Merač elektroniek (Stránka 3 z 5)

2 Danhard - ano, měří se dynamicky, ale opakovaně, a při troše šikovnosti se to více blíží kontinuálnímu měření, než nějaký single shot na utraceru a podobných.
Emisní schopnost katody závisí na teplotě, a asi taky na tom, který druh netopýra zrovna semleli do té kašičky na nástřik katod...

A jo, už se to tady jednou řešilo, snad jsme se od té doby trochu posunuli  

https://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=17621

2 Danhard - ty znáš normy a způsoby měření, které kdysi platily, to s čím asi přišel původně Philips a část toho byla převzatá do
ČSN 35 8533 až ČSN 35 8549 ?

To nepochybně, ale jak vysvětlíš pokles proudu na polovinu či třetinu během zlomku vteřiny, a opakujícíse po "odpočinku" bez anod. proudu po dobu dejme tomu 5 násobku, po který pokles trval?

U některých malých elektronek to jde v podstatě ukázat i na běžném analogovém CT, tady je "normální elka"

a tady jedna, která má tuhle fíčuru

U výkonnějších elek se to už na "50Hz" CT ukázat nedá, leda na videu, kde je vidět, že po zapnutí anody celá soustava charek více nebo méně rychle popojede asi podobně, jako by se hnul ofset napětí Ug1.

Teplota katody bude určitě vyšší, o kolik by se dalo u některých elek snadno změřit pyrometrem, ale tipuju, že to může být o cca nárust teploty anody vlivem zátěže. Očekával bych, že ovšem s růstem teploty naopak emisní schopnost poroste...

Měli byste si zopakovat fyziku, katoda se emisí proudu ochlazuje

wili bylo to AB PP, jak jsem to googloval tak obvyklá teplota je okolo cca 150 stupňů C. Ten infrateploměr asi není moc přesný. Je možný, že to kombo má nastavený malý klidový proud. Ještě se k tomu někdy vrátím. Ta teplota baňky se myslím obvykle uvádí jako maximum, tady u toho komba je teplota baňky myslím mnohem nižší. Každopádně teplota anody za normálních podmínek neměla teplotu katody příliš ovlivnit.

No zákon o zachování energie tady platí, ale hmota se může naštěstí měnit na energii a energie se může měnit na hmotu.

To byste si mohli také zodpověďet, kolik se vejde andělů na špičku jehly ?
U elektronky, kolik se vejde elektronů do emisní vrstvy ?

To je jednoduché, měříš jen to, co Tě zajímá, v tomto případě průběh proudu v závislosti na čase.
Aby to neovlivňovaly jiné podmínky, tak ostatní věci musejí být konstantní.
Nějakej zasranej CT od Tektronix to neukáže, pokud není schopen pracovat v continue režimu.
Naopak pulzní měřáky to umí, záleží jak je dimenzovaný continue režim.
Nepotřebuješ velké anodové napětí, stačí do 100V, které chceš od flašky v sepnutém stavu.
Z časové závislosti pak můžeš rozpitvat fyzikální příčiny.
A pozor, zapínání anodového, mřížkového napětí nemusí mít proud stejný časový průběh, jako když ten děj vybudíš přes G1.

ako hviezd do vesmiru ale v Cerne urcite vedia, maju ich spocitane do jedneho