Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Výroba zesilovače Nmos350 + spínaný zdroj do auta
Každú vetvu by som zaťažil tak jedným watom nastálo pre prípad že nebude menič zaťažený ničím.
A pri realizacii ovladania využi oba komparatory. Zo skuseností by som dal jeden ako sledovanie palubnej siete automobilu nad 15V a drhý ako sledovač teploty s termistorom. Vznikne tak celkom blbuvzdorný zdroj.
No paráda, už se začíná rýsovat schema!
// djsteve: myslíš že je to nutný něčím zatěžovat? Napětí nemá kam utéct, je to stejně tak jako tak nabitý na maximum
Nábežná hrana má prekmit asi 15percent. Bez zaťaže by sa kodiky nabili o tuto hodnotu. Rezistor v každej vetve to odstrani.
A co když máš 10, nebo 25? Že si jsi těma 15 procentama tak jistej. Nechceš radši vysvětlit, kde se ten překmit bere a jak zabránit jeho vzniku, aniž bys ho dusil odporama?
To je jak cpát na blbě blokovaný tranzistorový můstek RC články a divit, se topěji jako kráva a moc to třeba nepomáhá.
A když koukám na to schéma na předchozí straně - nechce se taky někdo zamyslet nad proudovým namáháním budících tranzistorů? Chudáci budou dostávat hezky na przadek.
Myslíš budící tranzistory v té TL494?
Taktak. Dal bych tam buď kompletní budič, nebo nadále zvýšil Rg, aby se nepřekračoval Icmax těch trandů.
Osobně bych spíš ze šuplíku vytáhl nějaký dvojitý lowside gatedriver a bylo by to lepší, navíc skoro bez práce a bez problémů s úbytky napětí. Kdybys tam dal nyní i NPNko, tak máš dva sledovače za sebou a přijdeš o dost voltíků na gate.
NPN může dát místo těch 1N4148 (kolektor na +Vcc). Dělám to tak celkem běžně i v SMD BC...BCX... dle potřebné frekvence a náboje FETů v Gate. Prostě to budím sledovačem (PNP+NPN). Akorát si nějak optimalizuji ON a OFF hranu... U vyšších frekvencí (1-3MHz) dávám už nějaký driver...( před 15 rokama jsem začínal s MC34151, dnes jsou i rychlejší a "proudovější"...)
Mám dojem, že TL494 má na výstupu proudové omezení 200mA (bude to v pdf). A to by vhledem ke vstupním "kapacitám" FETů znamenalo i bez tranzistoru jen delší On v řádu 0,5-1us (odhad)... Což u malé frekvence v řádu desítek kHz bude OK. Osobně bych volil kmitočet vyšší (min 100-150kHz) - aby mi to nezesiloval (záměrně pomalejší) zesilovač..., taky se to v napájení lépe filtruje LC filtrem (než 30-50kHz apod...) ...
Vyšší frekvence lepší filtrace tak úplně neplatí, co parazitní kapacity, kterejma to taky leze?
Dojem máš teda špatný, nekecej :-P
The outputs are protected against excessive power dissipation to prevent damage, but do not employ sufficient current limiting to allow them to be operated as current-source outputs.
Kmitočet vyšší ne, z důvodů ABCDEF jež tu už zazněly.
Vzorek planárního trafa měniče asi 200W/120kHz a ukázka "vinutí" 2 závity, měď má 0,4mm tloušťku. Výška jádra 17mm.
Takže by třeba vyhovoval budič zde:
Ježiši co ta ptákovina s tou 4148 a 36V ZD tam?
Nevim, co je na tom budiči je tak jiného, snad jen krom těch dvou odporů místo žádného. Na velký úbytek napětí trpí úplně stejně.
Nad tou "záludností" s 4148 a ZD36V jsem taky přemýšlel, a chtěl se později zeptat, k čemu je to dobré... Vím že osobně by jsi volil nějaký gatedriver, a pokud to nepůjde jinak, tak asi taky tak učinim, ale jak by to šlo udělat z diskrétních součástek, když toto není to pravý ořechový.
danhard: Zajímavé trafo, popravdě takto řešené vinutí vidím prvně.
Hazys nebuď drzej. Výstup 494 je zapojen jako proudový zdroj min 200mA, akorát není vhodné ho tak trvale "dráždit" a hodí se nějaký sériový odpor... Proto jsem zmínil, že je to nutné prověřit (nepamatuji si z hlavy všechny pdf...).
http://zuki.hw.sweb.cz/schemata/Spínané … 94_out.png
Taky jsem zmínil, že pouze s diodou a PNP + R (47R/4 viz obr), to bude celkem lenivé...
TL494 by to "přetížení" cca 0,5us při "NF" kmitočtu 30kHz určitě zvládla, ale určitě lepší bude když to něčím posílí...
A že se ti zdá 100kHz hodně, nebuď k smíchu, je to "konec NF"... Parazitní kapacity cívek co používám (většinou SMD 4-8A) mají takové hodnoty (pár pF), že vlastní rezonance jsou mezi 10MHz-100MHz...
Důvodů ABCDF jsem si nějak nevšiml... V době kdy se všichni (i výrobci IO) snaží zvyšovat frekvence měničů nad 1MHz, tak mi ty důvody nějak unikají... 
Ale chápu, že se toho může někdo "bát"... Zeptej se Danharda, proč má na uvedených konstrukcí frekvence 120k, 160k a 230kHz...
Výstup 494 je zapojen jako proudový zdroj min 200mA
Tak mi funkci toho proudovýho zdroje popiš, když si tak chytrej a já tak drzej! Opravdu mi není jasný, jak a kdy se ten výstup chová jako proudovej zdroj.
Tak ať ten měnič udělá na 300kHz a vyjde mu sycení jádra asi tak 0.02T, jenom proto, že ty nedokážeš pochopit, že s malým napětím to nejde posílat vysoko, protože by bylo jádro nevyužitý! Stejně na něj musíš namotat víc závitů, aby byla vůbec nějaká slušná vazba. Říkám ti to já, říkal to danhard, co se ti na tom nelíbí?
Co tenhle driver http://www.semic.cz/_obchody/semic.obch … 2b1162.pdf ? konkrétně 2x neinvertující 4427
...
Nebudu zjišťovat co kdo kdy řekl... A ani zjišťovat, zda to jde tak, či onak. Je to v rukách konkrétního konstruktéra, já jen občas předkládám nápady a zkušenosti... Spočítat a zhodnotit si to musí sám. Abych to za něj dělal, tak na to většinou nemám (volný) čas...
Akorát jsem například neměl problém udělat na železoprachu s 2x toroidem 40x16mm na 90kHz dvoufázový SD z cca 120-150DC na 0-80V/8A. Tj. cca 320W/jeden toroid. A závitu tam bylo něco mezi 80 - 100 a zde je pro zajímavost např. jeho indukčnost na proudu: 220uH/0A -120uH/8A-70uH/20A. Vždy šel najít materiál aby bylo přiměřeně závitů... Třeba i na 3MHz/300W...
obr. účinnosti/frekvence zmíněného DS při prvních testech, kdy byl k dispozici jen 400W zdroj 80V a stabilizovaný výstup byl 5-50V. Takže by chodil i na 150KHz a to byly tranzistory (2xFET) buzený celkem lenivě jen BC817 a BC807 a sériovým odporem 23,5R (aby to moc nerušilo a byla přijatelná účinnost).
http://zuki.hw.sweb.cz/schemata/Spínané … D_ucin.png
Krapet odbíháš od tématu. Jak se ty výstupy 494ky chovají jako zdroje proudu, nebo s proudovým omezením, když máš zcela jasně psáno, že nemají proud omezený? Pokud víš, že to tak není, tak to prosím netvrď, a už vůbec někoho nenazývej drzým!
Stepdown s tlumivkou ze 150V na železoprachu je něco poněkud jinýho, než feritový trafo na dvojčiňák z 12V.
Stepdown s tlumivkou ze 150V na železoprachu je něco poněkud jinýho, než feritový trafo na dvojčiňák z 12V.
Ano to je dost podstatný rozdíl.
Ani tady nebude mit železoprach optimum magnetických ztrát přes 50kHz a to ještě u malých jader.
Na tom měniči co jsem dával obrázek je třeba 4x synchr. stepdown 230kHz, nejvíc 48V/3A, tlumivka na feritu RM8 se vzduchovou mezerou a účinnost přes 96% při plném odběru, naprázdno bere ta hladina pod 1W.
Takže ono má vždy nějaké řešení své výhody a nevýhody, je zapotřebí znát všechny možnosti a vybrat si z nich ten správný kompromis.
Optimum jednotlivých kritérii se neprotíná nikdy v jednom bodě, to by to měli návrháři moc jednoduché
Jen jsem chtěl tím příspěvkem upozornit na to, že nízký kmitočet zdroje může pronikat (jako přeslech, zeměma apod.) do vstupu zesilovače a bude tam zesílen. S případným vlivem 30kHz třeba na výškáč, rozsekanou limitaci (nebo těsně před ní) v koncák signálem 30kHz atd... A k TL494 - stačí dát mezi její výstup a PNP a 1N4148 odpor (třeba 47R) a je po fiktivním problému. Akorát bude pomalá náběžka Ug FETů... O tom, že na 30kHz by to kůli malému výstupnímu proudu 494 i tak asi vyhovovalo, jsem se i předtím zmínil...
Ano SD 120V/80V/600W není měnič z 12V/600W/30kHz... Ale když někdo neumí měnič z 12V na 100k-150kHz, tak to není má vina... EDIT - zmírním to Jak uvedl Danhard - není to jednoduché... a kritérií je hodně a dostupných součástek často o dost méně...
Hazys - OT: Jen krátce: Pokud si v výše uvedeném zapojení výstupu 494 označíme tranzistory zleva doprava T1 až T4 (T4 výstupní, T2 má emitor na E_out). A odpory zespoda R1 (mezi bází a E T2) a nad ním R2.
Tak pokud zvolíš R2=0, tak do báze T2 a T4 (při shodnosti Ube) teče každému 1/2 proudu který teče přes T3. A proud T3 je určen Ube T2/R1. Obdoba proudového zrcadla sestavená z T2 a T4, "buzená proudem z V.
Obdobně si jde představit, že je zkratovaný přechod BE T2. A máme zase proudové zrcadlo T2-T4... Při "odzkratování", se akorát posune napětí na kolektou T2 o Ube T3 nahoru s rozdělením proudu viz předchozí odstavec...
Pokud zvětšíš R2 z nuly na nějakou přiměřenou hodnotu, tak se proud přesune víc do T4.
A je-li tranzistor T4 proudově buzen, tak i jeho proud kolektorem je prostým přenásobením bázového proudu krát zesilovací činitel (stále platí analogie proudového zrcadla z V1)...
Přestože neznáme hodnoty R1, R2 a ani parametry (rozptyl) tranzistorů lze odhadnou chování (T2 také teplotně kompenzuje T4 - což platí i v proudovém zrcadlu...). A spíš než napěťový výstup, to bude proudový... Což byl pravděpodobně a i logicky záměr celé té struktury výstupu...
Můžeš mít jiné vysvětlení, ale takhle to "vnímám" já
Audioweb.cz » Zesilovače, receivery » Výroba zesilovače Nmos350 + spínaný zdroj do auta
Nahrát obrázek
