... počasí nahrává interiérovým radostem - vytáhli jsme se synkem krabice a desky, postavili trať, a krajinka nekrajinka jezdíme, přepřaháme, dostavujeme domečky, tunely, portály, peróny z Lega ... zkrátka radost si činíme ...
... jde o TT. Sololakové desky jsou rozebíratelně upevněny na rozebíratelném roštu, který je celý položen na stole. Metoda složit/rozložit se velice osvědčila. Jednak ve variabilitě tratí, které např. za rok stihneme postavit, druhak děti v tomto věku mají úžasnou fantazii, a domečky a ostatní okolí tratě mohou být prakticky z čehokoli. Stavět trať definitivně a zamořit si byt trvale montovanou deskou je vlastně strašná nuda, černá díra na peníze a bytový prostor, a degradace úžasného světa modulových kolejí. Bez hřebíčků, bez lepidel (kromě papírových domečků z ABC), bez polystyrenu, bez chlupů z koberce. Za pět dnů koleje vyluxujeme od prachu, rozebereme, a při dalším ošklivém počasí hurá znovu stavět ...
Za nějakou chvíli již kolejiště vypadalo takto:
... popř. s detailem:
A jelikož u hry vyhládne, dnes jsme si dopřáli kousek dietetické radosti podle naší babičky. Šlo to i bez sporáku na TP:
Za týden smažu, ať to zde nezabírá místo.