Celestion G12-100 ROLA

G12-100 asi není celé označení. Pokud vím, dělaly se s dvěma typy závěsu, jeden jako střeďák pro PA, druhý jako širokopásmový pro klávesy/akustickou kytaru a podobně. Na stavbu kompaktů bych se na to vybodl, při problmu už neseženeš stejnou náhradu.

Kdybys zagooglil, našel bys :
Celestion G12-100 - měl by mít na sobě asi nápis Rola Celestion Ltd., England, dělal se ve 2, možná třech provedeních, bez rozlišení typu na koši. 12-100PE měl papírový závěs, CE textilní. Jediné rozlišení na koši jinak bylo nápis rres. frequency 40Hz (CE) a tuším 90Hz (PE). Je to vše tuším začátek 80. let, možná i dříve. Taky se asi dělaly 12-100 pro nějakého konkrétního výrobce komb, někdy později. Jinak udávané parametry jsou nic moc, citlivosti 92 a 94dB, prostě kytarové a klávesové repra.
Dodám : to, co máš, je asi G12-100CE

Nedá  mi to, googlil jsem před tím, googlim  pořád ale těch parametrů  se  nemůžu dopátrat, jenom ze zvědavosti. Našel jsem jenom na 65W verzi i z f. charakteristikou. Toť vše. Zřejmě špatný oddíl.  I přesto děkuji za info.

Jen bych doplnil ,že existovala verze G12-100TC s rozšířeným frekvenčním rozsahem do 12kHz.Tohle je na 95% G12-100CE , jak píše Sendy.Dá se to použít ve spojení s nějakým tweetrem na nenáročné ozvučení reprodukovanou hudbou nebo do komba ke klávesám.
Otázka je také ,jestli jsou repro v originálním stavu, na té fotce to vypadá podezřele,ale může to dělat fotoaparát.

Já mám nabídkový list Celestion někdy z roku 79/80, plust prospekt.Nabízeli verze TC včetně G15-75,G15-100. G12-100TC jsme měli ve vzorkovně v Hořovické Harmonice (Delicia). Byla tam toho spousta,zejména ze 70 a 80 let, protože se tenkrát silně uvažovalo o licenční výrobě/montáži elektroniky (komba,zesilovače ,reproboxy). Nakonec z toho byla jen montáž a výroba ozvučnic pro Solton: Chorus 50,Chorus 100 a BK100.Z beden třípásmovky Titan 500 a P403.
Ta Chorus 100 byla s osazením 2x12" a na trh šlo jen pár kusů. Všude byly samozřejmě Solton repro.
Všechno ztroskotalo na Tesle ,která určovala na tyto výrobky prodejní ceny, vždycky na vzorky navalili vymyšlené režijní náklady v řádech 1000% procent,takže to pak bylo neprodejné.

Myslím, že nebýt Tesly, tak by Hořovice existovaly možná ještě dnes.
Byl to životaschopný podnik se spoustou šikovných a zkušených lidí, co stáli ještě u začátků téhle výroby /Resonet a spol./.
Z doslechu ze servisu vím, že kvůli ESČ museli u komb měnit síťové šňůry, přičemž taková výměna stála nehorázné peníze+cena šňůry+nehorázné režie na výrobu kastlí, aby uživili tu armádu byrokratů, co tam tehdy byla nalezlá po koutech a předstírala práci.
Možná proto se Soltonů a AA Craftů dostalo na tuzemský trh tak málo a byly tak drahý - dominantní postavení měla Tesla Vráble, která zalobbovala ve straně a vládě a nenechala si tohle postavení vzít. Přičemž vrábelských komb a beden se dostávalo na trh stejně mizivé množství, málokdo na to měl, protože to bylo složitý, překombinovaný a většina produkce stejně šla do Ruska a do RVHP.
Dodnes dostávám maily od rusáků /jeden byl snad až z Dagestánu, nejvíc Lotyši a Estonci/ se žádostmi o servisní dokumentace na komba AZK181-183, Studiomixy apod.