Kondenzátory do výhybky

[TheLastUnicorn]

Při měření Tě přednostně zajímá pásmo do 12kHz a stačí, že bude ten zesilovač dostatečně rovnej tam. K získání použitelných vstupních dat pro simulaci výhybky Ti proto stačí i MBA810. Nějaký omezení nad 16kHz teď pro Tebe není vůbec zajímavý. Není mi ani jasný, proč bych to měl měřit se zesilovačem, na kterém budu hrát. Nebo si někdo fakt myslíte, že mezi těmi koncáky vzniknou tak velký rozdíly, aby to ovlivnilo simulaci? :-)

[miero]

Napr. ak by to bol aktiv a uz existujuca a nemenna pasivna vyhybka k tomu.

[TheLastUnicorn]

Áno...v prípade, že je sa nejedná o univerzálnu sústavu, tak je tam už ten praktický aspekt. Inak nie. Ja napríklad používam meracie zariadenie, v ktorom mám koncák integrovaný.

[Anti]

Jen jsem vycházel z vlastní zkušenosti, ale přiznávám že to je specifická záležitost. Jen že když psal o tom filtru v zesu tak nemá cenu honit vršek když to zes nepustí.

[DaVidsob]

No rozdíl v měření může podle mě udělat skutečně asi jen ta výstupní impedance toho koncáku no, ale ta u ničeho zas tak kritická nebude, to bych musel mít lampovej zesík bez zpětný vazby s nekvalitnim trafem.
No zrovna u tý MBA 810 v klasickym zapojení s nesymetrickou napáječkou bych se bál toho velkýho hnusnýho sériovýho elektrolitu na výstupu, aby nějak nezvýšil výstupní impedanci či nějak nereagoval s těma indukčnostma. Dám tam asi ten Dčkovej zesilovač s TPA3255

[jardag69]

miero Aha. Díky moc.

[DaVidsob]

uf no zatím jediný k čemu jsem se dostal bylo vzít si ty bedny z dílny domu do klidu k počítači, dát je místo toho co jsem tam měl, připojit to na dva ze 6-ti kanálů zesilovače připojenýho k 6-ti kanálový zvukovce kde je programem APO equalizer řešený DSP a až mě samotnýho překvapilo co jsem v tom DSPčku musel udělat aby to hrálo tak jak jsem zvyklej a jak si představuju že to má hrát



zesílení na 40 Hz to je tak nějak vždycky, na basech prostě ten pokles u těchhle beden je, útlum na 130 Hz, to bude vlastní rezonance bedny či nátrubku kterou ještě nemam zatlumenou, ovšem střeďák +4dB oproti basáku a vejškáč +6dB oproti střeďáku, to je docela dost řek bych, při tom ty měniče jsem k sobě vybíral tak, aby měli bez odporů při stejnym napětí stejnou citlivost, můžete si všimnout že i v tej výhybce nejsou žádný odpory a charakteristika je dle měření rovná, zřejmě je u těch měničů velkej rozdíl kontinuální tón vs. hudební signál

*ty čísla těch dB neberte tak vážně, vy byste to možná nastavili jinak než já po dvou pivech, ale ten fakt že se střeďák musí zesílit oproti basáku a vejškáč oproti střeďáku si myslim že je nespornej, minimálně středy +3dB oproti basům a vejšky +3dB oproti středům to chce

[miero]

DaVidsob: K potrebe zdvihat vysky... nemas miestnost doma u pocitaca pretlmenu? A pocuval si tie bedny natocene na Teba, alebo zarovnane so zadnou stenou?

[TheLastUnicorn]

Ty udaný hodnoty SPL v dB v datašítech (včetné grafu) je potřeba brát jen velmi orientačně.
1. něco jinýho je citlivost vypočtená z TSp vztažená k nějakýmu napětí (obvykle 2,83V)
2. něco jinýho je citlivost ve vybraným pásmu amplitudové charakteristiky (taky vztažená k výkonu 1W nebo napětí 2,83V což může dávat matoucí výsledek)
3. něco jinýho bude citlivost, která zbyde po aplikaci výhybky
Pak se potom často stává, že některému měniči (střed nebo výška) chybí rezerva v citlivosti a ani bez odporů to nevychází. Navíc pak stačí jedno paralelní RLC na zatlučení nějakýho výraznějšího neduhu a impedance na dané frekvenci sleze do nebezpečně nízkých hodnot a nepomáhá ani změna topologie.
Ono je lepší ty stavby začít vždycky dvoupásmem a učit se na nich. 3-pásmo je pro začátečníka dosti velké sousto. Vím to sám...taky jsem si tím prošel. A ani po těch XY letech, co se tím zabývám zdaleka nevím všechno a vždycky se najde něco, co mě překvapí.

[DaVidsob]

zkusil jsem to změřit rovnou u toho počítače, bylo to přes zesilovač s TAS5630 a docela dobrou zvukovku, posunul jsem bednu na kraj stolu a vypodložil jinou bednou aby byla ve středu výšky místnosti, mikrofon metr od toho ve vejšce mezi střeďákem a vejškáčem, myslim že měření docela v pohodě, do metru žádný odrazy...
No hned po prvnim propísknutí celý bedny bylo vidět že je to hodně zlý, zdá se že jak jsem to krmil rovnou ze zvukovky noteboku že její velká výstupní impedance vážně udělala svoje, takže jsem znovu proměřil všechny tři měniče, znova hodil do simulačního programu, znova naladil a znova celý změřil, takhle to teď je, simulace:


dílčí:


celková:


dokonce to už i hraje tak jak jsem si představoval, je tam ale pár věcí, kterých se furt nemůžu zbavit a sice ten hrbol na 16 KHz což je vlastnost toho vejškáče, nepomáhá ani ten RLC článek protože zesilovač i ten filtr maj tak nízkou impedanci, že to s tim prostě v reálu skoro vubec nic neudělá i bez toho odporu. Dá se to opravit jen parametrickym ekvalizérem, no a pak to nepříjemný bučení kolem 140 Hz, nevim kde se bere, bedny už jsou plný akustický vaty a nátrubek z odpadový trubky je oblepenej samolepícím bitumenem, pomáhá jedině -5dB v ekvalizéru, zkoušel jsem to pasivně RLC článkem, ale ten má jednak hrozně nízký Q a sebere to sebou skoro celý to dolní pásmo, musel bych mít tlumivku 12mH aby to mělo použitelný Q a hlavně to v tom místě srazí impedanci snad na 2 Ohmy, takže nevim, to musim odstranit nějak mechanicky, ale nevim jak

[miero]

K tomu bucaniu. Objem ozvucnice je zvoleny pre ten basak, alebo nahodne? Resp. co ti vyjde ked nasimulujes ozvucnicu a ten basak, napr. tuto?
- https://speakerboxlite.com/

[Anti]

A já k tomu hrbu na 16 kHz. Ty to slyšíš? Já na tom kmitočtu končím a to ho ještě musím osolit abych ho slyšel. Mě by peak na takovém místě vůbec nevadil, spíš naopak. Případně stačí lehce natočit bednu.

[BV]

kterých se furt nemůžu zbavit a sice ten hrbol na 16 KHz což je vlastnost toho vejškáče, nepomáhá ani ten RLC článek protože zesilovač i ten filtr maj tak nízkou impedanci,

Ak ti to skutočne vadí, skús paralelný RLC s potrebným rezonančným kmitočtom a Q v sérii s výškovým reproduktorom..

[ransom]

Teorie slyšení říká, že ačkoli neslyšíš izolované frekvence nad nějakou mez danou třeba stárnutím ucha, vůbec to neznamená že můžeš vše nad tou frekvencí odignorovat.
V přirozeném signálu se izolované frekvence nevyskytují. Pokud se ve spektru najdou dvě různé frekvence nad tvou horní mezí, ucho zaznamenává jejich rozdílovou frekvenci. Proto někteří audiofilové i ve vyšším věku opravdu vnímají různé nuance i nad akustickým pásmem jako změnu zabarvení. S tím že podle audiometrie končí na 11 kHz to nemá nic do činění. Ta se provádí nezkresleným harmonickym tónem.

[jik]

To je princip superhetu, konvertorů kmitočtů, a všech dalších směšovačů... Tam vzniká nový (třeba rozdílový) kmitočet na nelineárním prvku přece. Kytara na sucho nebo španělka vytvoří akord nebo třeba hladký souzvuk dvou tónů a ten jde do ucha tak jak je. Naopak až kytara prohnaná přes booster, overdrive, fuzz a já nevím co všecho, už samozřejmě produkuje všechny možné rozdíly a součty frekvencí vzniklé na nelineárním prvku (dioda, přechod, limitace elektronky atd.). To by i ucho (mozek) musel být nelineární prvek.
Ale je klidně možný, že na tom, co píše ransom něco bude...

[Anti]

Já jsem nenapsal odignorovat. Jen to že, nějaký 5 dB peak na tomto kmitočtu bude spíš přínos než negativum. Prostě dle mného názoru nemá smysl něco takového zatloukat.

[Wili]

Ja stale ale nechapem tu zbytocnu prekomplikovanost vyhybky ktora to realne kazi na delickach, ved to vidis na tom 5tom grafe co za katastrofu si vytvoril, je to cele vyhrbene ako indicka kobra. Ty to nechces rovne?

[TheLastUnicorn]

Súhlas s Wilim. Tá výhybka je zbytočne komplikovaná (viem, že s týmito meničmi to ide podstatne jednoduchšie, pretože som so všetkými už pracoval) a frekvenčka mi pripomína teslácke 1PF06708. Tie mali v poriadku aspoň impedanciu...

[DaVidsob]

Simulace toho basáku v tehle bedně je v podstatě rovná charakteristika, která má koleno asi na 36 Hz, pokles 3dB je asi na 51 Hz, na 40 Hz je pokles asi 4dB.
Když si v DSP vypínám a zapínám ten útlum na 16 KHz tak to slyšim, přijde mi to s tou špičkou takový moc sykavý, ale po minutě už se to stratí...
Co se týče charakteristiky, i když střeďák sám o sobě je zvlněnej P-P asi 7dB a vejšáč P-P asi 10dB, tak to samozřejmě celkem rovný P-P 4dB výjma toho hrbolu na 16KHz naladit dokážu, ale vlivem toho, že rozdíl hloubek membrán kalotovýho středu a páskovýho vejškáče jsou asi 2,5 cm, tak mi nevycházej fáze o téměř 90°, proto na začátek tý středový sekce dávám ten spožďovací článek, díky kterýmu už mi fáze seděj, ale poněkud to rozháže charakteristiku a i s tim článkem je to pak boj mezi rovnou charakteristikou a návazností fází

AD1:
teď koukám, že kdyby se ten spožďovací článek hodil až za to všecko, tak to vychází daleko líp, i impedance je docela dobrá, jenom nesedí fáze mezi basama a středama ale to by možná ještě šlo doladit

[BV]

Skús ten paralelný RLC do série s výškou... A fakt to je zbytočne "prešpekulované"..