Účelem myslím například zesilovač pro muzikanty, případně hifi zesilovač na doma. Obecně má pasivní korektor třeba vyšší přebuditelnost jako celek, menší zkreslení, ale zase jsou dosti problematicky definované střední polohy korekcí, potenciometry totiž musí být nutně logaritmické, na basech ještě lépe exponenciální. Nevýhoda pasívu může vězet v použití blbého operáku pro následné zesílení a horšího odstupu, anžto útlum pasívu je až 18dB, o stejnou míru je třeba signál po průchodu korektorem zesílit. Aktivní korektor má cel zesílení operáku uzavřeno ve smyčce zpětné vazby, zesílení je kolem jedné, což opět při blbé volbě operáku přinese problémy s nestabilitou, hlavně při krajních polohách potenciometrů. Problémy s odstupem u aktivu téměř odpadají, ve střední poloze potenciometrů je téměř lineární charakteristika /závisí na toleranci součástek a zapojení/. Oba typy korektorů je třeba napájet z nízké impedance, tj. ze sledovače nebo sledovače s OZ.
Ano, v projektu řídicího předzesilovače Aldax je silně optimalizovaný třípásmový Baxandall s OPA2134. Potenciometry jsou tam pouze 10k se střední aretací a tolerancí 1dB, navíc je tam pro puristy samozřejmě plnohodnotný bypass. Tenhle projekt se ale pravděpodobně nikdy neuskuteční, je příliš drahý a nebyl by v rozumných sériích prodejný.