Téma: Potlačenie praskania gramoplatní

Zdravím všetkych audiomanikov:-) Našiel som si v kontajnery gramochassy tesla NCZ300, opravil som si ho, prenosku som si vymenil za ortofon OMB5, predzosilnovač som si spravil kvalitny s RIAA charakteristikou,  a použitim opa177 operakov, A chcem sa spýtať, nakoľko mám už niektore platne dosť obohrate, či neexistuje nejaky filter na odstranenie praskania, Niečo sa mi marí, že som videl v AR ale neviem to nájsť. Bol by som Vám vďačný ak by ste ma mohli inšpirovať dákou schemičkou. Vopred Veľka vďaka.

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Zcela určitě to bylo v modrém, je to tématické číslo pro nf techniku od Karla Bartoně. Tipnul bych si 2002.

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

moc to neviem teraz rozlíšiť. Je filter hluku, filter, ktorý mi odstráni alebo čiastočne utlmí praskanie? momentalne mam spravený predzosilnovač s amara 2/2005. Po troške hľadania po internete som narazil na ešte jeden, ktorý ma aj hlukový filter: http://hifi.slovanet.sk/bb/download.php … 615a1462c7
mam ho už navrhnutý, ked budem mať trocha času vyskúšam ten. Pomôže mi, resp. obmedzí ten filter hluku aj to praskanie, alebo je účiiný len na subsonicke frekvencie?

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

A co si pořídit za pár tisíc vysavač prachu na desky?

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Teda... Zvlhcit vzduh, prehravat za vlhka...

A pak jako kontrast k tomu prasknes desku na CD abys ji setril a cele kouzlo toho LPcka je pryc.

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Jestliže postříkáš desku vodou s jakýmkoliv saponátem, odsoudíš ji už navždy jen k mokrému přehrávání. To svinstvo se usadí na dně drážky a už jej tam odsud nikdo nedostane ven.
Destilovaná voda je taky pěkně na píču, protože obsahuje železo a vápník, které se taktéž v drážce usadí a už navždycky "nasucho" zvýší šum drážek.
Jediná pomoc, když už tedy vodu, je balená neperlivá voda, ovšem nikoli minerálka. Ta je totiž dokonale odželezněná, odvápněná a demineralizovaná z toho důvodu, aby se jim ony prvky neusazovaly zevnitř na lahvi při delším skladování.
Přijde mi, že drobný praskot tak nějak k LP patří, stejně jako třeba praskot k ohni v krbu.
Pokud je nutné archivačně zachránit desku, která žádným jiným způsobem nejde sehnat v jiném formátu, tak na vyklíčování praskotu samozřejmě existuje spousta softwarových záležitostí, ovšem pokud vím a co jsem měl možnost slyšet, tak všechny pracují se značnou ztrátou dynamického rozsahu.
Existují ovšem hardwarové prostředky /a jeden z nich popisuje právě Bartoň v uvedeném modrém AR/, kdy  se přicházející signál rozdělí do dvou větví. Jedna větev /signál/ vede přes zpožďovací linku a klíčovací člen, jedna větev je přímá, osazená detektorem špiček. Zpožďovací linka je tam nutná kvůli tomu, aby detektor a klíčovací člen "stihli" praskanec vyklíčovat dřív, než se dostane na výstup. Pokud vím, tak s tím nejsložitějším zapojením byly výborné výsledky, drobné potíže byly při uvádění do chodu, bylo to jako celek poněkud nestabilní vinou trošku hloupě navržené desky.
Třetí cesta není..

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

no dobre teda, rozhodol som sa ze si k tomu spravim Actidamp 4ku, plosnak uz mam hotovy , akurat zohnat niekde tie 2sk fety co tam idu. Namiesto ne davam OPA177 ale inak ostatok podla schematu, snad to bude za to stáť smile

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

A myslíš, že prostá záměna NE za OPA nezmění stabilitu toho předzesilovače, ano?

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

nie, isteze nie. Len myslim, že tieti nizkosumove OPA budu lepsie. ci sa mylim? je Actidamp nestabilny predzosik? Vela ludi si to chvalilo, to ma presvedcilo ho poskladat, mas jinej nazor?

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

a mino ineho OPA maju vyssi Slew rate, co by mohlo taktiez ovplivnit v dobrom dynamiku, ovsek ak to nie je moc zatlcenen kompenzaciu. to su moje dohady, pokila neskusim, mozem o tom len teoretizovat

Web

(upravil opamp 23. 5. 2008 10:47)

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

joži, joži, už to nehul smile

kdes vzal tu vyšší slew rate u OPA177? 0,3 je víc než 13? nevšiml sis, že ta 177 má GBP jen 0,7 MHz? I šum má ta 177 horší než 5534! Dyť to tím celý zabiješ, ty inovátore.

dej tam hezky to, co tam patří, ať se nedivíš.

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

echt, pozrel som si zly datashit, ok. dam ta teda to co tam patrí, rozhodne som to nechcel inovovať, len sa mi tie operaky valaju doma, tak objednam tie NE ved su napokon este lacnejsie. Valaju sa mi este aj OPA 37 ale tie budu na tom podobne, okrem asi toho sumu. aj tak diky za pripomienku smile
Zatim som ešte hulit nezacal, mozno o lecos prichadzam

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

OP-37 by mohly být zajímavý. Ale jsou stabilní až od vysokýho zisku (teď nevím jestli 5 nebo dokonce 10), čili by to bylo úmorný hraní s kompenzacema.

NE5534 jsou konkrétně v Actidampu zvukově velmi dobré, tady nevadí jejich neschopnost zpracovávat signál zamořený vf bordelem.

Hlavně ať jsou ty NE přinejhorším od TI (lepší by byl Philips ale to už je skoro nedostupné), nikoliv JRC.

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Zdravim, spravil som si ten actidamp 4ku, zo zvukom som spokojny, praskanie je tam furt, ale s tym nic nenarobim. Ale hupu sa mi membrany bas. repro. Niekde som sa docital, ze to sposobene nerovnostou povrchu LP platne. A teda nema to Actidamp filtrovat aj tieto frekvencie? vdaka za odpoved

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Na tento účel slúži subsonický filter ladený strmo, niekde okolo 15-20Hz, actidamp ho neobsahuje, je ale vhodné zaradiť ho za výstup Actidampu.

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Určitě Ti to ale nedělá každá deska, že?
Houpání membrán způsobuje excentrický otvor v desce, případně excentrický talíř. Poznáš to podle toho, že při přehrávání se hlavička přenosky rytmicky kýve do stran. Pokud se hlavička přenosky houpe výškově, tak je buď zkroucený talíř, pokroucená podložka talíře, nebo nejčastěji zvlněná vlastní deska - dej si udělat plný železný kotouč o průměru etikety desky, s přesnou dírou na trn /osu/ talíře a při přehrávání to závaží polož na desku. Některé desky jsou teplem prohnuté jakoby do lavóru a tímhle zatížením se srovnají. V každém případě je to mechanická záležitost a je žádoucí to odstranit, protože tohle pomalé kolísání s infrazvukovým kmitočtem interferuje s akustickými nízkými kmitočty z přenosky a výsledkem je nechutné intermodulační zkreslení prakticky v celém akustickém pásmu.

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Presne tak ako pises, Sinclair. Nerobi to kazda doska, a zvlast to je menej blizsie k stredu platne. Hlavicka sa hupe len vyskovo, skusim co si mi poradil, avsak som uz spravil subsonic 18dB okolo 10Hz ako som nasiel v jednom RIAA predzosilnovaci. Potlacilo to hupanie, momentalne je to v pohodke. Ale ako vravis, platne su zvlnene, ale na prenosku to neposobi, iba co sa ihla viac pritlaca.

Web

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Dovolim si znovuotvorit temu. Mohol by mi prosim niekto odporucit pekne zapojenie subsonickeho filtru, ktory sa hodi k Actidamp IV? Najlepsie by bolo, ak by sa to dalo zabudovat do krabicky spolu s nim + spolocne napajanie.
Dakujem, Z.

(upravil pslava 2. 10. 2011 12:16)

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Co tohle..  :  http://sound.westhost.com/project99.htm
A.Kraus to má ve svém RIAA preampu v AR 10/09 takhle

http://s4.postimg.cc/r4u4uncc9/2201_18hz.jpg

Re: Potlačenie praskania gramoplatní

Z hlediska šumu jsou absolutní jedničky ty NE5534AP, které máme v Aldaxu. Jen tak z prdele jsem si z TME objednal NE5534AN a OP07 do serv a splakal jsem nad výdělkem lidově řečeno, ještě že jsem předzesilovač před odesláním zákazníkovi pečlivě proměřil. S polskýma NE to mělo odstup cca o 12dB horší, než s našimi, které nám dodává oficiální distributor TI. To samé serva-s OP07 to málem nešlo vynulovat a to jsem se těšil, že trimr bude moct jít pryč-jó, tak hovno vážení, absolutně nejlepší z hlediska nulování  a stability ofsetu jsou staré dobré české MAE411. Běžně prodávané LF411 jim nesahají ani po kotníky, ten šváb se Tesle podařilo oprásknout naprosto dokonale a v kombinaci s čistým výchozím materiálem je předpoklad, že pokud nepřilítne ze zásuvky blesk, tak se mi bude dařit plnit avizovanou dvacetiletou záruku na Actidampy, které dělám. Jediná kritická součástka je - a teď se budou mnozí divit - síťový transformátor. Používám zásadně transformátory s Ta=40°C, kde nebezpečí, které Vám hodlám popsat, tolik nehrozí.

Tak tedy: u běžných malých zalitých EI transformátorků do cca 5VA výkonu s povolenou Ta=70°C hrozí nebezpečí přerušení primáru při častém zapínání a vypínání. Vec se má tak, že vývody primáru jsou poměrně našponovaný k vývodním pinům a častým ohřevem a chladnutím se jednoho hezkého dne primár přeruší. Někdy to bývá za rok, někdy za tři, opravoval jsem CD rádio Panasonic, bohužel koupené kdesi v brněnském Tescu, kde se to stalo už po pěti měsících  - paní chtěla šetřit a tak poctivě např. po pěti hodinách hraní vypínala přístroj ze sítě. Je to tam sice neekologicky udělaný tak, že primár trafa zůstává i ve vypnutém stavu přístroje připojen k síti, ale kdyby tam byl trvale, tak se na síťovém trafu ustálí určitá teplota, která už se nemění. Výrobce o této otázce v návodu pochopitelně taktně mlčí.
Přístroj to byl poměrně solidní s dobrou vf citlivostí i selektivitou, CD jednotka jela jak drak, tak to celé zachránil transformátorek INDEL 230/9V/10VA, který padl jako ulitý do třmenu původního trafa. Padlo z mé strany jenom důrazné varování před vypínáním ze sítě, to, že přístroj i v klidu žere 10VA jsem taktně zamlčel, ostatně to není taková položka, která by na elektroměru přidala nějakou dramatickou částku.

Proto se ze zásady vyhýbám transformátorům HAHN, MYRRA, BV, ERA a dalším, které mají povolenou teplotní třídu Ta=70°C a i v klidu a nezatížené topí jako zběsilé. Až někoho napadne prudce zdražit, nebo přestat dovážet trafa INDEL, tak se holt vrhnu na 6-10VA toroidy, v dnešní době už to umí i víc firem než je Tronic, srát mě bude jen ten ten cenový rozdíl, ne to, že budu muset předělávat plošák /možná ani to ne, 6VA toroidek má průměr asi 5cm/.
Proto v průvodním listu k vyráběným Actidampům píšu, že vzhledem ke spotřebě kolem 3VA je zhola zbytečné a dokonce škodlivé vypínat předzesilovač, resp. jeho zdroj ze sítě, jedná se i o ustálení teplot pouzder IO.
Vy, kdož si budete AD III-IV stavět sami, nastavujte výstupní ofset až tak po 15 minutách, až se ustálí teploty pouzder serv. Já nechávám zkompletovaný AD běžet 48 hodin a pak ještě ofset kontroluju jednou, většinou je ho třeba malinko dostavit.

Web