Unibox 5 - malé uni dvoupásmovky (Stránka 3 z 4)

Ne.

Z se nezadava kvuli akustickemu stredu menice potazmo fazi, to je totiz obsazeno v mereni. Porad je treba merit dvoukanalove, mit mereni faze spravne.
Z se zadava kvuli mechanickemu posunu menicu vudci sobe, tzn vetsinou pri zaklonene bedne, schodku atd.
Meri se totiz menice extra vsechny ze stejne vzdalenosti, kdyz je celni deska primo. A timto se ztraci informace o vzajemnych mechanickych polohach menicu. Je tedy treba je tam dodat temi XYZ.

U maleho 2p s rovnou celni deskou a menici na stredu o nic nejde. Z je u obou 0. Zaroven lze pouzit common mic position bez zavedeni nejake vetsi chyby.
Problem nastava u vetsich 3p, kde je basak daleko pod vyskacem, ci u zeme  a tam uz je common mic position k nicemu.

Ano, myslel jsem si, že se měří dvoukanálově i při měření každého měniče ve své ose.

Jako určitě je lepší vzhledem k vzdálenostem měničů k majku (tím pádem délce okna) měřit každý repro v ose.
Je to pak ale časově náročnější - H a V směrovky.
Ale právě u větších waveguided dvoupásem a třípásem mi to smysl dává a Petr víceméně potvrdil moji myšlenku, že u malých 2p to zase tak "nutný" neni.

K měření v ose každého měniče mě kdysi motivoval Kocour. Poprvé jsem to navíc zkusil u bedny s nakloněným čelem, aby to byla větší sranda... Když už jsem se dokopal k točně, teď by se mi hodil na měření doma ještě vertikální posuv (nebo tělocvična). Změřit to je pro mě v podstatě stejně pracný, ale zvyknout si na to zadávání pozic, sklonu a na nic nezapomenout...

Za Z = 0 beru čelní desku, od ní se i dobře měří vzdálenost mikrofonu. U šikmé by se musel vzít nejspíš rozil mezi středy čelní roviny reproduktoru, ale to už je lepší použít waveguide.
Pokud se něco nezměnilo, tak VTX použije při chybějících vertikálních směrovkách ty horizontální, což zanáší jistou nepřesnost, ale nic dramatického, lepší než dosti komplikovaně měřit vysoké sloupy. Vertikály jsem měřil u eliptického zvukovodu, ve výsledku byl ale rozdíl spíše malý.

Prog: co nam hovori impulzna odozva reprosustavy (okrem strmosti vyhybky) a ako by mala vyzerat a preco?

U mě ucho upřednostnilo jednoduší vexli.

Celkom ma to zaujalo, tak som niečo skúsil. Nikdy som step response nevenoval pozornosť, ani o tom doteraz nič poriadne neviem. Raz za čas zachytím, že je dôležitá z pohľadu prenosu tranzientov v hudbe a že najlepšie sa správajú výhybky 1. rádu (týmto aj argumentuje napr. Dynaudio).
Toto hovorí teória o step response HP filtrov 1. až 4 rádu (konkrétne BW6, LR12, BW18, LR24):

Tu by som ešte videl výhodu 1. a 2. rádu.
Praktický dopad na step response pri použití rovnakých filtrov na reálne zmeranom meniči (v tomto prípade driver vo WG), je nižšie. Dokáže niekto z nasledujúcich obrázkov a, b, c ,d povedať, ku ktorej z vyššie uvedených aproximácii prislúcha a v čom je výraznejší prínos nižších rádov? Prvý obrázok je samotný driver. Čiže samotný driver, a,b,c,d:

Toto je step response pre jeden menič s jedeným filtrom. Kompenzácie (PEQ, resp. RLC) nemenia charakter priebehu step response, priebeh impedancie (jardag) nema vplyv na step response.

Vyššie som sa mýlil, zo step response reprosústavy sa zrejme nedá určiť strmosť samotných filtrov (aspoň ja to neviem).   

Ospravedlňujem sa za OT, antonio prosím, keď tak presuň.

Cielom bolo priblizit, ako filtre ovplyvnuju step response samotneho menica, ked uz zazneli nazory, ze jednoduchsia vyhybka sa javi ako lepsia aj z tohto pohladu. Priebehy su vypocitane zo zmeraneho drivera, pre konkretne filtre a nevidim dovod, preco by nasledne zmeranie nemalo tomuto zodpovedat.

Na tych prikladoch je zaujimava este jedna vec, ze ziadny z filtrov neovplyvnuje/nepredlzuje cas do ustaleneho stavu.

Mozes ukazat odozvu realneho reproduktoru? Lebo si asi naozaj nerozumieme