Výroba zesilovače Nmos350 + spínaný zdroj do auta (Stránka 15 z 18)

To je to T-čko na výstupu.
S půlzávitem jsi mě pobavil, "magneticky" to prostě neexistuje.
Ten neúplnej závit se vždy někudy uzavírá plochu jádra na celej, jenom při tom obklopuje ještě plochu, která tam přidá rozptylovou indukčnost.
Půlzávity můžeš uvažovat jen když se ti tak dělí magnetický tok jádrem, třeba na sloupcích dvouotvorového, nebo EI jádra. Mám na tom založené patentovatelné řešení kompenzované tlumivky se zvýšenou rozptylovou indukčností.

Ztratím

Neboj, několik patentů pod jmény mých bývalých šéfů mám a proběhly úspěšně
Tohle jsou většinou řešení, kde akorát upozorním zákazníka, že je to neobvyklé řešení, které takto nebylo běžně použito a je patentovatelné.
Několik let jsem dělal před léty ve svém bývalém zaměstnání předsedu komise pro patenty a zlepšovací návrhy, určitou představu o patentovatelnosti a patentové ochraně mám.

No a teď už jenom zjistit, čím slepit sekundární pětici 0.8 mm drátu k sobě. Když už se ten fatracel nevyrábí

//Našel jsem nějaký purocel, tak to vyzkůšám

Tady je zajímavá myšlenka, kdo ví jestli na to existuje nějaký řídící šváb.

http://www.scirp.org/journal/PaperDownl … erID=37889

//Stejně je tam v cestě navíc jeden polovodič, to už plný můstek by byl asi lepší

Sekundární vinutí na HDPE chráničce, na které také lepidla nedrží. Měl jsem z toho strach, ale šlo to pěkně namotat. Foťák si stím s mojí pomocí moc neporadil. Dávám to sem jako nápad, jak zrealizovat plochý několikavodič. Na koncích trubky jsou vždy 2 otvory protažené stahovací páskou, která brání rozvintí před slepením.

Poslední neznámá je na světě, díky rebovi, který mě poslal sken svých zápisků jsem odvodil vzorec pro výpočet koeficientu vazby

k= odmocnina((L-Lr)/L)

čímž jsem se dopočítal, že by se mě líbilo mít Lr pod 0,05uH při L = 28uH

//pro rýpaly: uvažuju vazbu 2 stejných vintí.

No už ani nevím kde jsem to četl, že to chce minimálně 0,998 a že 0,995 už je průšvih. Proto jsem se napřed pídil po čistě matematickém výpočtu z rozměrů, ale tuhle kapitolu z chytré knihy jsem nikde zadarmo nezískal. Tak jsem to změřil. A taky pro moji představivost, abych věděl co to "k" vlastně je. Možná se dá "k" změřit přímo, ale takový postup jsem nikde nenašel.

Domotáno jest. Změřil jsem rezonanci půlky primáru se zkratovanou druhou půlkou. S kondenzátorem 4,7 uF to ladí na 200 kHz. Což výpočtem dá 0.13uH. Dle odvozeného vzorce pak vychází k = 0.9977. Jinak samotný trafo naprázdno, zatížené jen sondou rezonuje na 100 kHz a vykazuje Q asi 20.  Teď otázka na zkušené praktiky, lze to provozovat při napětích cca 70V bez impregnace?

Fotka kostry se všemi vinutími.