nad tím, kde ti vzniká brum (úbytek na AC vodičích a na spoji mezi filtračníma kondenzátorama tj. také po celé trase od můstku ke kondenzátorům).
A někdy od vyrovnávajících (svodových, unikajících atd.)  proudů v GND mezi zařízeníma. To se tě zatím asi netýká.

Pokud implantuješ jiný obvod (nový konec) do hotového zařizení, měl by mít stejnou funkčnost (ty rozdělené země) nebo se můžeš pokusit to obejít. Výjdi z jejich zapojení a pak je jasné, že nemůžeš mít dominantní kondenzátory u svého konce, ale musí být na desce. Jinak ti po společné tvé gnd potečou nabíjecí proudy tvých kondů a úbytek na ní vyrobí ten brum. Takže nemůžeš vyndat ( zmenšit) původní kondy. Je pak jasné, že tvůj gnd vodoč musí mít dostatečný průřez. Tečou tam i výkonové proudy [A] pro zesík. Taky pak není jedno, kde je zem pro Repra. Jestli na původní desce, nebo na nové.. Pokud je gnd tkanička, pak trochu záleží, zda je zesík invertující či neinvertující. Buď se to může rozkmitat nebo jinak zlobit...(zeslabovat).

Další možnost a celkem nejjednodušší (nikoli nejlevnější) by byla tam mít dvě trafa.
Silové (+ můstek atd.) - asi to původní dát na nový konec  a slabší (dle odběru který snadno změříš) dát na původní místo. Pak ti po nové zemi nepoteče napájecí proud.

Bez přesné znalosti topologie DPS jen schema na určení problému nestačí. Já bych dle foto odhadl, že můstek je na hnědé desce poblíž původního konce. Tam bych si vzal napájení a signál. Nový konec dal místo toho původního (chladiče). Dráty co nejkratší a silnější GND vodič (aspoň 1,5mm2).

Tak jsem zase trochu pokročil. No vlastně dost. Dal jsem na doporučení od Zukiho (ještě jednou díky) a pustil se do úprav. Zesilovač s TDA7250 se odporoučel do křemíkového nebe a tak jsem ho nahradil LM3886. Přestože má tento obvod oddělenou výkonovou a signálovou zem, problém s brumem se opakoval. Sice jsem pocítil malé zlepšení, pořád to ale hodně bručelo. Tak jsem se nas...l, a zkusil jsem trochu předělat desku. Původní tkaničky (zem+napájení) jsem nahradil drátem o průřezu 2,5mm (původně jsem chtěl jen 1,5mm, měl jsem ho ale málo). Navíc jsem je dovedl přímo k diodám (původně všechny dráty byly vedeny plochým vodičem do jednoho místa a potom se jednotlivá napětí rozváděla po desce přes hromadu propojek). Zbytek drátů jsem nechal tak. Dále jsem všechny silové drátové propojky nahradil tvrdým drátem opět průřezem 2,5mm.  Napájení nových koncáků jsem vyvedl přímo od kondíků.

Babral jsem se s tím dost dlouho a měl jsem velké obavy jestli to vůbec k něčemu bude. Naštěstí to pomohlo a brum zmizel. Teď už akorát musím dodělat ochranu proti přehřátí, a ještě bych chtěl použít regulaci otáček ventilátorů v závislosti na výstupním signálu.

Mám ještě jeden dotaz. Jakou teplotu (na chladiči) snese LM3886. V manuálu od stavebky píšou, že při 70°C může dojít ke zničení. Vidíte to taky tak? Ochranu proti přehřátí chci totiž řešit rozpínacím termostatem, kterým budu posílat hlášku do řízení receiveru.

Díky

Do datasheetu jsem se díval, akorát se v tom prd vyznám. Je tam psáno temperature range -20 až +85°C. Myslí tím povrchovou teplotu nebo teplotu uvnitř čipu?