Re: Vyhybka ARN 188/05 a DT25n
Check a povedz mi, na čo mu bude takéto meranie keď ho nevie vyhodnotiť? Najpravdepodobnejšie tú fázu ani nemá dobre zmeranú.
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Návrh, měření, software » Vyhybka ARN 188/05 a DT25n
Check a povedz mi, na čo mu bude takéto meranie keď ho nevie vyhodnotiť? Najpravdepodobnejšie tú fázu ani nemá dobre zmeranú.
Výhybka odladěná klasickým způsobem, horizontální směrovky jsem měl k dispozici při návrhu, vertikální ne:
výsledný horizontál výsledný vertikál
Pořád mi tam něco nesedělo a všichni, kteří bedny slyšeli, se shodli, že tomu něco na středech chybí. Následovalo měření vertikálních směrovek, vyděšený úlek a výroba nové výhybky se zohledněním vertikálu:
výsledný horizontál výsledný vertikál
Takže tolik k potřebě vertikálních charakteristik. Mimochodem jde o moje 2p 8" vifa + DT300 ve WG. Ten WG je k 8" moc malý, předpokládám, že k 7" to bude parádní i co do vertikálu, když se s ním ovšem bude počítat při návrhu výhybky.
V Artě nelze překrývat charakteristiky a navíc normalizovaný obrázek je k ničemu.
Až si postaví krabičku na dvojkanálové měření a preamp, tak bude moct měřit dvojkanálové - správně fázi. Nic těžkého na tom není, jen se vygeneruje okno z impulsky se stejným offsetem
edit:Cháry prohozeny.
V Artě lze poskládat jednotlivá měření do jednoho obrázku jako overlays.
I z horizontál je vidět, že jsi dělil v prvním případě příliš nízko. Vždyť i z těch mála směrovek je vidět, že DT300+WG je krám a rezonance 8" reproduktoru. Spojil jsi imho nespojitelné. Vertikální směrové vlastnosti nejsou jenom dány směrovými vlastnostmi jednotlivých měničů - ty jsou poměrně podružné, ale zejména C-C/DF a strmostí filtrů. Jsem OT ... odpojuji se
Pardon, měl jsem prohozeny grafy. Verze s nižším dělením je ta nová lepší.
DT300+WG krám není, má akorát lehce hrbatý vršek, holt to není třikrát dražší driver. 8" Vifa žádnou rezonanci nemá, ten malinký hrb na cháře není jinak vidět na impedanci ani zkreslení. Může to být difrakce, což je jinak hlavní faktor zvlnění do 5kHz.
Jasně, že vertikál je daný vzdálenostmi, ale když vyjdou správně směrovky, tak se to jimi dá kompenzovat.
Check, bolo ti to treba?
Pokud máš stížnost, řekni jí na rovinu a neskrývej ji za narážky a hyperbolu.
Ak máš pocit, že hyperbolizujem, tak ti to poviem na rovinu. Z toho čo si napísal aj na týchto stránkach je jasné, že sa veľmi často vyjadruješ k veciam, o ktorých si si niečo prečítal, ale ktoré neovládaš a mnohokrát máš s tým problémy (spomeň si na anabázu s "kalibrovanými" mikrofónmi na Slovanete) . Frisko začal tento thread s tým, že potrebuje poradiť ako merať meniče ako simulovať a podobne. Tvoje rady však vyznievajú tak, ako keby si čerstvému absolventovi autoškoly dával rozumy, na zajazdenie čo najlepšieho času vo formuli 1 na okruhu v Monacu. Pochop, že Frisko si najprv všetko potrebuje omakať, vyskúšať a urobiť aj zopár blbostí, ale bez toho sa to nenaučí. A okrem toho potrebuje veľa študovať jednak teóriu a praktické použitie meracích metód v jednotlivých programoch. A tiež sa musí dokonale naučiť používať jednotlivé programy (napr. používanie overlays u ARTY ho naučíš ty ).
Mikrofony: Jak jsem mohl tušit, že má zvukovka na vstupu pasivní bandpass naladěný těsně mimo akustické pásmo, který se ovšem po připojení mikrofonu přeladí do jeho prostředku.
S Friskem jsme toho docela dost prohodili v SZ, vím, že to je začátečník, ale taky vím, že je chytrej a má o věc zájem. Praxe mám myslím dost na to, abych věděl, co potřebuje vědět on.
Artu nepoužívám, na měření fr. charek je mnohem lepší LSPLab.
Ještě jsem nezažil, že by se někdo zlobil kvůli přebytku informací a množství možností.
Oki ludia, som rad, ze pisete, kazda rada pre laika dobra...len sa tu nevadte Na to overlays som uz btw prisiel, ze ma to nanapadlo skor Teraz cakam na cip k tomu predzosilu, ma prist buduci tyzden tak ho postavim a budem mudrejsy pri merani fazi. Mam doma nejake zvysne suciastky zo starych vyhybiek, tak len z pasie skusim nieco nasimulovat, poskladat a pomerat... som zvedavy na vysledok, vela od toho nacakam, len sa s tym chcem pohrat, daco sa mozno naucit
Este k tomu meraniu v Arte, meriam tam, lebo Lsp lab odmieta spolupracu. Najskor mam nejaku divnu verizu. ma niekto link na schopnu a pouzitelnu verizu, popripade full hehe...dik
To Check. Neviem v čom je LSPLab lepší od ARTY, ale má podstatne menej možností nastavenia a nejde v ňom merať hromada vecí, ktoré v ARTE sú (napr. STEPS). Okrem toho, ARTA sa dá na rozdiel od LSPLabu používať legálne (pochybujem, že by si mal na LSPLab kúpenú licenciu). Frisko, zostaň pri ARTE.
Kromě jiného mi pro zpracování impulsky v Labu přijdou vhod fce jako adaptivní okno a číselné zadávání offesetu a velikosti okna. Limp s Steps ale jinak nic nepřekoná.
To jednokanálový měření není bezpodmínečně nutný hned zavrhnout. Může to fungovat dostatečně dobře a jde snadno ověřit, jestli ano, nebo ne: pokud naměříš v Artě opakovaně, tj. několikrát hned za sebou, impulsní odezvu toho samého a impuls se na časové ose spolehlivě nehýbá (prostě lze pro jeho vrchol odečíst stále stejný čas, v rámci rozlišení vzorkování - a je jedno konkrétně jaká hodnota to je), můžeš to tak klidně dělat a použít tuhle naměřenou fázi pro návrh výhybky. Pro 100% jistotu můžeš ještě mikrofon posunout trochu blíž/dál a ověřit, jestli se fáze (na vybrané frekvenci) pohnula přesně o tolik, kolik teoreticky odpovídá tomu provedenému posunu. Jde to snadno spočítat, to není žádná věda (posuneš-li mikrofon o "d" [cm], musí se fáze na frekvenci "f" [Hz] změnit o d*f*3,6/344 stupňů, neuvažujeme-li celočíselné násobky celé periody. Pro 5 cm a 1 kHz se to musí hejbnout o cca 52°). Nesmíš při tom samozřejmě hýbat s oknem.
check: pro jaký úhly jsou to teda vertikály?
Frisko, tu máš http://audioweb.cz/viewtopic.php?id=5701
Jináč postavit krabičku, co má check na stránkách je popravdu hračka a funguje to skvěle. Dokonce se s tim daj měřit i kapacity a indukčnosti - tam mám ale jeden dotaz. Na jaký frekvejci to mám brát? Ono se to tváří jako frekvenčně závislý, což by snad ani nemělo bejt
Malo... Napíš si vzorec pre kapacitnú alebo indukčnú reaktanciu, pozri kde máš v ňom frekvenciu. Na akej frekvencii merať neviem, ale asi by som moc vysoko nešiel.
Taky je třeba odečítat tam, kde je velikost impedance ještě zanedbatelná oproti vstupní impedanci měřícího přístroje, viz návod:
"To get good estimation of capacitance or inductance it is recommended to put cursor on
frequency where impedance magnitude is lower than 100 ohms. It assures measurement of
impedance with 1% tolerance. Why? The answer lies in fact that measured impedance is
bypassed with probe or soundcard input impedance that usually has value of 10k ohms."
OT: Ještě se chci vrátit k těm vertikálním chárám. Teorie praví, že spektrálně maximálně vyrovnaného průběhu výkonu se dosáhne při fázovém rozdílu 90st. na dělící frekvenci mezi sousedními pásmy (už si nevybavím, pro jakou strmost aj., vím jen, že se ale počítalo s ideálními zdroji). Ty propady tam budou někde vždy, což je prostý důsledek toho, že ty repra nejsou v jednom bodě, teď jde jen o to kde a jak "hluboké". A je otázka, jestli je mířit spíš do podlahy (a tam tu vlnu co nejvíc pohltit), nebo do stropu (kde jí pohltit/rozptýlit). Jinak, čím větší je směrovost těch samotných pásem, tím to bývá lepší.
Díkes.
Zdravim, tak som sa trochu hral s vyhybkou, simuloval v LSPcade a pajkoval hehe. Podarilo sa mi aj odsimulovat vcelku rovnu charku, no stale s fazou od oka . Tu je obrazok k simulacii, a nakoniec aj k celkovemu meraniu. Hraje to oproti staremu zapojeniu (6u kondik na vyskac...vtedy este Dt25n + znizenie citlivosti)uplne inak..celkovo to je cistejsie, nekrici to, zvyraznili sa detaily, ktore som predtym ani nepocul. Je to vsak provizorne..a uz to je o inom ako predtym. Suciastky som pouzil len zvysne...poskladane takze kadeake, bipolar kondiky, cievky poskladane z 2 atd... Na obrazku v simulacii nieje znazornene seriove RLC paralelne k basaku, je tam 0.4mH, 24uF a 20ohm odpor. Jeho dodanim sa zmensil hrb na 1.4kHz a tak zjemnilo "kricanie stredov ". Este bude treba vyriesit prepad na 6.8kHz. Zatial to ujde..no pockam si na fazove meranie a tak odsimulujem finalnu vyhybku s riadnymi suciastkami, uz sa tesim ako to bude hrat
Este jedna vec sa mi zda cudna...v simulacii mam vyskac prepolovany opacne, a v skutocnosti ho mam priamo..tak ako basak..ked som ho prehodil, vzniklol hovadsky prepad na delicke, jak to je mozne ??
S tou dírou nic kloudnýho neuděláš, kašli na ní.
Mimochodem, já se vždycky snažil, aby měly filtry monotónní přenos. Má někdo prakticky vyzkoušeno, nakolik vadí/nevadí takovýto průběh na výškách? Vždyť filtry s takovým přenosem mají pěkně prasáckou odezvu na impulz, ne?
No, já se tak trochu nenápadně ptal Boba ohledně výhybek a pochopil jsem z toho asi to, že mít učebnicový filtry je sice pěkný, ale musej se kompenzovat i jiný věci. Asi jsem řek hovno, tak zkusim něco kloudnýho - odezva na impuls se dá krásně změřit, tak to může hošan udělat.
A jen tak baj voko - Nebylo by lepší začít od toho, že si udělám RC kompenzace impedance? Teď zrovna myslim na basák. Třeba by pak i ten vejškovej filtr (a jeho průběh) vypadal kapánek jinak.
Impulzní odezva - ta, kterou změříš mikrofonem - je ale hlavně daná až výsledným přenosem akustickým. Co to dělá "pod tím" čistě elektricky je celkem fuk. Záleží vždy jen na tom, jak to vychází ve spojení s vlastní charakteristikou repra, na ničem jiném.. (Pokud jde o věci okolo filtrů.)
Na impulzní odezvě jsou zajímavý jiný věci - difrakce, apod. Jinak v ní nic navíc oproti frekvenční cháře není.
Audioweb.cz » Návrh, měření, software » Vyhybka ARN 188/05 a DT25n