Téma vytvořil Želva

  • Kolínsko
  • Reg.: 14. 4. 2008
  • Přísp.: 130

Téma: 1-kanál OK, 2-kanál divnej

Ahoj kluci,
může mi někdo poradit proč mám při 1-kanálovém měření v LspLABu takovýhle výsledek:
http://s4.postimg.cc/tf1lenp6h/1437_hanning_cos_1_kanal.jpg

A při úplně stejných podmínkách, jen ale 2-kanál měření, tohle?
http://s4.postimg.cc/vwiej1feh/1437_sb_live_24bit_2_kanal.jpg

Je to nově nainstalovaný "měřicí" notebook s externí zvukovkou SB live 24bit USB (SB0490). Jediné co je jiné od měření dříve na stolním PC, je to, že měřím v jiné místnosti, kde není možná tolik místa okolo repra, ale myslím, že to je velmi podobné. Napadla mne slabá baterka v preampu, ale to by nešel ani 1-kanál ne?

Navíc impulska při 2-kanálu je mnohem více zašumněná, není to do prvního odrazu jedna pěkná linka, ale je to celé takové roztřepené. 1-kanál má pěkně průběh jen jednu linku až do prvního odrazu.

Odpověď zaslal check (upravil check 28. 6. 2010 19:24)

  • Horní Počernice
  • Reg.: 14. 4. 2007
  • Přísp.: 3,015

Re: 1-kanál OK, 2-kanál divnej

Pusť si kiloherz v generátoru a podívej se, co leze přes spektrák zpátky. Jestli je zkreslení "s normálním rozvojem" začínajícím na max -40dB tak baterka vybitá není. 9V baterka při dlouhodobém použití s preampem je vybitá až při asi 6,5V. Pokud uvidíš 70% zkreslení, tak máš vybito. I při tak vysokém zkreslení a 3V na baterce to ale ještě měří docela správně. Alespoň mě ano a baterky v symetrice mi chcíply po roce a půl používání.
Udělej si loopback měření, ať víš co ti ten duál kompenzuje.
Nejsou to to stejné podmínky. Máš jinak strmou fázi, tzn. máš počátek okna jinak daleko od začátku impulsu a tímpádem máš i bezodrazovou část jinak zváhovanou filtrem okna. Zakončení okna (klesání k nule v tvém případě podle hanning cosinu)je úměrné celkové délce okna.

Web

Odpověď zaslal Želva

  • Kolínsko
  • Reg.: 14. 4. 2008
  • Přísp.: 130

Re: 1-kanál OK, 2-kanál divnej

Ahoj,
dík za odpověď.. až dneska jsem si všiml, že mi tam vlastně na konci radíš zvětšit délku okna.
No zkusil jsem to, avšak výsledek stejný. Nicméně, když už jsem to měl zapojeno, tak jsem různě laboroval a nakonec se mi to povedlo.. myslím, že byl buď problém s kabeláží, buď mám studený spoj někde, anebo problém nastavení Win zvuku. S kabelem line-in jsem pohýbal a Win zvuk jsem kompletně přecvakal tam a zpět. No tady jsou výsledky.. hurá:

Cosine Bell
http://www.jpeg.cz/images/704_Cosine_Bell.jpg

Hanning Cos
http://www.jpeg.cz/images/750_Hanning_cos.jpg

Mimochodem jaký je vlastně v těchhle 2 výpočtech rozdíl? Hanning Cos má nějak méne basů.. Své 2-p jsem celé komplet při návrhu měřil pomocí Cosine Bell... (oboje výpočty s tím spec. znakem před názvem metody výpočtu)

Odpověď zaslal check

  • Horní Počernice
  • Reg.: 14. 4. 2007
  • Přísp.: 3,015

Re: 1-kanál OK, 2-kanál divnej

http://en.wikipedia.org/wiki/Window_function

Z naměřené impusky potřebuješ při zpracování vybrat bezodrazovou část - typicky prvních 5ms. Typ okna určuje váhovací fuknci, podle které data vybereš. Proč ne obdélník - protože šumí viz link. Ostatní typy oken šumí méně díky přísnějšímu váhování - proto méně basů.
Abys měl charku na obrazovce spojitou tak ji doplníš nulama, uděláš Diskrétní Fourierovu Transformaci a dostaneš modulovou+fázovou charku charku. K fázový příčteš ještě offset a máš měřenou fázi.

Web

Odpověď zaslal Marek153

  • Reg.: 15. 6. 2009
  • Přísp.: 22

Re: 1-kanál OK, 2-kanál divnej

Ahoj, Na všech charkách od želvy je vidět, že fáze několikrát projde přes 180°. Je to normální? Mě se ta fáze taky takhle naměří a přijde mi to jako blbost.

Odpověď zaslal MethMan

  • Praha-Holešovice
  • Reg.: 17. 4. 2007
  • Přísp.: 1,289

Re: 1-kanál OK, 2-kanál divnej

Je to normální. Na 300Hz je to k 1m vzdálenému mikrofonu 1 vlnová délka, na 3KHz 10.

Odpověď zaslal MaBat (upravil MaBat 19. 8. 2010 7:58)

  • MaBat
  • MaBat
  • nežádoucí | offline
  • Reg.: 16. 4. 2007
  • Přísp.: 3,768

Re: 1-kanál OK, 2-kanál divnej

Jak píše MethMan, je to dané tím, jak moc bylo z měření, resp. z výpočtu fr.char z impulsní, vyloučeno zpoždění, způsobené cestou signálu od reproduktoru k mikrofonu. Čím víc ho tam je, tím víc se to takhle "točí" a v praxi je to dané tím, kolik času bylo necháno mezi skutečným začátkem naměřeného impulzu a začátkem okna pro výpočet FFT. Samotné reproduktory ("bez zpoždění") mají v drtivé většině případů fázovou charakteristiku tzv. minimální, tj. mj. v jednoznačném matematickém vztahu s amplitudovou charakteristikou a některé programy ji i umí na základě amplitudové vypočítat a zobrazit. Taková "vlastní" fáze se pak točí jen málo a její změny odpovídají čistě změnám v amplitudě. Jednotlivá vzájemná zpoždění jsou ale důležitý faktor při měření celé soustavy více měničů, resp. dalšího návrhu, a je třeba s nimi správně zacházet.