Výstupní trafo (Stránka 2 z 2)

Je to něco podobného, jako v těch mých odkazech, akorát tady je ultralineárně zapojený konec /g2 na odbočky 43% závitů primáru/.
500V to přežije, ale Ty ne.

Myslím že co se týče hlasitosti produkuju doma muziky tolik kolik pokryje mé potřeby, určitě do toho nejde jen pár mW a nikde se nic nepálí.

To Mihau: V tom Tvojom odkaze nie je dobre navrhnuty invertor. Ak to chces postavit aby si si vyskusal pracu s elkami tak kludne stavaj, ale ak to chces na trvale a slusne pocuzivanie tak radsej okopci nejaky konkretny zosik napr. Mullard, je jednoduchy slusne porieseny a najdes ho hocikde na nete.

Co to znamená s tím odporem

Hope377 takže Ty se přikláníš k řešení invertoru na jedné elektronce?Odebírat z anody a opačnou polaritu s katody,jak je v tom prvním odkazu s el84 zapojení ? Proč? Kde tam vidíš problém.Já jsem stavěl Ačka bez invertoru ,tak rozdíl neumím posoudit.
Mihau2 - Hop377 Ti odpověděl. Jen Ti napovím ,že jej musíš zvětšit. Takto by byl anodový proud příliš velký.

To elipsa: je to jedno ako riesis invertor, ci s jednou  alebo dvomi triodami, len by bolo vhodne, aby bol symetricky. V tej scheme je to mozne nastavit zmenou pracovnych odporov triod.

Edit:
To Sinclair: S tym katodakom mas samozrejme pravdu.

Si zrataj ake potrebujes napajanie invertoru na scheme oznacene a2.

Nepotecie stale tou elkou rovanky prud? To , ze vyssim napatim bude vyssia anodova ztrata je pravda preto treba upravit aj katodak, preto som pisal, ze treba brat do uvahy aj napajacie napatie. To ci v tej scheme nie su prekrocene straty na elke som nepocital.
K tomu invertoru rozdiely Ti nepoviem, lebo zatial som staval len s dvomi triodami aj ked som skusal rozne zapojenia.

No pokud někdo chce provozovat EL34 v plné A třídě s plnou dovolenou ztrátou, tak vůbec nezáleží na tom, jestli bude anodové napětí 400 nebo 500V, podstatné je otevření elektronky na dovolenou mez změnou záporného předpětí -Ug1. Pokud to nevychází rozumně velkým odporem jak co do zatížitelnosti, tak velikosti, tak tu máme přece ještě možnost katodu přímo uzemnit a -Ug1 přivádět ze zvláštního zdroje, s čímž je na síťovém trafu nutno počítat. V Zuzánkovi je na grafech závislosti Ia na -Ug1 krásně vidět, kolik je tam toho zapotřebí na poloviční, nebo plné Ačko přivést a máš to beze ztrát na katodovém odporu. Získávání předpětí na katodovém odporu je dobré akorát tak pro elektronky s dovolenou ztrátou do nějakých 12W, pak ještě katodový odpor vychází se zatížitelností do 2W, což se dá snést. Samozřejmě jsou i výjimky, například pentodová část elektronky PCL /ECL/ 82 vyžaduje tak nechutně vysoké -Ug1, že prakticky nejde získávat na katodovém odporu, který musí být nejméně na 3W, anebo snížit Ua u malých zesilovačů a přijímačů, čímž se samozřejmě připravím o rozkmit. Proto se ECL82 používala jen přechodně a v malých přijímačích, než byla vyvinuta ECL86, která má pentodovou část použitou z EL84, jen o kousek zkrácenou a triodová část je přesně shodná s půlkou ECC83.