Sitovy filtr (Stránka 1 z 5)

Odhadl bych to na 800 - 1000VA. Nejpřesněji to zjistíš měřením takto:
Na svorky označené jako primár připoj síť, změř napětí a potom změř napětí naprázdno na sekundáru, mělo by být o cca 10-15% vyšší. Připojuj pomocí  nějakého pěti-šestipsa zátěže na sekundár /žehličky, kulmy, lampy atd., prostě něco s odporovým charakterem/ tak dlouho, dokud nebude sekundární napětí při zatížení rovno primárnímu. Až se ti to povede, tak součet zátěží na sekundáru je odhadovaný výkon trafa s tolerancí maximálně 10%, většinou kladnou, mívá to ještě rezervu. Rezervu žádnou až silně mínusovou mají jen čínské výrobky. Tohle vypadá na dost slušný výrobek.

Richarde, to není nic zvlášť chytrýho - nás tohle učil mistr v dílnách ve škole při zjišťování napětí vinutí a celkové zatížitelnosti naprosto neznámého trafa.
Prostě vytáhl z bedny pod ponkem nějaký síťový trafák a jedujedujedu! Za deset minut chtěl vědět, co to je za trafák a co umí. Samozřejmostí bylo rozpoznat, zda jde o síťák, výstupák, převoďák atp.
My jsme v dílnách dostávali díky skvělému mistrovi jinou sodu než sopli dneska...

Oddělovací trafo pro audio by z toho bylo výborné, chce to ale na primáru i sekundáru doplnit kompenzací jalové složky a seriózními odrušovacími filtry, účinnými až o 60dB v pásmu 0,1-30MHz minimálně /ne něco jako v PC nebo monitorech, to je naprd/. Výborné jsou komplexní širokopásmové odrušovací filtry TESLA v zinkohliníkové odlévané krabičce, označené jako WN852 02. Je to kompletní, zapojený a stíněný filtr, které by stačilo zapojit na vstup a na výstup, doplnit kondenzátorovou kompenzaci, nějaký ten varistor /třeba KEKO CV250K20 z Ecomu/, pojistku na primár /ještě před varistor a filtr/, hezký kabát, několik výstupních zásuvek a máš to.
http://www.almeto.cz/odrusovaci-filtry

No, vysvětlil...to spíš já to musím vysvětlit trochu zeširoka.

Ono to v době, kdy jsem byl na střední škole já, fungovalo kapku jinak. Středních škol tohoto oboru příliš mnoho nebylo a nedostal se na ni každý blbeček jen proto, že si tam podal přihlášku a absolvoval přijímačky.
To znamená, že na těchhle školách byli lidi, které to doopravdy bavilo a kteří to doopravdy chtěli dělat - ostatně na přijímačkách na tento nepříliš rozšířený technický obor to bylo tak, že tam byla spousta otázek, zodpověditelných jen tehdy, pokud se člověk o obor zajímal už značně dříve. Mezi námi nebyli blbečkové jako dneska, kteří by tam byli jen proto, že jim to vymysleli rodiče, nebo že se jinam nedostali, že by ve vyučování dělali bordel a na školu srali. Pár takových se tam samozřejmě vyskytlo, ale vyletěli už v prváku.
Přijímačky byly jednoznačně na plný počet bodů a jak už jsem napsal, mezi otázkami byla spoustu fíglů, které do přijímaček vymysleli chytří učitelé a mistři. Udělali je jen ti, kteří se o nf techniku, elektroniku a elektroakustiku zajímali už značně dříve a měli už něco za sebou. Krom toho při ústním přijímacím pohovoru od nich člověk dostal takovou sodu, že by z dnešních slaboproudých tříd zůstali tak tři jedinci...
Takže se tak nějak automaticky předpokládalo, že mistr v praktické výuce má před sebou inteligentní lidi se zájmem o obor, schopné vlastního úsudku a že není třeba dlouhého a složitého vysvětlování na tak primitivně jednoduchou záležitost.

Například mistr nakreslil na tabuli schéma středně složité tyristorové nabíječky akumulátorů, za další hodinu se zcela automaticky předpokládalo, že na čtverečkovaném papíře od nás dvaceti dostane deset návrhů plošných spojů /pracovali jsme ve skupinách po dvou/, vybere ten nejvhodnější, vysvětlí proč je nejvhodnější, případně pomůže jej poupravit a za další hodinu už se kouřilo z leptacích misek.
Když to zkrátím, tak na začátku dne v osm ráno bylo schéma na tabuli křídou a v půl čtvrté odpoledne včetně oběda leželo na stolech deset plně funkčních osazených a oživených desek pro uvedenou nabíječku. Potřebné součástky buď mistr měl ve skladě, nebo je naprosto samozřejmě kupoval stát, resp. škola. To bylo v pondělí.
V úterý se mistr vytasil s deseti transformátory 220V/24V/300VA, které bylo nutno opatrně rozebrat, při současném počítání závitů odvinout sekundár, spočítat počet závitů na volt, navinout DVĚ nové vinutí pro nabíječku, trafo znovu opatrně složit, vyzkoušet a změřit. Kdo se seknul nebo něco zničil, automaticky za pět.
Další den se mistr dovalil z vedlejšího kovopodniku s deseti vyrobenými kastlemi a vypsal soutěž o ergonomický návrh rozmístění ovládacích prvků, svorek, spínačů, měřáku, pojistek atd. Skupina, jejíž návrh zvítězil, měla automaticky na kontě další za jedna a zbytek dne už se jenom vrtalo, pilovalo, brousilo, stříkalo barvou apod., v průběhu praktického týdne se už pak jen šroubovalo a zapojovalo, až na konci týdne stálo na stolech deset plně funkčních krásných nabíječek. Proběhlo férové losování z mistrova klobouku a deset lidí si mohlo domů pro otce odnést svůj vlastnoruční, plně funkční a užitečný výrobek.
Takto to probíhalo se vším, během 2.-4. ročníku jsme toho postavili mraky, včetně malého čtyřvstupového mixpultu, od zesilovačů, barevných hudeb nebo stereodekodéru k předělání monofonního FM přijímače /Tuším Sázava, Carina, Bonny a ještě kterési to byly/ na stereofonní výstup, až po šikovnou vrtačku na plošné spoje.
Prostě šikovné a užitečné věci, na kterých bylo vidět jak fungují, proč tak fungují s tím, že si je člověk postavil vlastnoručně a tak se o tom hodně naučil.

Takže na to, abychom trefili zatížitelnost neznámého trafa nebylo třeba nějakého extra vysvětlování, mistr jen slovně naznačil princip a zbytek, jak to uděláme už byl na nás samotných a na možnostech a vybavení dílny. K tehdejšímu naprosto standardnímu vybavení patřilo několik velikostí regulačních traf, nejméně dvacet DU10, několik DU20, dvacet trafopájek, nějaké RLC10 metry, stolní RLC můstky, generátory, milivoltmetry, osciloskopy od Křižíka přes BM370 až po BM464, napájecí zdroje, nejrůznější zatěžovací odpory...prostě všechno k tomu, aby tam efektivně mohlo pracovat dvacet lidí na čemkoliv a nic je nezdržovalo. Mistr měl plný sklad nejrůznějších součástek a co chybělo, šly se k účetní školy nafasovat peníze a šlo se nakoupit v Eltosu.
Tak tohle byla ta socialistická výuka...

Kde to bylo?

Se vsadim že v Rožnově

Já jsem na FELu a z mý skupiny to zajímá asi tak jen jednoho.

ja mam vakuovku (SPSE Roznov)

Jsem zpet s prvnimi poznatky. Trafo pri zapojeni na sit priserne vrci. Viditelne neni nijak poskozene (spalena izolace, vypaleny lak atd). Dodal jsem si odvahu a trafo nechal zapojene a na sekundar zapl varnou konvici. Brum se nepatrne snizil.
namerene hodnoty byly:
bez zateze: prim 280V, sekundar 291V
1960W zatez: prim 269V, sekundar 273V.

Provodni kabel k trafu nema dostatecny prurez, ten pokles ma asi na svedomi, byl dost teply, tak jsem vice uz nezatezoval. Podle puvodniho navodu ma teda >2kW. Ale diky hluku je temer nepouzitelne, pokud nebude nekde ve sklepe.

že hučí pri 280V? a sa divíš? )

to taktiež alebo má 200V efektívnych a tých 280 berie ako špičky