Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Subwoofery, kino a sestavy » Co je to vlastně ten bandpass?
Může to mi nějak někdo,finálně či definitivně definovat tenhle pojem.Výhody vs. nevýhody?Jáké repro dyžtak použít?Problémovost?Díky,doufám,že,se vyjádří Halen
Tenhle topic jsem založil,proto abych rozřílil své znalosti v tomto ovětví
John370. Nemam na to abych Ti to vysvetlil, ale je to popsano v saerialu od Dr. Sykory co vychazelo v A.R. Je to ke stazeni na www.czechaudio.com
BandPass = pasmova propust. Jde o to, ze reproduktor vyzaruje jen pres ladeny natrubek. Diky ladenemu natrubku a jasne definovanym objemum komor bandpass ozvucnice je takova bedna oriznuta nejen zespoda, ale i shora, priblizne 2-4 oktavy nad spodnim meznim kmitoctem. Zjednodusene, bandpass hraje pouze v pasmu 30-110Hz (muj pripad s repro ARN312/8604 special TVM). Bandpass 4th, s uzavrenou casti a vented casti s natrubkem je nejjednodussi typ. Hodi se do nej spise reproduktory na hranici pouzitelnosti v closed/vented s EBP 60-70. Kontrola spravne funkce bandpassu je jednoducha, staci zmerit impedancni maxima a porovnat s programovym navrhem. Idealni je priblizit se v praxi impedancnim prubehem navrhu ze softwaru.
Slozitejsi bandpass, 6th s dvema natrubky, hodici se pro reproduktory s vysokym EBP, pouzivane do vented beden, ma natrubek v obou komorach a je slozitejsi na spravne naladeni.
Nevyhody
- pomerne uzke pasmo prenosu
- nutnost pouzit vysoce kvalitni natrubky, protoze vsechen akusticky tlak jde pouze pres natrubky
- nutnost presneho navrhu a doladeni natrubku podle konkretnich parametru reproduktoru
- pro dosazeni hodne nizkeho spodniho kmitoctu a relativne sirokeho pasma prenosu ma BP nizzsi citlivost, nez ma samotny reproduktor
- pro dosazeni nizkeho spodniho kmitoctu pouziti reproduktoru s nizkym Fs a poddajnym zavesem
- horsi chlazeni reproduktoru
Vyhody (vesmes vypozorovane na mem BP)
- pri nizkem F3 totalne urizena vychylka, ARN-ko ma pri 100W prikonu v pasmu 50-100Hz vychylku pouze 2-2,5mm 0-p s minimem v nejzatezovanejsim pasmu 60Hz pouze 1mm (na ladeni natrubku)
- diky velmi nizke vychylce nizke zkresleni, pevnejsi, tvrdsi a hutnejsi projev
- prijemny prubeh impedance s dvema maximy neprekracujici ~ 2,5x nasobek impedance nominalni
- o 90° posunuty prubeh faze oproti vented bedne, lisici se na delicim kmitoctu ~ 110Hz mezi satelity a subwooferem o 0° - snadnejsi sfazovani se satelity oproti vented ozvucnici, kde byva rozdil ~ 45°
- reproduktor je chranen pred blbecky majici v oblibe promackavat vrchlik 
- pasmo prenosu je u subwooferu oriznuto shora
- pod spodnim meznim kmitoctem nehrozi rozmlaceni civky o magnet (pod F3 se BP chova jako closed bedna)
V profi - moznost ladit na zisk, podle typu repra a pasma prenosu +3-6dB oproti citlivosti samotneho repra
Spodni bedna pod satelitky je 100 litrovy bandpass s ARN312/8604 ....
Ještě bych dodal že díky tomu že je BP "až" za reproduktorem, tak ořezává harmonické zkreslení které do zvuku vnáší reproduktor.
Jak to dělá?
Tuhle výhodu bych považoval více za teoretickou, než s praktickým dopadem. Je to prosté, Michale, harmonické zkreslení jsou vyšší frekvence a ty už často spadají do pásma útlumu, nic víc. Nic, co bys normálně slyšel.
Jak vypadá výchylka u první vlny signálu? Asi dost brutus co? Co takle celkové zpoždění signálu? Zvládá BP (4) jiný tvar signálu než sinus?
Asi teda chápu dobře, že BP6 je 4 s BR.
check: Jo, 4řádu je jedna komora closed. 6 řádu obě BR
Boramyre, od tebe jsem to ale slyšet nechtěl.
O zde popsaných přednostech daných konstrukcí pásmové propusti není pochyb, ale pořád se nedokážu smířit s myšlenkou, že hifíci, kteří baží po přesném basu (ať už tvrdém, měkkém, medovém, střevním, nebo bůhvíjakém) - prostě po TOM BASU, který je v nahrávce, se dokážou smířit s tím, že jim subwoofer hraje pouze prostřednictvím akustického rezonančního obvodu.
Michale, co je na tom sptneho pri rozmerech zvukovych vlne v radech metru? Zrovna tak by se nechaly zpochybnovat zvukove kvality tlakovych vyskacu (ART481) a presto jsou povazovany za velmi kvalitni. Nechapu tvuj rejpanec.
Ad jiny tvar signalu - to jsem nezkousel ani na to nemam vybaveni. Ale porad ziju v presvedceni, ze napriklad zkresleni harmonickou neni navazane na nosnem signalu a reproduktor ho "generuje" soucasne s uzitecnym signalem. Pokud by to bylo jinak, nemohl by kontrabas znit jako kontrabas (a on zni), protoze by vsechny vyssi harmonicke byly odfiltrovany a vsechny basove nastroje by pak znely stejne, coz neni pravda
Zpozdeni signalu, zskupinove zpozdeni (group delay) je na F3 zcela srovnatelne s vented ozvucnicemi. Mam BP s GD Hz/GD: 30/14, 40/9, 50/6, 60+/4-5
Tak já jsem to jako neřek, jo? Můžeš se zeptat znovu
Ja se ptam Michala, co ho vede k domnence, ze bass z dobre naladeneho BP "neni ten" co je v nahravce, at uz medovy, tvrdy, měkky nebo buhvijaky.
Halen: Pouštím se na dost tenký led teorie, takže pokud mě tu rozmázneš, budu spíš rád. Pokud se tady dají použít jiné argumenty než doměnky, teorie a vzorečky tak sem s nimi. Další důvod, proč se do bandpassů příliš nehrnu je právě to.
Mě tu nezajímá délka vlny, ale fázový posuv od poddajnosti vzduchu v bedně a návaznost na hmotnost vzduchu v nátrubku. Basreflexní roura (právě nehledě na délku vlny) fouká v pracovní oblasti bandpassu podle ladění s fází tak 50-90°, je to tak? Podle tebe by to mělo být jedno, jsi argumentoval délkou vlny. (fázové sladění se zbytekem neřešíme, to není předmět debaty) To ale přeci vzhledem k poddjanosti a hmotnosti (obecně akustické impedanci vyššího řádu). Mezi měničem a vnějším prostorem v bandpassu je prachprostý rezonanční obvod.
Ty říkáš, že takovýhle náklad měniči nezmění jeho přenos a že poddajnost a hmotnost toho vzduchu akustické impedance vyzařujících ozvučnic (nemusí být jedna, že) nevnese do původního přednesu repra nic?
Ve tvém podání je bandpass naprosto samospásná konstrukce, která:
a) snižuje nároky na repro - nižší výchylkou, provozem "jako v uzavřené".
b) snižuje nároky na zesilovač - pokud je jedna komora uzavřená
... a mnoho dalších, vesměs pozitivních věcí.
A to vše zadarmo, jen díky PŘIDÁNÍ AKUSTICKÉ IMPEDANCE na druhou stranu měniče. Už třeba to snížení výchylky, které má za následek i klasický basreflex. Já se ve svých myšlenkových pokusech nemůžu smířit s tím, že takovéhle provozování měniče nevnese do akustického výsledku "cosi" (nazvěme to "cosi", protože říct zkreslení, opřete se tu do mne procenty a to nechci ) co tam před tím nebylo a co by provozem repra přímo v uzavřené, nekonečné nebo jakékoliv jiné bezrezonanční ozvučnici nevzniklo.
PS: Než se na to někdo zeptá... Ne, nemyslím si, že Helmholtz byl debil.
Jenom dodám, že profesionální bandpassy nejsou konstruovány a laděny s "výhodami", jaké popisuje Halen v #3. Pokud by totiž reproduktor měl v nejzatěžovanějším pásmu okolo 60-70Hz jen takto malou výchylku, shořela by mu cívka jako papírovej čert kvůli hodně špatnému chlazení. Horký vzduch se díky nízké výchylce a velkému příkonu hromadí v mezeře a tak je nepříznivá situace ještě eskalována. Měnil jsem hodně reproduktorů v takto navržených bandpassech, všechny měly cívku rovnoměrně černou, spálenou vysloveně jen střídavým příkonem a mizerným chlazením.
Takže bych tuhle výhodu nízké výchylky považoval za velmi problematickou.
Mezi dalsi nevyhody se muze zaradit toto
- impulsni odezva je horsi nez u closed ozvucnic (porovnatelna s vented systemy) - na to uz poukazuji hodnoty GD
- u BP neni slysitelne varovani, ze menic jde pres svuj mechanicky limit a mozna i elektricky limit.
- pokud se nepouzije dolnopropustny filtr, jsou slysitelne peaky na mnohem vyssich kmitoctech nez je aktivni pasmo
Michale, nedokazu nikterak vyvratit tve domnenky. Mas ten pocit, ze to neni ono a stoji tu tedy pocit "neni to ono" proti pocitu "je to oukej". Nemuzu argumentovat nicim jinym, nez tim, cim jsem uz argumentoval ... je to od tebe trochu nespravedlivy - kdybych mohl, zmeril a porovnal bych vzhled signalu na vystupu zesilovace se signalem zmerenym v blizkem poli ... Vybaveni nemam, osciloskop nemam, nemuzu tedy nic dokazat.
Uznal bys aspon, ze zvuk je spravny, pokud by prubeh signalu na vystupnich svorkach zesilovace vypadal stejne, jako namereny mikrofonem v blizkem poli?
Sinclair - profi BP maj prave v nejzatezovanejsi oblasti vetsinou vychylku pomerne vysokou (je to taky dany konstrukci, profi BP byvaji 6th a nejsou ladeny tak, jak to mam ja). A prave ze u BP diky rezonancnim obvodum neexistuje akusticke varovani, ze menic jede na doraz a spis "za dorazem" proto se asi setkavas se spalenymi civkami reproduktoru, ktere by jinak v obycejne vented bedne pri prikonu, ktery do nich zrejme sel uz davno chrcely nebo vyskocily ze zavesu. Klidne bych si tipnul ze za spalenymi repry z 6th BP muze byt klidne absence prachsprosteho subsoniku.
Muzes rici, ktera repra jsou nejcasteji spalena s cernymi civkami?
Pomerne pekna stranka venovana DIY BP s 10" reproduktorem vcetne zakladnich mereni
http://www.diysubwoofers.org/projects/home/inf10bp/
Jo, to s těmi argumenty OK/notOK beru a měření (respektive srovnání tvaru signálu):
svorky vs. nearfield basu v closed
svorky vs. nearfield basu v BR
svorky vs. nearfield portu
svorky vs. nearfield portu bp.
Možná je to úplná blbost... Nejde o charku, amplitudu, ale tvar signálu. Uděláte to někdo?
v profiLspCADu se to da nasimulovat, ne?
Až po svorky je vše perfektní (s ohledem na přenášené pásmo řetězce). Koneckonců, výsledkem každého měření v LspLabu a podobných je impulzní odezva. Charka se počítá až z ní. Navrhovaný postup se taky dá použít, je ale nutné dvoukanálové nahrávání, takže mikrofon musí být přes předzesilovač na jednom kanálu line-inu. Na druhý kanál se přes ochranný dělič napojí svorky reproduktoru. Pak stačí spustit nahrávání a nechat přehrát nějaký ten impuls. Zkusil jsem to a výsledek vypadá takto :
Zatím není s čím srovnávat, takže vám to asi mnoho neřekne.
Tento graf skutecne nerekne zhola nic Myslis ze by bylo mozny proste prdnout mikrak do blizkyho pole subwooferu a zaznamenat dva kanaly tvym vyse popsanym zpusobem s malinkou upravou - jako zdroj signalu nebrat svorky reproduktoru, ale signal z CD prehravace (kanal 1) a tento porovnat se zaznamem z mikrofonu (kanal 2) A nebrat nejakou syntetiku, ale beznej hudebni signal, tedy pisnicku Nevim co by z toho vypadlo, ale docela by me vysledek zajimal. Koneckoncu nejak se musi na nosic dostat zaznam symfonickeho orchestru a tedy vesmes nastroju snimanych mikrofonem.
Audioweb.cz » Subwoofery, kino a sestavy » Co je to vlastně ten bandpass?
Nahrát obrázek