Materiály cívek
#1
Ahoj. Omlouvám se, jestli se budu zdát hloupější než syn vesnického idiota a televizní rosničky, ale proč jsou nejkvalitnější vzduchové cívky? Je zvukově poznat rozdíl u 2-pásmové soustavy s feritovou, nebo vzduchovou cívkou před basákem?
Citovat
#2
Feritové jádro se celkem "snadno" nasytí a cívka má potom jinou indukci. Potečou větší proudy, cívka změní indukci, rozladí se vyhýbka a na zvuku je to poznat. Kdežto vzduch se ti magneticky nenasytí a proto cívka nezmění svojí indukci. Stačí takto?
Citovat
#3
Zase vzduchová cívka mívá obvykle větší odpor. Na dvoupásmo bych proto tedy volil kvalitní vzduchovou s co nejmenším odporem a na třípásmo bych zkusil třeba něco na EI plechách? Pokud se to dostatečně předimenzuje zkreslení by nemělo býttakm dramatické a přitom odpor by byl mnohem menší než u vzduchu.
Citovat
#4
No větší odpor ta vzduchová bude mít, protože musíš použít delší drát, a s délkou, jak známo, narůstá odpor. To jenom pro upřesnění. Jinak cívky na EI plechách používala Tesla celkem běžně ne? Alespoň v ARS840 jsou.
Citovat
#5
U dvoupásma bych asi raději dal vzduchovou... honba za malým Rdc je povětšinou zbytečná ba naopak Rdc by mělo sedět k měniči tak aby výsledkný Qtot bedna tlumení reprák vyhýbka bylo v určitých mezích což pokud nejde vyloženě o měniče s velkým Qes a potažmo Qts... což je splnitelný vcelku snadno s cívkama o odporu kolem 1/10 ss odporu kmitačky měniče...a naopak měniče s nízkými Q chtěj cívky s velkým odporem..
Citovat
#6
O nasycení jádra vím, spíš jsem myslel jestli se na zvuku podílí i něco jinýho. Čili pokud se jádro nepřesytí, je zvuk OK? Co když je před výškáčem? Viz. např. Dexony DT 2510?
Citovat
#7
Je to prostě nelineární, ne sice moc, ale i to může degradovat kvalitní konstrukci.
Citovat
#8
Mathes:
přesně tak jak píše sendy.... zanese to vždy zkreslení .... nevadí to tolik u vícepásma s dělením dole kde to překlenuje velkej kondík,ale u dvoupásem to vadí (zkoušel jsem i uchometrem a není to ono) protože to nahoře už při dobrejch měničích to může bejt slyšet.. i sebelepší ferit či plechy se oproti vzduchu chovaj jinak... ale u repro kvalit dexon či TVM a spol si myslim že to nebude žáden problém Smile Tam to klidně dej..
Citovat
#9
Já nikam nic dávat nebudu. Napadlo mě to,když jsem rozdělal výhybku těch autových dexonů.
Každopádně děkuju za rozšíření obzorů.
Citovat
#10
Chci udělat někdy měření + poslechovky s několika typy cívek - I na železe, E na železe, feritová tyč, činka. Kvalitní ferity jsou i v dost drahých bednách.
Citovat
#11
Měření uchem...? Nebo oběma...?
Citovat
#12
Měření a pak, nebo mimo to :-) porovnávka ušima.
Citovat
#13
Hmm, to by mě zajímalo. Uz začni, než na to zapomenu...Smile
Citovat
#14
Zasponzoruješ ? O informace a výsledky se chce dělit každý, o úsilí a náklady málokdo :-(
Citovat
#15
Jasně... Holt si nekoupím ponožky a zasponzoruju tvůj "výzkum"... Smile
Citovat
#16
To teda budeš dost dlouho chodit naboso :-) Můj výzkum mi začíná být totiž dost u pr.ele.
Citovat
#17
Ono to možná bude podobný jako s bipolárními a svitkovými kondíky - bude to slyšet až u lepších reproduktorů a rozhodně ne v autě. Např. zkoušel jsem bipolár vs. svitkáč na autohifi výškách Dexon DT 2509 (Kdysi jejich TOP za 990,-) a rozdíl byl tak nepatrný, že v autě bude neznatelný.
Citovat
#18
No tak o autofifi při podobných věcech ani nemyslím, tam by mohla být cívka namotaná třeba na šroub M12.
Citovat
#19
Myslím, že sa troch mýliš aj u autohifi sú reproduktory veľmi kvalitné na ktorých by si ten m12 určite rozoznal. Ale to už je iná cenová kategória.
Citovat
#20
Věřím, že jsou i kvalitní autorepra, ale v akusticky dokonalém prostředí vozu a při hlučnosti okolo jsou tak nějak na houby.
Citovat