auto zesilovač

[Hazys]

Odpověz mi Leoši přímo na otázku:

Co se stane mosfetu po rozepnutí trafa se slabou vazbou, respektive velkou rozptylovou indukčností?



Né nadarmo se trafa v autozesácích dělají na toroidy, protože se tak dá dosáhnout vazby velké, díky lepšímu geometrickému uspořádání vinutí.

Pokud se chystáš argumentovat tím, že rozptylová indukčnost a činitel vazby spolu nesouvisí, tak ti radím, nedělej to: Lsigma = (1 - k^2)*L2

[danhard]

Tam jde o to, že když je zdroj moc měkkej, tak poklesne napájení a měnič jde znovu do sofstartu.
Chytne se to až při nějaké "tvrdosti" zdroje.

[wimshurst]

Jedna vec mi vrtá hlavou, je to jen částečne naznačeno v ne-jednom mém příspevku.
Je to sice spíš politická thema, nebo řekneme ekonomicko-politicko-socialní aspekt problematiky ceny a spotřebnosti elektroniky jako takové.
Já použiju příklad možná špatný, ale snad to napoví o logice myšlení výrobcú a spotřebitelú. (Uživatel by mel být spotřebitelem vecí)
Vemte si dnes bežný mobilní telefon. Nejlépe ajfoun, nebo podobné "šidítko sociálních vazeb" pro mladé lidi. (staré ale nevyjímaje)
Kolik pak stojí telefon, nebo jiná utilitka, která je vlasne nenahraditelnou kapesní branou sociálních vazeb, pro lidi, kteří plavou v proudu?
Kolik stojí připojení a účet za telefon, internet a jiné upgrade, které tvoří daň, nebo poplatek za život "on line", nenahraditelý zpúsob praktické existence v dnešní spolecnosti?
Nejedná se přitom o nic, co by bylo nenahraditelné, nebo nezbytné, bez čeho by nebylo možno existovat.
Přesto za tyto utilitky se utrácí více penez, jak za kdysi kvalitní elektroniku.
Nakonec se ku ajfounu přidelají za mrzký peníz "silikonové oslí uši", nebo si je chytří udelají z kelímku plastového a drahá krystalka z ozvučnicí je na svete. Hraje to témeř naprosto stejne, jako Edisonuv první fonograf. Akorát na strane toho meniče, velikosti asi 5x5mm, neni jehla, vrzající po válečku, ale 1,2,4.. procesory a kupa hovadin, za nemalé peníze.
A to je jádro pudla. I když se vyvinulo šílené úsilí o miniaturizaci všeho, co slouží lidem ku zábave, aby se to dalo sebou nosit všude, stejne to funguje tak, že lidi sedí, dřepí, nebo sou jen zalezlí v koutech ze špuntama v uších, trsajících do blikajících placek. Jakoby synteticky, elektroopticky izolováni a přesto spojeni z celým svetem.
A jako komunikační prostředky se vyvíjí i hudba, neboli muzika, od vrzání, po basové dunení techno, za takový totální "underground" absolutního chaosu, by se nemuseli stydet, následovníci nekdejší vlny undergoundu a pseudo bítnického undergroundu (PPU)u nás a ve svete. Ku tomu komprese, aby nebyla deprese, MP3 a další..
To už mi spíš připomíná Křižovnickou školu, čistého humoru bez vtipu.
Takže kolik stojí vlastne takový telefon? Co si pamatuju, tak I6 stála asi tak kolem 950 EUR na začátku letošního roku.
Kolik stojí lepsi "HiFi" sestava.. Komerční, poslouchatená, nebo bazarovka, nebo aspoň nejaká sestava, reciever, zesilovač, bedny..
Plus mínus asi tak nejak v intencích toho ajfounu, nebo jiné soudobé hračky. Nakonec na tom hraje Impuls, který jede mono.. (mono to je ono..)
Obvykle ale, toto se nezahazuje do popelnice, po 1-2 letech, mnohé takovéto hračky i po 30 letech, vytežené z popelnice a vypláchnutí poťáku diavou, nebo kontoxem, ač nemají v sobe kondíky jamicon, hraji i 20, 30 let, bez odborného servisu...
Kolik stojí vedení, schopnost konstruovat tyto stroječky?
Mnohé dnešní stroje, navrli už jenom stroje. Prošli sice nejakou byrokrací, nejsíš ale jen katováním kostú kindermanagemetu, ale to je asi vše.
Kolik asipak stálo úsilí takového Sinclaira, který není stroj, aby dokázal co dokázal.
Ale toto vše je neco, jako lékařství umírajícího času.
Dnes stejne jako kdysi, je elektronika spotřební, cosi jako taková forma zábavy. Jedna část je pro široké masy, zejména ta nejmenší a kapesní, podléhá trendúm, náladám. Pak je takový nejaký střed, tam je všechno, co se dá odnést, přenést, vlastnit jednotlivcem, nebo skrátka nacpat do baráku, auta, nebo maringotky. Nekde tam je i vyšší level, kdesi cosi, co má lepší barvy, rozlišení HD, nebo hraje HiFi, je to také dražší, no ale tyto veci zas každý nechce...
Logicky z principu nejen ceny, se to dražší, snaží udržet při živote každý vlastník, co nejdéle, nebo prodat dál, za účelem dalšího nákupu lepšího.
Pak sou lidé, kteří dávno, stejne tak dnes chápou, že nelze celkem jednoznačne všechno jen koupit, ale dá se co-to vyrobit, ubastlit i doma.
Z komponentú, dílú, součástek, případne i smetí.
Výsledek skoro vždy překvapí, jak samotného autora, tak i ty, co se na to dívají, případne i ty, co tomu nerozumí.
Je to ale částečne dúsledek minulé doby. Jednak nedostatku všeho, jak zboží, tak i penez, na koupi nečeho mimo kolonii.
Tak se vyvinuli z bastlířú i odborníci, mnozí odborníci však nedobrovolne, museli bastlit dál, ve jménu petiletky, na úkol, nebo skrátka z nedostatku devizových prostředkú, národího hospodářství.
Tak vznikly častokrát jedinečné veci, konstrukce nadčasové a krásné, které nejen z nostalgie, nekdy stojí za to, aby byli znovu vytaženy na svetlo boží.
Ale ať mi prominou ti, co před vyhozením starého vraku TV, radia, pračky, vypájeli z DPS všechny součástky, roztřídili je do šuplíkú a následne se z toho zrodili jiné veci.
Existuje cosi, co pracuje proti všem a to je čas. Čas, to je nejen pokrok, ale i entropie.
Kdyby kdysi vedeli konstruktéři třeba v Revox-u, nebo i jinde, že ty veci přetrvají tak dlouho, už tenkrát by přemýšleli nad kurvítkama a nebo si nechali za ty veci zaplatit víc.
Dnes píšu, tyto řádky pro pobavení Sinclaira a pro pobavení ostatních, aby se také zasmáli nad tím, kam doba dospela, případne zestárla, nebo taky umírá.
Netvrdím, že nemúže být kvalitní zesilovač do auta. Naopak, na pomeření stačí na to mít pár utilitek, jako výkonové odpory, generátor, NF spektrák, osciloskop (mnohé dnes nahradí PC a dobrá zvukovka) zdroj, nebo sondy proudové k osciloskopu a dá se zmeřit, co ta placka dokáže.
Zde se dá také vylepšovat a nahradit nekteré součástky za lepší, nebo dovést nejaký nedodelek k dokonalosti.
Nekdy to bude stát chvilku, nekdy mrte času.
Výsledkem bude z kvaltními repráky dunící a jezdící popelnice, nekdy i automobil, který část výkonu motoru, přes alternátor, dodá do podoby elektrickeého odpadního tepla a hluku, který jinak nesouvisí ze spalovacím procesem otto, nebo diesel motoru ve vozidle.
V případe tohoto vlákna, sloužil (snad bude sloužit i dále) fragmet podobného procesu, tedy zesilovač do auta, na produkci audio doma.
Od jisté doby, není to ale až tak dávno, nekteré veci, již se nevyplatí opravovat. Nekteré naopak ano, dokonce i vyvíjet lepší.
Je to ale otázka vkusu a názoru.
Pokud se objeví při skoumání, nebo delaboraci nejaké poznání, případne posune uživatele, do polohy badatele, má šanci se posunout nekam dál, možná i ke konstrukci a vylepšení, nebo dokonce i k vývoji.
Ale dnes, za vším stojí ekonomika. Ta zabíjí mnohé šance, které človek zvedavý, mohl využít.
Toto sem napsal pro poctu lidem, kteří zalezeni v kumbálech a dílnách vytváří i dnes nejen elektroniku, která se hned nespotřebuje.
Nekdo ji po nás, ale stejne jednou vyhodí...

[danhard]

Nějak jsi se rozpovídal, dlouhý příspěvky nikdo nečte :o)

[sinclair]

Slovy klasika řečeno "doba, vymknuta z kloubů, šílí". V něčem pravdu máš, wismhurste, ale v několika věcech s Tebou drsně nesouhlasím a to v těch, co těsně souvisejí s bastlířinou.
Mně dlouhé příspěvky nevadí a pozorně si je přečtu, mají-li hlavu a patu. Možná je to tím, že já sám tak dlouhé příspěvky produkuju, snažíc se tak do textu nahustit maximum informací -i když mne to někdy zažene kus od tématu- ale vždy v souvislosti s diskutovaným předmětem či faktem.
Mě na současnosti, mimo jiných věcí štve to, jak strašně nízko klesla laťka obecné kvality, která ještě lidem stačí. Je až neuvěřitelné, jak nízká dnes lidem stačí např. kvalita nahrávek a jejich záznamu jakéhokoli žánru. Kombinace brutálního masteringu a brutálních kompresních formátů, jako je mp3 s nízkým bitratem je něco, co já ve svých letech vůbec nedokážu pochopit-jak to někdo může poslouchat. A vím, proč tomu tak je - tihle lidé nikdy neměli možnost si stejnou nahrávku poslechnout před 20 lety a na kvalitním, opravdu High Fidelity zařízení, nemají při svém mládí možnost srovnání, takže současný stav považují za normální.
A od toho by měly být weby, jako je tento. Aby těmto mladým lidem ukázaly cestu, vysvětlily, že to, co oni považují za normální normálním není a že je to jen odvar z toho, co je možné dokázat svépomocnou stavbou mnohem kvalitnějšího zařízení pro archivaci a reprodukci hudby. Popřípadě by tyhle weby přímo napomohly konkrétním, vyzkoušeným návodem k výrobě něčeho, co bude hrát o dvě třídy lépe, než ten zasraný ajfoun - teď samozřejmě nemyslím výrobu lepšího ajfounu, ale něčeho zcela jiného s poznámkou, že ajfoun se prostě k ukládání a poslechu jakékoli muziky nehodí - deformuje vkus, posouvá laťku minimální snesitelné nekvality stále níže a koneckonců kurví i sluch. Sluch totiž dostává zabrat mnohem více poslechem jednolité, na 2dB zkomprimované zvukové koule, co celé 4 minuty hučí v jedné úrovni, než poslech hudby s přirozeným dynamickým rozsahem alespoň 40dB, kde tiché, sotva zachytitelné pasáže se střídají s "FF" a ucho má možnost si během tichých pasáží odpočinout. Jenže - zařízení, schopné věrně přenášet dynamiku 40dB už klade značné nároky na parametry reprodukční aparatury, kterou to výrazně prodraží a kterou už vzhledem k ceně není možno jen tak, při první malé poruše za dva roky vyhodit!
Dobrým příkladem budiž cokoliv od firmy NAD, o které si mohu dovolit psát proto, že o ní vím o dost víc, než o ostatních značkách.
A vidíš - už jen touto firmou se obrovským skokem dostáváme od ajfounu k dobrému hifi až highendu v případě řady M a S.
Já jsem na 100% přesvědčen, že kdyby dotyčný člověk, poslouchající cokoli na tom ajfounu v 96kbps, měl možnost tutéž nahrávku slyšet ve FLACu a přes opravdu kvalitní aparaturu, tak by nahrávku jednak možná nepoznal a jednak by se upřímně zhrozil, co to tedy z toho jeho jablíčkového hi-tech miláčka vlastně leze. Málokdo ale tu možnost má a od toho jsme tady my, amatéři, bastlíři, hifisti a highendáři, abychom jim to ukázali a dostali to mezi ně.
Mladí lidé dnes tráví volný čas absolutně neproduktivně a často i škodlivým způsobem, většinu ho proflákají, investujíce do onoho flákání navíc nemalé částky svých rodičů.
Nikdy nevzdám snahu aspoň část těchto mladých lidí, co projeví aspoň náznak zájmu, od toho neproduktivního flákání odvést k elektronice, ať už je bude bavit kterákoli odnož. Mnohokrát se mi to v soukromí už povedlo a budu to zkoušet dál.
Ano, máš pravdu v tom, že čas nám utíká čím dál rychleji mezi prsty a pracuje proti nám.
Jenže tohle zájmové DIY, ať je na jakémkoli stupni vyspělosti nás posouvá někam jinam - tam, kde spojujeme příjemné s užitečným, načerpáme pozitivní emoce a čistou radost z toho, že se nám z oněch roztříděných součástek z pěti BTV podařilo vyrobit něco úplně jiného a to vlastníma rukama, tak jak chceme my a ne Číňan a že nám to může dlouho a dobře sloužit. A tady je to zásadní jádro pudla - úroveň a kvalita např. polovodičových součástek, které bych si v obchodě chtěl ke stavbě koupit, nejde nahoru, jak by to správně mělo být, ale dolů. A to až tak, že to případného zájemce o stavbu čehokoliv vlastního znechutí, protože tou sestupnou tendencí kvality logicky nastává to, že mu zkonstruovaný přístroj na nějaké, Číňanem nezodpovědně vyrobené součástce celé zkolabuje. Výsledek je znechucení, frustrace z nepovedené práce a vynaloženého úsilí a nasranost kvůli vyhozeným penězům do kanálu.
Naproti tomu v přístrojích, vyrobených před 25-30 lety se nacházejí vysoce kvalitní, technologicky zodpovědně a podle přísných norem vyrobené součástky, které svou kvalitou mnohdy převyšují ty z obchodu, o 30 let mladší.
Vezmu příklad :
Stavím si pro účely napájení domácí bastlířské "laboratoře" nějaký dobře vymyšlený laboratorní zdroj - často podle nějaké starší, ověřené a osvědčené diskrétní koncepce a konstrukce, kterých bylo publikováno nespočet. Mám z TV vykuchány např. osvědčené a spolehlivé KD606, 2N3055, nebo i nějakého rusa či enderáka a potřebuji je nějakými trochu výkonovějšími tranzistory budit. Volba padne např. na levné BDčka řady 13x. Půjdu-li si dnes tyto tranzistory koupit do bastlířského obchodu, mám téměř 90% jistotu, že to bude neznačkový a očesaný čínský šmejd, který se mi v tom zdroji při sebemenším přetížení probije, případně už i nový nemá ty vlastnosti, jaké by podle datasheetu měl mít. Probitím tohoto čínského budiče "získám" i probití těch výborných výkonových KD606 a jsem v háji a mohu začít znovu. Naproti tomu v dalším BTV řady Color 4xx je deska DO, na které se krom šikovného transformátorku, relé, spousty kvalitních 1A/700V diod KY133, 0,1A/60-100V uni diod KA26x, poctivých drátových odporů a dalších kvalitních součástek vyskytují i KD135 a KD137. Pokud si tu KD137 vymontuju a změřím, mám v tu ránu značně spolehlivý a kvalitní budič zmíněných výkonových tranzistorů, který se jen tak, z ničeho nic neprorazí a vydrží mnohem více, než o 30 let mladší BDčko - protože ta KD137 byla vyrobena před 30 a více lety za přísných technologických podmínek, z nejčistšího dosažitelného materiálu, s předepsanou architekturou a rozměry čipu, kontaktováním, pouzdřením - prostě ten starý, šedesátivoltový KD137, co může mít těch dovolených voltů i sto, je nepoměrně kvalitnější a hlavně spolehlivější, než to moderní BDčko, vyrobené za bůhvíjakých podmínek, bůhví z čeho a s jakou péčí - obecně se na to dá i odpovědět už proto, že tahle moderní potvora nic nevydrží, nemá žádné rezervy výrobce a za rok či dva je díky nečistému křemíku a nepečlivému pouzdření po něm.
Tak a teď mi nějak vyvraťte, proč bych do toho zdroje neměl použít starou dobrou KD137 z BTV namísto moderní, ale neznačkové BD139 z obchodu, co nic nevydrží? A značkové exempláře tohoto druhu v ČR prodává jen pár firem.
Pořád se nacházíme doma,v bastlířské dílně a děláme si něco pro potěšení a užitek zároveň...
A stejně tak se to má i s dalšími TO126, různými malými TO92 či TO39, které jsou v obchodě dnes tak levné, že by teoreticky nemělo mít smysl je z toho BTV těžit. Já jsem uplynulými léty praxe a současně zkušenostmi z dnešního stavu ale došel k neprůstřelnému závěru, že ty 30 let staré teslácké součástky jsou i dnes a i po těch létech provozu /pokud nebyly přetěžovány/ mnohem kvalitnější a spolehlivější, než téměř cokoliv, co se dneska prodává v běžných bastlířských obchodech.
A co si budeme povídat - onen typický bastlíř nejprve zamíří do nejbližší pobočky bastlířského obchodu, než by objednával pár kousků nějakých tranzistorů se stokorunovou přirážkou jako poštovné u seriózního dodavatele. Mladí bastlíři mnohdy ani neví, že obchody se značně kvalitnějším značkovým zbožím existují - bohužel pokládají za standard to, co jim nabídnou v tom kamenném bastl-gigantu a nemají potuchy, že u jiné firmy existuje totéž, ale v nepoměrně kvalitnějším provedení a často za stejné peníze.
A když už melu o těch TO126 - zkuste si dneska v bastlířském obchodě požadovat rychlý vysokonapěťový tranzistor 250V/100mA/10W/60-100MHz v obou polaritách - jako byly třeba KF469/470 či BF469/470. Tvrdě narazíte a maximálně Vám tak nabídnou MJE340/350 či CDIL nějaké starší japonské dvojice, což jsou ještě zastaralejší a horší tranzistory, než ona KFka či BFka. Budou buď úplně bez loga, či od nějakého obskurního třetivýrobce. A i když se Vám podaří tyhle MJE koupit značkové, tedy od ONS či STM - budou Vám na hovno, protože jsou to pomalé mrchy s 10MHz, rychlý rozkmit v dobrém zesilovači s nimi nestvoříte, ani s nimi ta KFka, předepsaná v návodu nenahradíte.
A teď babo raď - každý bastlíř opravdu nemá možnosti a peníze obstarat si ze zahraničí značkové Sanyo páry podobných či lepších vlastností.
Stejná situace je i s dobrými a spolehlivými výkonovými tranzistory. Pokud se Vám z něčeho podaří vytěžit pár kusů KD607/617, tak máte v ruce o dva řády spolehlivější materiál, než budou případné "ekvivalentní" BD711/712 z bastl-obchodu..
Takže až se bude někdo ptát, co použít na konec do 50-70W zesilovače, místo oněch BD711/712 či 911/912 mu poradím, ať vyvine trochu úsilí a sežene si raději ta kádéčka...

Tohle píšu s vědomím, že za to mohu a nejspíš budu bičován a znechucen z toho, že mladý bastlíř dneska nemá v podstatě z čeho stavět.

Zgruntu nových a dobrých zapojení s moderním sortimentem moc neexistuje /a i v tom málu je třeba použít dobrý materiál/, bastlíř sám toho moc nového nevymyslí a nejspíš pojede podle 10-15 i více let starého osvědčeného návodu, ve kterém se ale použití kvalitních značkových součástek jaksi automaticky předpokládá - třeba Leach. Postavíte-li jej s materiálem z GME -pokud jej tam vůbec všecek seženete- tak Vám buď okamžitě, nebo za pár minut, až jej pořádně zatížíte, shoří jak Kartágo. Případně jej vůbec nerozchodíte, bude vandrovat, zakmitávat - zkušeností je na netu přehršel.
Takže možná proto-či spíš určitě-se vedle objevilo téma DPA1000 a jinde DPA280, případně i DPA220. Můžete se sami sebe zeptat proč.
Omlouvám se za délku a v podstatě OT.