Cinitel tlumeni a lampove zesilovace (Stránka 5 z 9)

Je pravda, že EL86/PL84 se válí všude spousty, jen já jich mám asi padesát nových a to ptoto, že jsem prostě neměl to srdce je vyhodit. Zkuste s nimi něco vymyslet, třeba nějaký PPP, i kdyby to mělo stát nějaký nenáročný malý autotransformátorek.
Jinak tedy mohu potvrdit, že PL81 a PL36 jsou vynikající lampy, PL36 je takový zlatý střed mezi spínací elektronkou do TV a nf výrobkem.
Jednu dobu, když byl přechodný nedostatek EL34, jsem EL36 dával po přepojení patic do MONO 50, v některých chodí dodnes, i když jsou tam přetíženy...

S EL81 /dostal jsem jich asi tak padesát v orig krabičkách od pána, co zpracovává elektrošrot/ lze spáchat výborný zesilovač a to hlavně kytarový, ačkoli kytaristi ty anody na čepičkách nevidí rádi. Postavil jsem předek Fender Twin a konec udělal právě s nimi, dodnes běží ve zkušebně  a nijak v rukavičkách se s ním nezachází - používali jej dokonce i jako monitorový zesilovač /chudí pankáči/...
Ve čtyřech kusech dvě a dvě paralelně s pevným předpětím dávají při Ua 210V /levné kondíky z na 250V, že/ nějakých 40-45W při Raa=1,25kOhm, což se zase dobře motá -motal jsem v ruce na 4P+2S sekce, jen impregnaci jsem nechal dělat ve Vlčnově, mají tam slušnou vakuovou pec a nepřepálený lak, takže trafo po impregnaci nevypadá hnědě jak osraný.
Mladí když viděli tu čtveřici s červenými vn kablíky z TV, netvářili se nějak nadšeně, ale se dvěma reproduktory Celestion V30 to umí udělat takovej bugr, že se loupe omítka kolem futer...:-)
To principiální zapojení koncáku pro EL/PL/81 je v trilogii Zuzánek-Deutsch-Kubát-Musil, konkrétně v části III.-televizní elektronky na straně 115, oskenovaná část je pak na http://sweb.cz/servisdok/PL81.pdf . Regulaci předpětí pro každou elektronku zvlášť jsem ukradl ze zesilovače MONO 50, akorát to napájím ze zenerek 40V a jak říkám , zkoušejí třikrát týdně a zesilovač jede už přes osm let bez jediné poruchy.
Pro zesilovače se dá použít leccos, třeba i EL/PL/82, výborné jsou ruské 6P3S a jeden 15W znásilňovač jsem postavil /také dodnes jede/ s ruskými plechovými průmyslovými lampami 6P9. Dokonce se dá udělat výborný kytarový zesilovač s EBL21, kterých se válí všude spousty - pokud jsou zdravé, proč je s Ua 320V a Raa3,5kOhm ve čtveřici nepoužít, zvlášť když jsou zadarmo. Mám Pocit, že polská firma INDEL dokonce vyrábí příslušný výstupák, určený sice pro cosi jiného, ale to Raa tam sedí.

Snad jen EL/PL/83 se k ničemu nehodí, rovněž tak PCL85 /PCL805/, PCL84, ruské žaludové 6Ž1P a podobný šrot.
Pochopitelně mezi ten šrot patří i PL500, PL504, PL508, PL509, všelijaké PCF82 atd.

Ajta chybicka (cut+paste), dik za upozorneni. Bohuzel ten strep uz sem vyhodil. Este mam 1 fotku, ale z ty taky nic nevykoukas http://rayer.ic.cz/350d/03-rozbit%e1%206S33S-V.jpg kazdopadne je to tam dost na tesno, asi tak 1mm od povrchu katody k anode. Ta mrizka musi byt docela festovna aby se neceho nedotkla.

BTW znate EC360? Stejna patice a banka jak EL34 ale je to triodka. Od soudruhu z NDR. V zesaku sem to nikde nevidel...

OT: RayeRe, máš vynikající web!

>sinclair

BTW nevim zdali tu mas uvedeny aktualni mail, posilal sem ti komentar k clanku o lampach ( http://www.aldax.cz/index.php?tab=3& … show=lampy ), tak snad neva kdyz to pastnu i sem:

Zdravim,
precetl sem si ten docela obsirny clanek o elkach, myslim ze je to pekne shrnuti pochopitelne i pro zacatecniky. Ja bych si svoji grafomanii asi netroufl v tomhle konkurovat, takze sem jen pridal link Mel bych akorat par drobnych poznamek:

1) vakuum v lampe neni "par molekul vzduchu", ani dnes neumime udelat dokonale vakuum a pres vsechny getry tam zustane stasnejch miliard castic. Ale vzhledem k poctu castic za normalniho tlaku je to samozrejme o x radu min. Ani v kosmu neni dokonale vakuum...

2) z popisu primozhavenych (koncovych) elek to vypada, ze se nedaji pouzit pri AC zhaveni AC, jedine ve dvojcinych stupnich. Ale driv se to bezne pouzivalo i pro jednocinne. Krome bateriaku nebyla moznost jak usmernit zavici napeti. Abych nechodil daleko, tak napr. Telefunken Trio Koncert s primozhavenou koncovou pentodou AL1. Dvojciny konec si mohly dovolit jen luxusni prijimace jako treba Big Ben. K modulaci zhaveni f site tam skutecne dochazelo a byla snaha to eliminovat tzv. odbrucovacem - dratovy potak (jeho soupatko je dostupne na zadni stene) zapojeny mezi konce zhaveni a na sterdu byla kostra.

3) u popisu mrizky asi vypadlo pismenko "mikro" v prumeru pouziteho dratu, v metrech asi nee.

4) dalsi preklep "protistrana nepracovat nemohla"

5) pozn. ke kombinovanym elkam - firma Loewe kdysi prokrocila se sdruzovanim systemu
tak daleko, ze v 1 bance bylo nekolik elektronek i pasivnich soucastek zatavenych ve sklenenych trubickach a bylo v tom skoro cely radio. Ale asi to bylo kapanek poruchovejsi, tak od toho zas dali ruce pryc.

Martin

Ja to Trio koupil nekdy pred 15 lety v bazaci za par stovek, bohuzel ma dost poniceny dyhovani od vody (papirovy viko je pritom 100%). Vnitrek ujde, po elektricky strance sem ho rozehral, to nebyl problem. Na novy dyhovani si sam netroufam, spis kdybych nekde nahodou potkal vrak v lepsi bedne, tak ho vemu a prehodim...

To ja tam mam este origo elyty Elektrotechna 8u/450V (asi uz taky nebudou nic moc), snad vsechno bylo puvodni, ale taky radne sesly casem. Ty asfaltovy elyty snad vodesly vsude, ja je opatrne vykuchnu, dam dovnitr novy elyt a zase zbytkem asfaltu zatavim. At to nebije do oka hned na prvni pohled pod sasi Koukam ze ty ceny sou neska taky uz jinde, http://umelecke-predmety.sbazar.cz/radi … 24322.html  a ten stav teda nic moc...

Letos v květnu jsem koupil za 1 469 Kč Empo Admiral s AD1 na konci.  (Původni cena (asi v roce 1937/1938)  byla 1990 Kč).  Pak mám, kromě Filharmonie, několik zesiků (např. krásný zesilovač Bellton), ale taky už to nemám kam dávat. Když vidím jaký parádní kousky se tu před rokem 1948 tady dělali, tak se mi chce brečet. Ale i za bolševiků se pár věcí povedlo (např. ARO932, ART581).
Sinclaire, nevíš náhodou jaký zesilovače se v první polovině 60-tých let dávaly do kin?
Díval jsem se do starých katalogů a ještě v roce 65/66 je tam uváděna AD1N (kromě AZ1,AZ4 jediná elektronka z 30-tých let) předpokládám, že se i vyráběla, ale neznám důvody (export?, pro nějaké zesilovače?).

A tak koukam, ze je tu vic sberatelu. Ja uz teda moc aktivne nesbiram, protoze uz neni na to moc cas a hlavne misto (jo nekomu musi stacit i cast bytu v panelaku Nemam zadny rarity z 20let, jen par kousku z 30/40-tych, valecny Ve301 a druhou polovinu Tesly z nichz nejvetsi je Choral. Nepocitam Tabor II, kery sem jednou rozebral, protoze sem nemel moznost ho nijak dopravit domu, je to megakrava. Opera a Festival jsou taky pekny kouksy.

Pred takovymi 10-20 lety se toho dalo najit spousta u popelnic, na smetakach, starych pudach a sklepich nebo levne kopupit v bazaru. Bavilo me se v tom stourat a taky sem se na tom dost naucil (neni nad vlastni zkusenost s anodovym napetim Bohuzel dnes uz o nic takoveho clovek jentak nezavadi, vse uz je v rukou sberatelu a aukro-prekupniku, takze uz to pro me ztratilo takove to kouzlo od vyhrabani nekde ze srotu pres oprasovani a deportaci pavouku, opravovani az po hrajici kousek. Stejne uz tomu nemuzu venovat zdaleka tolik casu jako driv, trochu se ten pomer cas/penize pretocil...

Fakt? Ja uz sem docela dlouho na zadnou lamparnu nenarazil, mozna tak max. ty novejsi Tesly s celosklenenymi lampami z 60/70 let. A i lampovych televizi uz je mensina oproti novym tranzistorovym. Driv toho bylo tolik, ze naky PL504/9/6Pxx byly dobry tak jako terc pro vzduchovku a ted skoro nic... Mozna je to u vas o par let posunuty, tak ber dokud je co

Tak ta AD1 je pekne retro, ale pro sberatele ma cenu jen s tim logem Telefunken BTW cetl jsem cosi, ze se uz i delaji opravy starych hodne vzacnych lamp jako MARs a pod, znova se vyvakuujou a jede se...