Re: Vyhybka ARN 188/05 a DT25n
U výškačov netreba zahorovať nič. Meranie urob v hotových ozvučniciach.
Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Návrh, měření, software » Vyhybka ARN 188/05 a DT25n
U výškačov netreba zahorovať nič. Meranie urob v hotových ozvučniciach.
Natransportuj frd a zma súbory do LSP Cadu a začni simulovať. Dostal si sa dosť ďaleko. Ostatné nájdeš v návode na LSPCad.
Frisko:
Jedna chára v žádném případě nestačí. Změř si to po 10° od 0 do 90°. Uvidíš, co jsou rezonance (jsou hodně slyšet, je třeba je srovnat, budou vidět na stejných místech na všech těch chárách) a co jsou interferenční efekty (nejsou tak slyšet, nic s nima neuděláš). Všechny tyhle naměřené charky by si měly být co nejvíc podobné (tvarem) a všechny musí být přirozeně co nejvíc rovné, v žádném případě se ti nesmí stát, že budou ty dál od osy nějak moc hrbaté, nebo mít propad okolo dělící frevence. Pokud ti budou vycházet opravdu pěkný až ty dál mimo osu, obětuj tu charku na ose. Jen když tohodle dosáhneš, bude ta bedna hrát dobře, jinak ne.
Jestli měříš s checkovo micem (jednokanálově na mic-in vstupu), musíš použít "minimum phase" a do simulačního softu zadat offset akustických středů (víc v návodu), který pro začátek odhadni jako vzdálenost prachovky od roviny přední stěny pro to usazené ARN. Dá se to i změřit, kdyby byl zájem, můžu popsat.
HOLMImpulse snad umí měřit spolehlivě fázi i jednokanálovým měřením (tj. bez dalšího laborování s offsety). Mělo by stačit zaškrtnout "Keep stream alive" a ev. si s tím trochu pohrát (nezkoušel jsem).
Okno pro měření to chce opravdu co nejdelší, jaké si můžeš dovolit, spousta věcí jinak není vidět, ztrácí se rozlišení. Dobrý je přinejmenším vidět vliv ozvučnice (baffle step) na těch cca 200-1000Hz. Takhle jak to máš, to snad bude jinak stačit. HOLMImpulse zobrazuje frekvenční cháru zároveň s tím, jak hýbeš s oknem, dá se z toho hodně poznat.
Je to začiatočník tak mu nemúť hlavu s mimoosovým meraním. Bude rád keď zvládne základnú procedúru a v LSPCade mu to bude niečo robiť.
Když zvládne jednu, zvládne jich deset. Když už měří, tak ať měří něco, co má smysl.
Myslím, že Frisko už to pobere...
godz ma pravdu, som zaciatocnik a este v tom neviem tak dobre chodit, co a ako. No som rad, ked mi napisete hocijaku radu, pripomienku, mozno mi to pomoze pri mojom projekte. Este otazka, je vhodne merat charku v arte ? Myslite, ze tie charky su namerane dobre, da sa tomu verit ? Obzvlast nizsie freqvencie(cca do 500 Hz), tie sa mi zdaju nerealne dik
Samozrejme že nízke frekvencie nie sú zmerané korektne. Musíš brať do úvahy skutočnosť, že pri časovo ohraničenom impulze ti FFT správne vypočíta hodnotu zodpovedajúcu nanajvýš dľžke periódy rovnajúcej sa dľžke okna. V domácich podmienkach sa to dá optimálne nastaviť tak cca na 2,4 - 2,8 ms, čo by zodpovedalo cca 360 Hz. Ostatné je špatne. Nízke frekvencie sa dajú merať v blízkom poli, v Arte sa dá nastaviť vplyv ozvučnice (alebo sčítať s bassreflexom) časť SPL odstrihnúť a pripojiť k tej časti ktorá bola meraná ináč.
Dik za vysvetlenie, myslim, ze nizsie frekvencie nebudem potrebovat pri navrhu vyhybky, ide mi najme o frekvencie okolo delicky a vyssie. Pri merani SPl potrebujem zmerat aj fazu, ako ?.... Len tak medzi recou, co je to ten bafflestep ?
Fáza - v ARTE minimum phase. Bafflestep - vygoogliť !
http://check.wz.cz/clanky_pokracovani/fon.htm
Postav si kompletní měřící krabičku pro dvojkanálové měření a linkwitzův preampík. Pak se dá použít měřená fáze do simulačních programů (nemusí se zadávat vzdálenosti repro). Při singl měření je fáze bezcenná.
Do poručuju ti uědlat měření i mimo osu.
Tu kompletnu krabicku pre meranie mam zrobenu, skusim este zrobit ten preampa pomeram. Chce to vsak casa toho nikdy neje dost Niekde na tomto fore som cital, ze zvyknu odlakovat membranu na menicoch. Co by mi pomohlo, keby som moje 188/05ky odlakoval? dosiahol by som lepsie parametre na basoch, alebo mensie vysoke tatry na stredoch ? Oplati sa mi to prich mojich bedniach? dik
Vyprdni sa na odlakovanie. Check, sorry nechcem rýpať, ale v tvojom odkaze je veľká hromada asflatu.
Ano, lak nech tam kde je. Frekvenční charakteristiku má to ARN dobrou, jednoduchá výhybka s druhým řádem a jedním RLCčkem na basech.
Zase ano, v tom článku jsou známé věci podané dost krkolomně. Mě se taky nelíbí, jak je to napsané, ale zatím jsem nepřišel na to, jak takový jednoduchý návod napsat lépe. Vytvořit jsem to musel, vox populi.
Když mi napíšeš něco konkrétního, tak můžu zapracovat.
Nerozumiem, naco je potom dobre to odlakovanie. Este som od toho asi daleko, ale ako mi odporucate delit vysku? niekde som cital, ze DT300ka je dobra ne delenie 6db vyhybkou + nejake to RLC
Na to sa nedá jednoducho odpovedať. To treba vyskúšať. Z princípu by mala byť deliaca frekvencia minimálne o 1 až 1,5 oktávy vyššie ako Fs. Rozhodujúce je skreslenie aké produkuje tweeter na spodnom konci pásma a potom nadviazanie fázy. DT 300-ka by sa mala dať deliť pomerne nízko. A nezaoberaj sa odlakovávaním, to je len také hranie sa. Pri konštrukcii bedne sú omnoho dôležitejšie veci.
No on není lak jako lak. Třeba na Vifě, kterou mám já, je lak imho víc prosycen do papíru. Na TVMkách je, vzhledem k tomu jak snadno jde sundat, jenom nastříkanej na membráně.
Pokud jde o druhý případ (tipuju že ano), tak lak pouze frekvenčně snižuje rezonanční mód membrány, jeho amplituda i podíl zkreslení, jak na jeho vlastní frekvenci tak v subharmonickém vztahu, zůstává stejný. Odlakováním by se tedy mohl posunout ten vrchol z 5khz asi o 50Hz výše, včetně bordelu který přináší. Toto zlepšení je zanedbatelné.
Jediné, co stojí za pozornost, je snížení kmitající hmotnosti a to nevím do jaké míry. Najdi si případně někde o kolik se hnula TSka nebo lépe akusticky měřená citlivost.
Pokud ti nejde o design, tak bych se na to vykašlal. Že někdo bez měření trvdí - to či ono je lepší, není pro mě berná mince.
Výhybka pro výškáč se takhle snadno nedá určit, je rozdíl jestli se použije WG nebo ne a největší vliv mají difrakce na okrajích přední desky ozvučnice. Já mám DTčko ve WG a -3dB začínající 20kHz, od 3kHz mám -6dB, jenže abych výškáč srovnal, tak mám na něj použito docela hodně součástek...
Klíčová je právě měřená fáze, "pravdivá" bude až s dvoukanálovým měřením - s ní se pak dá simulovat. Po 10° je zbytečně přesné, stačí po 22,5° , velmi doporučuji změřit ještě vertikální charakteristiky, tady jemněji po 10°, stačí do 30° nahoru a dolu.
Vždycky nastavit na nějaký úhel a změřit basák+vejškáč dvojkanálem.
Jinak zatím chválím, jak jsi se do toho zakousnul!
Frisco naskládej si měření do jednoho obrázku - takhle z toho moc neuvidíš. Na měření ve svislé rovině bych se teď vykašlal, protože žádné nové informace z toho nezískáš.
Audioweb.cz » Návrh, měření, software » Vyhybka ARN 188/05 a DT25n