Re: impedance reprobeden a receiveru
Já si ještě přisadím, když už to tu Denkez nakousl.
Pod pojmem JMENOVITÁ impedance si já představuju /a norma IEC také/ impedanci JEDNU, jakoukoli, ale JEDNU, tedy nikoli rozsah, jako je tomu v případě štítku 4-8ohm.
Já výrobce totiž vcelku i chápu. Po otevření spousty beden a opravách výhybek dvouapůlpásem a třiapůlpásem totiž chápu, že je téměř technicky /a hlavně pak finančně-prodejně-konkurenčně/ neřešitelný problém udržet impedanci takové bedny na jedné konkrétní hodnotě, to jest čtyři, šest, nebo osm ohmů v toleranci +/-20%, jak předepisuje norma IEC.
Vyžadovalo by to totiž hromady ne zrovna levných kompenzačních členů, větší plošný spoj výhybky z tlustšího materiálu, aby nepraskal při montáži a dopravě vahou tlumivek, množství MKT a MKP kondenzátorů, výkonových odporů atd. To všechno cosi stojí, při statisícových sériích už je to pěknej ranec a zdraží to bednu natolik, že přestane být konkurenceschopná značkám, které na nějaké kompenzace serou.
Tak proto ten údaj 4-8 ohm. Je to berlička nikoliv pro spotřebitele, která by měla něčemu pomáhat /v tom jste se spletli všichni/, ale je to berlička pro výrobce, aby se nemusel srát s výhybkou. Odpovědnost je pak přenesena na výrobce zesilovačů, kde se jaksi mlčky spoléhá /až na 6ohm výjimky/, že koncové stupně jsou běžně schopny práce do zátěže 4 ohm.
Současně také částečně chápu postup výrobců laciných AV receiverů, kteří předepisují ke svým přístrojům minimální zátěže 6 či 8 ohm. Umožňuje jim to totiž použít značně levnější výkonové tranzistory pro menší proudy, které jsou levnější až o dva dolary na jednom páru. Uceo u moderních tranzistorů není problém a pohybuje se vždy nad hranicí 140V.