Schéma zesilovače s 4xKD503 (Stránka 2 z 2)

asi máš na mysli kontajner kam ten Tvoj šrot patrí...

Leoši ďakujem...

AZK210 jsou dva kvazikomply v můstku 100W do 8R, 4x KD503, to celé 2x, jak by jsi to tedy chtěl ?
400W trafo dává na kondech cca +-31V v klidu, 25V při plném vybuzení.

Dědku běž něco dělat.

Tuším ADC2450, 5x500=2.500W, tedy 5 modulů ADJ636A v paralelním chodu. Mám spoustu fotek z dodnes funkčního rámu, ovšem přepojeného na 120V a napájejícího sám samec celý sportovní areál. Každá jednotka má svůj, trvale běžící Mezaxiál. Je to tam tak trochu konstrukčně rozděleno na teplou a studenou část jakoby kanály, přičemž tu teplou profukuje větrák a bočními odfuky se chladí i síťový trafák, asi 22kg bestie EI50x60. Výstupák je podobný, jen EI50x50, o fous menší. Jednotka ADJ636A sama o sobě váží přes 50kg. 
Pro Rusáky se dělaly výkonové rámy až 5kW s deseti stejnými jednotkami, opět paralelně. U nás se nepoužívaly, měly výstup pouze 240V, který se externím oddělovacím trafem zvedal až na 960V pro dálkové ruské rozvody.

Tak tak. Ale některé lidi prostě nepřesvědčíš. Jim stačí, že má ten můstek výstup 100V rms a už je to pro ně hotový stovoltový zesilovač i bez "zbytečného" trafa.
Naděláš hovno. Dotyčný si to myslet nepřestane, protože s tím nikdy nepracoval, netuší, co je nezemněná symetrie, nikdy s tím pracovat nebude, takže ho to nevytrestá.
A my zase s Crifodem a mirem víme svoje.

Crifodo, tys zřejmě dělal u DR a asi i u nosné dálkové telefonie - já zas v rozhlasu ve fabrice, ve které pracovalo téměř 25.000 lidí, měl jsem na starosti nejen profesionální studio, ale i téměř 50kW výkonu ve stovoltech. Centrální výkon jen pro 21. budovu a blízké okolí byl 10kW a jinak byl celý rozsáhlý areál rozdělen na sektory, napájené dálkově zapínanými i měřenými výkonovými rámy.
Kombinace toho nejstaršího /výkonové rámy RU-C s EL51 z 50.let v počtu 2-8 rámů, vše samozřejmě v paralelu/, pak novější AUC140 s EL34 v podobných počtech a tehdy nejnovější AUC2100 už s KD503, které byly osazeny v budovách nad 5 etáží.
Například 34.budova, bývalý i současný sklad velkoobchodu s obuví, měla ve sklepě samostatný výkon jen pro sebe 3kW. Dohromady toho bylo necelých 50kW, poslední výkonové rámy byly ve 113. budově už v místní části Prštné.
Všechno ovládané a modulované dálkově, převážně po Baťou položených, 50p a 100p telefonních kabelech, samozřejmě s impregnovanou papírovou izolací a průměrem bronzových žil od 0,8 do 1,2mm.
Už jen udržet ve spolehlivém chodu tak různorodou směs systémů DOP /dálkové ovládání poboček-výkonových rámů/ byla fakt lahůdka. Tam jsem se opravdu doslova důrazně naučil, co to je důsledná symetrie a galvanické oddělení translátory, protože naše kabely ležely na mnoha trasách v teplovodných kanálech vedle 6kV kabelů, co vedly z tovární 110kV transformovny např. do budov s válcovnami a vulkanizovnami kaučuku - měly své trafačky 6kV/1,5kV/400V, protože např. motory válcoven měly všechny od 200kW výš a musely běžet přes speciální vn rozběhy na 1,5kV - největší motorek, co jsem tam tehdy viděl, byl 120-otáčkový kroužkový asynchron 450kW značky Škoda a to přímo na 6kV.
Takže si dovedeš představit, co za pecky jsme do našich, byť pancéřových a pláštěm uzemněných kabelů dostávali od půl metru vedle ledabyle ležícího 6kV káblu, který pro změnu pancéřový nebyl. Když ráno v 05.00 rozbíhala ranní směna válcovnu, tak se to kroutilo jak hadi a ten kabel slyšitelně vrčel. Nic podobného jsem zatím v životě neviděl.
A mezi tím vším my s našimi symetrickými linkami, ovšem na impedancích řádu jednotek ohmů a symetrizované trafy, o jejichž existenci a parametrech někteří ještě dnes nemají ani tušení..
Byla to úžasná profesní škola života-nejen profesionální studio, komplet postavené bratislaváky z Elektroakustiky, ale hlavně to vše okolo. Naprosto pravidelné kontroly a měření vzdálených výkonů /po tří symetrických linkách šlo měřit úplně všechno, včetně informace o katodových proudech koncových elektronek.../, jakákoli nesrovnalost, tak v jakémkoli počasí Babetu a hybaj. U starších flaškových rámů byla výhoda, že když člověk přijel v zimě vymrzlý, tak jsi přišel do příjemných pětadvaceti, když sis to před výjezdem dálkově zapnul:-).
Ale hrabat se v zapnutých RU-C rámech, kde usměrňovací rtuťovky DCG4/1000 svítily jak žárovky a od šroubku nahoře občas vyletěla při plné modulaci jiskra, to zas taková sranda nebyla..A novější AUC140 nebyly o nic bezpečnější, tam bylo 800V kam ses podíval a jak jinak měřit, než na zapnutém a modulovaném, že.
My jsme měli všude, kde se to jen trochu dalo, kombinované blesko-přepěťovky, co chytaly už někde na 300V šš a kolikrát to nebylo nic platné. Stačily bohatě zemní bludné proudy od blesků, pochytaných komínem, 21. budovou a dalšími, nebo po nějaké zvlášť vyvedené kombinaci dvou-tří bouřek. To jsme pak měli od 06.00 do 09.30 vystaráno o práci s výměnou pojistek a někdy i svařených bleskojistek.
S odstupem času si čím dál častěji říkám - kdo to proboha vymyslel, takovéhle areály, jak jsem to tehdy mohl zvládat a že to mohlo takto a v takovém rozsahu fungovat..
Jakýkoli 100V zesilovač nemá bez výstupního trafa šanci přežít i v menší budově. Úplně stačí, když si některý údržbář splete rozhlasovou krabici se silnoproudou, což se celkem běžně stává, je to přece často vedeno CYKY 2Ax1,5 kabely.
Otevře krabici, nic nesvítí-aha, není tu fáze, tak zjistíme, který je nulák a fázi pro vadasku si vezmem z vedlejší krabice..a už posílá přes vinutí vadasky fázi do jednoho pólu 100V rozvodu. A ten, kdyby nebyl symetrický, nezemněný a galvanicky neoddělený od obvodů zesilovače, tak je spolehlivě po zesilovači.
Myslíš si to taky, Crifodo?
Večer to po sobě promažem, ať tu nejsme zbytečně OT, jo?

Za mlada jsem se pár let okolo spojů motal, díval jsem se tenkrát na sdělovačku po vedení jako na nic moc atraktivní obor, navíc tahle organizace byla něčím napůl mezi civilním a vojenským režimem co do nároků na pracovní dobu a kaskádu odpovědnosti, což mi krátce po vojně taky moc nesedělo   že je to pro některé situace ve státě prospěšnější (odhlédnuto od ideologického rámce) než tenhle bezbřehý mrdník, člověk vidí až po čase. Jo, zesilovače na lampách měly svoje kouzlo v zimní sezóně, i když to trochu kazilo to provozní napětí a pomůcky jako vybíjecí klacek pro anodové zdroje. Vlastně když dnes je v kursu uchcávat ze žhavení novalových lampiček, co by museli HiEndisti vyvádět u 1kW konce s tetrodou, co svítí jak vánoční stromeček?
To beztrafový D-čko, podotýkám že jsem to nikdy nestavěl tak nevím nic konkrétně, ale snad by bylo možno si představit nějaký oddělení trafem na jeho pracovním kmitočtu, což je ferit směšné kubatury proti EI mackovi v železe, a následný filtr může obsahovat kapacity na kV provozní napětí? pak si můžou taky přehazovat 100V linku přes trakci...