Základní univerzální součástky? (Stránka 1 z 3)

Souhlas s kaedem, jen jste opomněli nějakou základní řadu kondenzátorů - pár hodnot svitku na vazební, pár keramik nižších hodnot na blokování a nějaké elyty na filtraci. Max. napětí odvodíš od toho, co budeš nejčastěji stavět a z čeho (polovodiče vs. elektronky, preampy vs. konce, OZ a IO vs. diskrétní polovodiče). Hodnoty nebývají kritické, ale jak píše kaed, při bastlení na prkýnku se hodí mít něco v šuplíku, pokud hodnota nevyhovuje, dá se doskládat.

AlanCox, vtip je v tom že žiadna základná zásoba nie je pre to že každý pracuje s niečim iným a nestavia stále to isté takže je nerealne aby mal všetko doma. Možno za socializmu... Ked bolo málo typov súčiastok a človek mal rovnaké usmernovacie diody v celom HiFi. Nepoužívali sa SMD súčiastky a nestaval digita až na logické obvody. Ja mám v koncáku kovový asi 30A mostík, v predzosilňovači rýchle diody, DAC rýchle diody a veci cez ktoré zvuk nejde tak malé umelohmotné diodové mostíky.
Jediné z čoho som chcel mať doma zásobu boli odpory SMA207, čo sa aj celkom podarilo. Potom som začal používať aj SMA0204 a dnes používam aj SMD od 0402, 0603, 0805. Robiť si zo všetkého zásoby je nezmysel. V dnešnej dobe kedy sa poštovné pohybuje v rámci krajini od 4-6E to zmysel vážne nemá.

Robiť si nejake zásoby je nerealne. Ja mám zásob dosť ale sú v tom hrozné sumy a aj tak stále niečo objednávam. Zmysel to má len pri tažko dostupných súčiastkách napríklad z USA.

Tak třebas já to mám zažité a realizované takto:
Miniaturní odpory v řadě E24 po dvou kusech 2R2 až 1M, do 10 M pak E12. Vše uspořádané v PE pásku v pořadí podle hodnoty, v průsvitné krabici od tria zámků FAB. Dále výhodné koupě v pytlíčkách po 100 kusech 100 -330 -1000 - - - M33, pak si podle toho i navrhuji konstrukce .
Kondenzátory malých hodnot se časem nahromadí samy, nejmenší hodnoty jsem po dvou kusech koupil. M1 celý pásek.
Ellyty základních hodnot, nemám je však za sebou jako odpory.
Patice na OZ!     
OZ se nahromadily samy. U zvuku šel vývoj MAA741/8 - 1458 - TL072/74 - OPA132/4/2134.... Rád dělám s OZ; mám odpor k logickým obvodům .
Stabilizátory 7818/7918, opět: přinesl to čas
Plánované nezrealizované konstrukce přidávají nejvíce součástek do zásoby . Na druhou stranu mne už několikrát součástky přiměly k tvorbě...
Hlavně: vše do průsvitných a označených plastových krabiček a na svá místa. Jinak přehlédnete, zapomenete, nikdy včas nenajdete.
"Protože poršádek, vy klucí pitomí, muší být!" Sakra; z čeho je to citát?

Otas: Používáte patici na OZ? A když už, obyčejnou nebo precizní?

Já mám rád OZ i digitální obvody, přijde mi to totéž - stavební bloky, které dělají nějaké matematické operace s napětím/proudem.

Když budu porovnávat s tím jak to bylo před 20 lety:

a) U digitálních obvodů se to strašně zlepšilo. Tehdy se převážně pracovalo s řadou 74xx, která vyžaduje přesné stabilizované napětí 5 V, žere jako kyselina. Ale od té doby se rozšířily řady dalších sérií a pracuje se s tím luxusně - napájecí napětí od cca 2 V do 15 V, stabilizované napětí není nutné. Lze si vybrat vlastnosti hradel a obvodů včetně úrovní. Je to velice rychlé, není problém překročit 100 MHz. Je to súperúsporné, nejčastější řada 40xx má klidovou spotřebu 10 nanowattů na jedno hradlo.

Zkrátka obrovský skok nahoru. Vhodně použitých pár hradel i v analogových obvodech je velký pomocník na některých místech. Z digitálních obvodů se stal za 20 let naprostý vymazlený luxus. Navíc to jsou korunové položky.

b) U operačních zesilovačů se to také zlepšilo, ale stále to není úplně ono. Když jsem si vyhledal většinu oz, co tu dnes padly, mezní kmitočty cenově rozumných operačních zesilovačů končí někde u 10 MHz, a poměrně rychle roste cena s každým zlepšením.

Zato není příliš velký problém udělat z diskrétních součástek odhadem za 50-100 Kč vlastní operační zesilovač, který v mezním kmitočtu překročí 1 GHz, když budu totéž chtít v integrovaném obvodu jako oz, tak se nedoplatím - alespoň podle předběžného průzkumu.

Jednoduše necítím se dobře při tak nízké rezervě oz, jaký se dělá v čipech. Nechce se mi ani věřit (ale nerozumím tomu natolik, abych to mohl tvrdit), že takto nízko položené parametry běžně používaných oz neovlivňují zvuk u audia až přespříliš.

Třeba teď postupně navrhuji sám pro sebe nf mikrovoltmetr a milivoltmetr, který budu chtít používat do 1 MHz (nejen pro audio, ale i pro jiné účely). A když jsem se seznámil s tím, co je za rozumnou cenu oz na trhu, tak vstupní symetrický diferenční stupeň bude z trazistorů. Všechny zesilovače zpracovávající signál uvnitř budou z tranzistorů a integrované oz budou až pro stejnosměrný signál.

Ale nejspíše se mýlím, fakt se jen zatím sotva rozkoukávám. Oproti tehdejším MAA501 a MAA741 to šlo hodně nahoru, pokud jsem stačil vysledovat, ale stále je ještě velký prostor. Rád bych s oz dělal co nejvíce, jsou to super součástky.

---

"Protože poršádek, vy klucí pitomí, muší být!" Sakra; z čeho je to citát?

To je ze Švejka, jestli se nepletu.

Patice na OZ (v pouzdře DIP 8, popřípadě DIP 14) používám poslední dobou raději precizní, ale i normální udělají svou práci. Cílem je nepájet, když mne napadne nahradit OZ lepším, vhodnějším, modernějším. Je to trochu sporné, patice prý může být zdrojem poruch; nevím, nesetkal jsem se s tím. Samozřejmě původní konstrukce z konce 80. let měly často OZ typu MAB, MAC 155-357 s kulatým pouzdrem a musely se pájet, naštěstí plošáky jsem vždy stavěl na DIP8 (díky propisotu z tiskáren Kolín), tak se po jejich odstranění dala vložit patice.
Logické obvody nepoužívám i proto, že je moc pro zvukové obvody nepotřebuji, digitální technologii nedělám. Ono nebyl problém v 90. letech udělat analogový programátor s několika OZ na řízení pece pro tavení keramiky, maximálně jednoduchý (4 kroky se dvěma podsekvencemi) a plně vyhovující. A programování pochopila dokonce i moje ségra (mimochodem na rozdíl od digitálu na novější peci, který jí musím vždy zajet naprogramovat ).
Spínané zdroje se v koncovém zesilovači běžně používají (žádný jsem nepostavil, ale mám QSC PLX2 1804), v předzesilovači po mnohých válkách s odstupem nejen svých konstrukcí bych je raději přesunul mimo krabici. A spínané zdroje bych raději koupil u Číňanů, než je vytvářel, což je ale samozřejmě věcí názoru. Navíc není problém si koupit za rozumné peníze toroid šitý na míru (např. JK-Eltra), což preferuji a pro malé výkony doporučuji (těch pár deka navíc unesu za prakticky 100% spolehlivost).

Tím, že tu ameriku objevíš sám, se toho naučíš víc, než když ti někdo nadiktuje seznam součástek.

A když už vidím, že tu fo toho taháte i počty kusů - tak například zmíněných 100ks kondíků 100nF je třeba pro mě směšně málo, to se spotřebuje za chvíli.   Tohle jsou třeba položky, který se vyplatí kupovat spíš na kila, než na kusy. Vem si, co stojí takový kotouč pasivních SMDček. (pardon, s THT už skoro nedělám, není-li to výslovně požadované a nutné).

Že nejsou rychlé operáky za pár korun? Kecy... co třeba TS613, OPA354, LMH6611,... těch je. ale pravda, zas to není "s nožičkama", ale taky si uvědomte, co máte dneska za rok...

Hazys: "Tím, že tu ameriku objevíš sám, se toho naučíš víc, než když ti někdo nadiktuje seznam součástek."

Pak je ale zbytečné číst knihy o elektronice a dalším, včetně tohoto fóra, protože to není nic jiného, než bránění znovuobjevování. Jen předtím, než jsem se zaregistroval do tohoto fóra jsem nedělal pár týdnů nic jiného, než pročítal celý internet a datasheety, abych třeba zjistil několik základních univerzálních typů diod a tranzistorů je dnes. Považuji to za ztracený čas, kdybych se tehdy mohl někoho zeptat, bylo by několik týdnů v suchu. (Mimochodem, kdybyste někdo dělali petici za svatořečení sinclaira, připojuji se, jeho články zde byla vynikající nálož v pátrání.)

Dnes je strašné množství součástek a obrovské množství výrobců - což mě překvapilo. Ale pokud jsem dobře pochopil to, co tu psal sinclair a jiní, velká většina součástek je velice nekvalitních. A i tomu bych se rád vyhnul.

---

"A když už vidím, že tu fo toho taháte i počty kusů - tak například zmíněných 100ks kondíků 100nF je třeba pro mě směšně málo, to se spotřebuje za chvíli.   Tohle jsou třeba položky, který se vyplatí kupovat spíš na kila, než na kusy."

Super, děkuji.

---

"Že nejsou rychlé operáky za pár korun? Kecy... co třeba TS613, OPA354, LMH6611,... těch je."

Děkuji moc. Tohle co píšete jsou skvělé věci, a přesně toto jsem chtěl.

Dnes jsem pročítal fórum, a těší mě, že ačkoli jsem zatím nikdy v životě neudělal nic v audiu s oz (dělal jsem digitální techniku a vysoké frekvence, v audiu jsem zelenáč), že selský rozum mi zafungoval. Narazil jsem na vlákno s testy oz (https://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=400), a záměrně jsem si k většině testovaných oz vyhledal datasheety - a potvrdilo se mi, co jsem si myslel.

Jakmile má oz mezní frekvenci do plus mínus 10 MHz a slew rate pod 20 V/μs, tak ho v testu zařadilo do kandidáta na výměnu za lepší oz. Jakmile parametry oz začaly atakovat alespoň v mezní frekvenci desítky MHz a rychlost přeběhu nad 20 V/μs, pak ho zařadil do vynikajících oz, a mezi řádky bylo možné v testu číst, že už nedokáže uchem rozhodnout. A nejspíše se testovalo v nějakém pro oz výhodném zapojení, protože i tak mi přijdou parametry těch oz pro audio slabé.

Takže stačilo nahlédnout do datasheetu oz, a nebylo třeba je testovat.

---

"... ale pravda, zas to není "s nožičkama", ale taky si uvědomte, co máte dneska za rok..."

Nejsem si jist, jestli jde vždy o pokrok. Hlavním důvodem pro SMD je, že firmy ušetří za vrtání plošného spoje a osazování do děr při hromadné výrobě elektroniky - což je značné procento nákladů. Pro mě v kusové výrobě je to jedno.

Nemám nic proti rozumnému SMD, a není také problém používat THT a SMD dohromady.

Ale nožičky některých SMD už to přehánějí: měl jsem tu čest pájet pouzdra LQFP100 apod. A to nemluvím třeba o WLCSP nebo BGA, kde už to jde sakra špatně, a navíc je to nespolehlivé samo o sobě.

Pak také nastal další pokrok, kterému se říká RoHS součástky bez olova. Proti tomuto pokroku jsem se zazásobil nákupem několika kg olovnatých pájek Sn60 Pb40 a Sn70 Pb30, dokud se ještě prodávají, a dokud se za jejich používání nestřílí před popravčí četou.

Dostalo se mi do rukou cca kilo klasickejch uhlíkovejch odporů tesla - nevím přesně typ, jsou bílý, a dost mě šokoval průměr vývodů (cca 0.7-0.8mm) a že je to fakt měď. Takže Na jednu stranu uhlíkový šumítko (při vyšším dc napětí) a na druhou stranu super mechanická konstrukce. Holt každá doba má něco.

Kaed: Společnost se mění. Dříve nebyl problém udělat mechanickou práci pořádně, dnes už je to problém a drahé.

Ono to souvisí také s tím, že dříve výrobci čehokoli (i součástek) dostali většinu peněz z prodejní ceny. V současnosti dostanou možná 1 %, a tak tu součástku musejí vyrobit za setinu prodejní ceny, zbylých 99 % prodejní ceny shrábnou obchodníci. A pak se není moc kam rozšoupnout s materiálem.