Projekt MIR50 (Stránka 23 z 34)

Načo tam dávate kapacity medzi C-B do budičov, bez nich Vám to kmitá?

Laco
pekná čistá práca, páčia sa mi aj použité piny pre experimentovanie s kompenzačnými kapacitami...

Mne sa viac páčia tie base stopper odpory než Ccb. Perla na nožičke kolektoru je už nepraktická. Hoci nevidel som to ešte použité, ale myslím si že nájsť tú rozmerovo aj materiálovo vhodnú nebude jednoduché. Videl som však vkladať klasickú indukčnosť do napájania výkonových tranzistorov a ďalej pre celú trasu budič predriver. To však boli zosilňovače so starými výkonovými tranzistormi do 2-4MHz (zvláštne že ich to trápilo a že to takto riešili). V tomto prípade sa mi už nepáči predlžovanie napájacích vetiev a rozptilové pole vinutej cievky.

Rozumieme si, len sa to spodobuje s typom BCxxx, takže upravil som označenie na c-b

Nepovažuji se za odborníka na NF zesilovače, ale tohle platí obecně, tudíž i pro NF...

Každý sériový R ti zatlumí LC obvod. Principielně ani L, ani C ho nezatlumí... Nechci tady rozebírat optimální impedance LC (na Q LC) atd... takže dále jen zjednodušeně. Ztrátový ferit může snížit Q obvodu a posunout rez. frekvenci níž, např. tam, kde už nejsou pro parazitní C (např. i ve struktuře tranzistoru) optimální oscilační podmínky... A C na pozici CB tranzistoru (Millerova kapacita) může snížit zisk na VF a pokud je malý zisk, tak se sníží nebo úplně odstraní ochota tranzistoru na parazitních LC oscilovat.  Takže by se zdálo, že čím větší Rs (sériový) tím lépe, ale jsou minimálně dvě omezení viz níže.

Z druhé strany omezuje velikost Rs (třeba Base stoperu) zvolený (přípustný) úbytek napětí. Z něho je možné orientačně odhadnout max. hodnoty base stoperů na příslušných pozicích tranzistorů... Takže např. u koncáku, kde je proud 5A a beta 30, je na odporu 2R2 úbytek 0,37V. Takže větší hodnoty než např. 4R7 způsobí zvětšení ztrát na tranzistoru a snížení výkonu zesilovače. Limitace nastane o 0,8V dříve... I z tohoto důvodu by úbytek na Rs (báze stoperu) měl být podstatně menší než na Re (odporu v emitoru konc. tranzistoru při těch 5A). No a u budiče, kde teče bází třeba 30-100x (a vícekrát dle bety) méně, je možné z důvodu úbytku jít třeba až na 100R. Ale je nutné u velkých odporů počítat se snížením max. přenášené frekvence (fázový posuv na Rs x C kapacity tranzistoru) atd. Takže je to zase jen o vlastnostech tranzistorů (zesílení, mezní frekvenci, paraz. kapacitách...) a o kompromisech co chceme a co je možné stabilně a s rezervama dosáhnout a intuici a o měření, co bude jakému tranzistoru a celkovému sch. vyhovovat.

Mám ještě jednu poznámku k MIR50, a to k samotné desce plošného spoje;
První osazování a pájení součástek na desku je OK. Ovšem s pozdějšími úpravami, výměnou součástek, dostávají spoje řádně na frak! Tenká měď, odhaduji 18 mikronová vrstva, odlupuje se…

..a ještě dodatečná poznámka pro pochybovače;
porovnávám zvuk, testuji, poslouchám hudbu se sluchátky a rozhodně /!!!/ nebudu sám sebe balamutit, ať je výsledek dobrý nebo špatný!
Buďto se mi zvukové podání líbí nebo nelíbí….

Dost mě zaráží nestabilita s měnícím se napájecím napětím.

To je na příspěvek toho headampu ala MIR50, který tu ve vlákně má Betaron.