Baskytara

Jak říká Frank. Hodně záleží na tom, o jakou skladbu se jedná. Někdy opravdu ta basa splyne s ostatními nástroji - kytarama, třeba klávesama, kopápem a potom je z toho - byť pěkně hluboká, ale hlavně pořádně zašmodrchaná spleť tónů a v nejhlubší oktávě - tedy od té basy - nečitelná. V takových případech pomáhá - ač se to zdá nelogické, ale mám to vyzkoušené - korekcema stáhnout basy klidně až někam k minimu. Je až neuvěřitelné, jak se ty tóny baskytary najednou pěkně prokreslí, byť se už jedná jenom o nějaké vyšší harmonické. Budou sice chybět basy, ale tóny baskytary vyniknou. Proto také tyto nahrávky moc v lásce nemám. Basa musí být zahraná a namíchaná tak, aby za každých okolností byla čitelná. Je to jeden z nejdůležitějších hudebních nástrojů a né jenom zdroj nějakých spodků. Například staré nahrávky od Schelingera - tam ta basa je přímo příkladně udělaná - pěkně do hloubek, ale zároveň čitelná. Příkladů by se našlo mnoho. Anebo Kabáti - ti mají v tomto ohledu takovou nějakou dvojí tvář - někdy mají basu pěkně udělanou, jakoby ta skladba byla jenom o base a jiná skladba je bohužel jenom ta spleť. Taky třeba příjemně zní basa J. Alána od Landy.

Akorát Franku, čtyřstrunka má nejnižší tón E nějakých 41,2 Hz. Kmitočty se počítají tak, že následující půltón je základní tón krát 12-tá odmocnina ze dvou, což je 1,0594631 (dívám se teď na kalkulačku). Dopočítal jsem se k tomu postupným vydělením 55 Hz (což je tón A).

Ano, standartní čtyřka má E na cca 42Hz. V některých nahrávkách může být opravdu problém rozlišit třeba basu hranou perkusivně od kopáku.

Má ale neumí