Funkce diferenciálního stupně, lokální kompenzace? (Stránka 1 z 2)

Já se ještě tak jako dohrabat k tomu jak tam běhají ty proudy zvládnu, i jsem přišel na to, že T3 je řízený zdroj proudu a že T4 je jen doplněk aby to bylo symetrické v obou kolektorech T1 a 2. Jen jsem nebyl schopný z toho vyvodit, jaký to bude mít důsledek.

Takže to zvyšuje zesílení diferenciálního stupně. To jsem potřeboval vědět - už jsem to asi pochopil. Díky zuki.

Pak bych měl ještě otázečku, podle čeho určit lokální kompenzační kondenzátor C? Řekněme, že mám postavený celý zesilovač a chci se nějakým vhodným (jakým?) způsobem doměřit správně kapacitě toho kondenzátoru.  Co a jak bych měl měřit, abych zjistil, že velikost tohoto kondenzátoru je správná?
Mám jen tušení, že celková kompenzace (paralelně ke zpětnovazebnímu odporu) je kompromis mezi rychlostí a stabilitou. U tohoto druhu kompenzace ale netuším. Díky za nakopnutí správným směrem.

Musíš měřit zkreslení na vysokých kmitočtech, kde tento kondenzátor snižuje OLG, čili je-li příliš velký, je OLG menší a je tedy je menší rezerva zisku po zavazbení a proto větší zkreslení....

OLG - open loop gain, čili zisk při rozpojené zpětné vazbě...

Každej ten kond má jinej význam, na rozmitu dělá přirozený dominantní pól celkového přenosu, v celkové zv malá hodnota přes odporovou síť může kompenzovat parazitní pól způsobený vstupní kapacitou, vyšší hodnota pak dělá proporciálně derivační člen, který mění fázovou rezervu při průchodu jednotkovým zesílením ve smyčce.

Možná by jsi si měl zkusit prostudovat trochu obecné teorie, zkus v google hesla:
kriteria stability, teorie regulace, stabilita lineárních systémů, stabilita nelineárních systémů, PD regulátor
a zkus to přiřadit konstrukci zesilovače.

Díky za krátké vysvětlení, k těm kompenzacím se ještě dostanu, je spooousta věcí, co tam nechápu a ještě větší spousta co se toho naučit :-)

Mou pozornost zaujal rezistor R39.  Proč tento rezistor je zapojen tak jak je, a není rozdělen na dva "klasické" emitorové odpory? (myšleno tak, že by se střed R39 propojil s výstupem zesilovače)?
Když se nad tím zamyslím, napadá mě, že takto zapojený R39 určuje klidový proud tekoucí skrz T15-16. Mezi bázemi T15-16 je napětí z násobiče Ube, toto napětí (mínus dvakrát Ube) se vyskytuje v klidu na R39, bude tam tedy nějakých cca 2,6V, klidový proud T15-16 je tedy 5,5mA ?
Pokud bychom R39 rozdělili na dva Rbe odpory 220ohm, klidový proudby skrz T15-16 musel téct vlastně také... Takže zde rozdíl nebude :-/ V čem by se to tedy lišilo? Takto zapojený rezistor jsem viděl už ve více zesilovačích, nejen zde v DPA110. Díky za vysvětlení :-)

Nebo si zkus představit, ve které verzi se koncáky rychleji a bezpečněji uzavřou (teď mluvím spíš o R40, R41 versus jeden odpor 100R mezi bázema koncáků).

Ježkovi voči, jak to může být stejné? Pokud máš odpory vázaný na střed (výstup), tak při změně buzení povede jeden z tranzistorů T15(16) míň a druhý víc. A taky se bude trochu jinak dít odbuzení následných tranzistoru (nakopnutí od Opampa). Při vypínání tranzistoru zůstává náboj na bázi ( báze má také i nějakou tu kapacitu apod...) a ten se snadněji "odčerpá" větším proudem do země nebo ještě lépe do záporna (vůči polaritě buzení tranzistoru). Atd...

danhard, aký program doporučuješ na takéto simulacie?

Danharde díky, tvé vysvětlení jsem už teď snad pochopil. Díky. Jen pro kontrolu: Bylo to tedy myšleno tak, že ten odpor udržuje stálý proud T15-16 zatímco budiče/konce při větším výstupním proudu se na jedné straně otevřou a na druhé úplně zavřou ?