K tomu ARN 6614: pokud si na konkurenčním fóru přečteš stať o posloupnosti vývoje této řady basových repro, tak zjistíš co již bylo řečeno-ARN 6614 má jiný materiál jak na středičce, tak i na gumovém závěsu. Vše je poněkud tužší, čímž se umožnilo jeho použití v basreflexu, ale za cenu zvýšení spodního mezního kmitočtu.
K zesilovačům: mám téměř všechny modely Transiwattů a pokud je bedna solidní nemusím korekce nikam vytáčet.
K výhybce: i když jsem ji v předchozím pomluvil, tak sám jsem ji použil k repasi nějakých Videotonů a po její malé úpravě bylo docíleno lepšího přednesu než s výhybkou původní, ale za definitivní řešní to stejně nepovažuji. V předchozím příspěvku uvedné použití jiné hotové výhybky asi také nebude nejlepším řešením.
Kdysi jsem také měl obdobu tvých beden z Litovle se dvěma basovými repro ARN 226 a stejou výhybkou. Kupoval jsem je někdy v devadesátých letech v prodejně ETA, kde byla možnost přepínáním si porovnat všechny jejich prodávané modely. Tehdy u mně jasně zvítěly, takže byly zakoupeny, ale když jsem pak později sehnal Estonije, tak šly z domu nekompromisně pryč. Vystřídal jsem z produkce Tesly i pražské Elektroniky několikero modelů reprosoustav a víceméně se ztotožňuji s tím, co bylo rovněž konstatováno na konkurenčním fóru - žádné z nich nevyhoví jen mírně zvýšeným nárokům. Ty z nich, co mám a dosud občasně používám, chovám jen z nostalgie ke značce.
Ještě přidám postřeh: když jsem po čase otevřel tu ETU, tak jsem zůstal také zírat na onu výhybku. Do té doby jsem byl zvyklý na konstrukce plněhodnotných, neošizených výhybek ze solidních komponentů. Od těch dob je již zřejmě v této spotřební kategorii k mání jen ošizený póvl a to ještě za nehorázné ceny.