Vlákna: 11
Příspěvky: 1 533
Registrace: 2012
5. 2. 2013, 22:42
(poslední úprava: 5. 2. 2013, 22:44 | Dalča)
Rozptyl mezi "půlkama" primárů je docela zásadní věc, umí vyrobit "schodiště" i na sinusovce...
Ideální by bylo vinout celej promár bifilárně, samozřejmost je volit patřičnou izolaci drátu.
Z důvodů ryze sportovních sem se pustil do konstrukce výstupáku sám, před léty... a nepřeju to ani stranickýmu nepříteli.
Zaměřil jsem se na jádro + maximalizovaně symetrickej primár s velkou indukčností (4sekce bifilárně prokládaný 4 sekcema sekundáru) a páč jsem neuhlídal kapacitu šlo to úplně do kytek nahoře...
Výstupák není prdel, a teorie je jen základ. musíš to mít v ruce, zkušenosti nejdou okecat...
SOUHRNĚ JSEM SE S TÍM DRBAL JAK SVIŇA A VÝSLEDEK BYL ZCELA NEÚMĚRNÝ TOMU SNAŽENÍ...
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
Výstupák si chci navrhnout sám - nikdo jiný to za mě nenavrhne - už proto, že je na něm katodové vinutí. Věrný zvuk i Výstupní transformátory jsem už četl. Jen je chci mít po ruce při návrhu, proto je objednávám.
Samotné vinutí mi navine jedna místní navijárna. Dodám drát, kostřičky a plechy a samotný návrh a oni to už navinou a vakuově naimpregnují.
Dalča: co se týče rozptylu na primáru, vyřešil by to paralelního koncový stupeň (Circlotron). Ale ten potřebuje dva napajecí zdroje. A napajecí toroid už mám navinutý. Viz první příspěvek diskuze. Ve Věrném zvuku je popsaný ještě paralení konec, co nepotřebuje dva napajecí zdroje a půlky trafa se tam vážou nějak přes vazební kondenzátory, ale po pravdě jsem to moc nepochopil, v popisu tam chybí několik věcí..
Vlákna: 11
Příspěvky: 1 533
Registrace: 2012
6. 2. 2013, 13:42
(poslední úprava: 6. 2. 2013, 13:43 | Dalča)
čéče řešení s 2 zdroji - Circlotron -mjsem zatím v rukách neměl, jen jsem o něm četl. zajímavé, ale nemám zkušenost! pokud se do toho pustíš, budu zvědavej jak to šlo. CO se tejče řešení s kondíkama, co píšeš, taky nemám zkušenost... jen ta zmínka v lukešovi.
S tou impregnací bych měl strach, jestli se nezvýší kapacita vinutí.
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
Circlotron je pro mě pasé, ale ta varianta z Lukeše se mi po shlídnutí nezdá špatná.
Takže postuju upravené schéma podle vašich připomnek, posunu to do AB třídy.
![[Image: schema_gama.jpg]](http://hranatybraska.ic.cz/pushpull/schema_gama.jpg)
Ty kondenzátory dělají jen AC vazbu mezi anodovým a katodovým vinutím, s tím, že anodové vinutí je pro katodu autotrafo. To má samozřejmě taky rozptyl, ale menší.
Ještě zbývá otázka:
Jakou vlastně zvolit Ra-a? (defakto ZSV do g2, lampa působí do katodového vinutí jako budič..)
Ještě mě napadá, Ug2 by šlo ještě kondenzátory připojit na potenciál katod, čímž by se lampy přestaly chovat jako ultrlineár a začly by se chovat jako svazk. tetroda. Zvýšila by se jim strmost. Vzhledem k malé anodové ztrátě lampy v poměru k max. proudu co dokáže dodat se mi to zdá zbytečný.
Vlákna: 1
Příspěvky: 717
Registrace: 2010
Bydliště: Praha 4 - Nusle
7. 2. 2013, 9:30
(poslední úprava: 7. 2. 2013, 9:35 | PB0305)
Už jsem to tu psal, katodové vinutí je normální součást primáru (žádný autotrafo tam není!!). Z hlediska zátěže je v podstatě celkem jedno jestli je část vinutí v katodě. Současně to ale funguje jako ultralineár a poměrně silná lokální záporná napěťová zpětná vazba. Závity spočti jako kdyby tam žádný katodový vinutí nebylo a část závitů cca 1/6 zapoj do katody. Kdysi jsem to stavěl (s 6L50, ef80 a ecc85 přesně podle Lukeše), trafo jsem si motal v ruce, zvuk se mi docela líbil. To zapojení podle Lukeše je vyzkoušený a hraje dobře, začni tímto zapojením, pak můžeš experimentovat.
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
Snad ti to vysvetlim jinak. Kdyby melo katodove vinuti stejne zavitu jako primarni, daly by se kondenzatory spojit bez odbocky. Byl by to pak ciste paralelni stupen. Protoze katodovy vinuti ma min zavitu, musi se ty vyrovnavaci kdoury napojit do odbocky na primaru. Z hlediska vyrovnavani proudu v trafu - tedy zmensovani rozptylu mezi dvema pulkama primaru - funguje primar pro katodove vinuti navazane kodourem jako autotrafo. Je to ve Vernem zvuku.
Vlákna: 10
Příspěvky: 4 435
Registrace: 2007
7. 2. 2013, 10:51
(poslední úprava: 7. 2. 2013, 11:05 | danhard)
Proc myslis, ze by mel mit ten trimr vliv na symetrii predpeti ?
Nejdes s tim Ug2 tak trochu ode zdi ke zdi ?
Nejdriv jsi tam rval 350V, ted to mas na spodni pouzivane hranici 130V ?
Nezapominej, ze ti pujde jeste dolu s katodovym vinutim.
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
7. 2. 2013, 11:41
(poslední úprava: 7. 2. 2013, 11:42 | hranatybraska)
S tím že katoda napěťově cestuje počítám. Měl jsem za to, že 60V na g2 při otevření lampy bude dost. Vycházel jsem ze situace Ua=Ug2=cca 60V, což podle triodový charakteristiky dá cca 130mA anodovýho proudu. Už při Ug2 těch 130V dá lampa 440mA, což se stejně nevyužije. Možná, že by stálo za to to poladit na vyšší výkon.. Ale máš pravdu, měla by se tam nechat rezerva.
Imho tohle napětí Ug2 je poslední věc, co budu řešit, optimální hodnota se dá nastavit prakticky při oživování. A taky je možný že G2 strapnu elytama na AC potenciál katod za současnýho zvýšení Rg2, pokud to bude vykazovat lepší vlastnosti. (Zatím jsem měl tu zkušenost u jednočinnýho bastlu se ZSV do katody.) Takže napětí na G2 by pak necestovalo.
Jo předpětí udělám tak jak je zvykem, bude to lepší.
To co se nedá nastavit je Ra-a. Jakou zvolit hodnotu zatím tápu..
Vlákna: 1
Příspěvky: 717
Registrace: 2010
Bydliště: Praha 4 - Nusle
7. 2. 2013, 19:19
(poslední úprava: 7. 2. 2013, 19:19 | PB0305)
Autotrafo má, myslím, z definice společný sekundár s částí primáru, což zde není případ. To, že tam je část vinutí paralelně spojená kondenzátory nemá na počet závitů vliv.
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
8. 2. 2013, 9:08
(poslední úprava: 11. 2. 2013, 21:36 | hranatybraska)
A co je samotná jedna půlka primáru? Jedno vinutí s odbočkou.
A co je autotrafo? Jedno vinutí s odbočkou.
Teď neuvažuju cokoli jiného, než řešení rozptylu v trafu. Neuvažuju sekundár pro reproduktor. Protože ten do toho nekecá, vyjma toho že je v reálným trafu provedený více sekcemi paralelně, takže rozptyl taky zmenšuje.
Někdy je dobrý se koukat na věci z jiného úhlu, než jen z definice.
Včera jsem vzal charky, tužku, pravítko, odvodil jsem jak to je s impedancí trafa s katodovým vinutím a spočítal jsem zbývající.
Samotné pentody v ul bez katodového vinutí:
Ua=350V
Ug2=150V
Iklid=25mA
Ra-a=4,4k
Pmax=39W
Abych nekladl přílišné nároky na budič, rozhodl jsem se pro katodové vinutí 10% z primáru. Na lampu je třeba budící napětí 30V. Z katodového vinutí poleze cca 30V. (Uvažuju půlperiodu.) Na buzení bude třeba cca 120V p-p.
S uvažovaným katodovým vinutím 10% vychází Ra-a na 4k. Solidní hodnota. Špičkový anodový proud bude někde kolem 270mA. Ug2 se bude pohybovat v rozmezí 120V - 180V.
Druhý pracovní bod by mohl ležet níže, např. Ua=Ug2=200V a tam by šlo jít s Ra-a až někam k 3k. Ale to by už vyžadovalo jinak dimenzované napajecí trafo.
Edit: Úprava pracovního bodu. Malinko jsem to přepočítal. Lampy nejsou tranzistory a nemají sekundární průraz.
Vlákna: 3
Příspěvky: 99
Registrace: 2011
Jméno: Martin Dočkal
Bydliště: Hradec Králové
Hola, tak jak pokračuje stavba?
Vlákna: 75
Příspěvky: 1 582
Registrace: 2007
Bydliště: Náchod
Tak po malých kouskách dávám dokupy materiál na mechaniku.
Rychlost je limitovaná hlavně finančními možnostmi, který nejsou momentálně doví jak velký. Takže každej měsíc koupím něco za pár stovek.
Co si můžu udělat sám, to kupředu jde.
Mám vysoustružený volume knoflík z lisovaného bronzu a hliníku, měděné kryty na anodové čapky, bronzové kryty patic..
Napajecí trafa posílil ještě jeden malý toroid pro napájení g2.
Pomalu kanibalizuju novalové patice ze starého osciloskopu, heptalky kupuju, magnovalky jsou.
Lampy budou na profilech pro sádrokartony, mechanická kostra z lehkých L profilů a zakrytovat to všechno přijde kryty a vrchní deskou z Alu plechu - buď černá barva, nebo domorobo elox. Bočnice budou ze dřeva - třešeň či něco takového a madla ohýbaná nerez kulatinka.
Schéma mám vymyšleno, je vzdáleně inspirováno McIntoschem. Schéma je kapku složitější, dvojitý diferák, celosymetrické řešení zesilovače, 1/6 anodového vidutí v katodáchm v signálové cestě jeden kondenzátor..atd.. nerad bych se tady o tom rozepisoval, dokud to nebudu mít odladěné. Celkově bude třeba na jeden kanál 4x 6N2P, 2x6ž1p, 1x6ž2p, a 2x PL504. Usměrňovače a zdroje pro žhavení polovodič, jinak vše lampové.
Indikace zapnutého stavu bude doutnavkou v E14, která bude zároveň sloužit pro stabilizaci záporného předpětí koncovek.
Výstupák mám navrhnutý, dle prostudování Věrného zvuku od Lukeše a Výstupních transformátorů od Slezáka a dle mého gusta. Ale ještě jsem výstupáky navinout nedal, a nějaký čas nedám, leda bych sehnal sponzora či druhej flek.
Enter
Vlákna: 5
Příspěvky: 58
Registrace: 2013
Bydliště: Praha 4
když se tu řeší výstupní trafo, kupovali jste někdo něco přímo od Hammonda? Nebo je to úpně blbej nápad....
Vlákna: 9
Příspěvky: 894
Registrace: 2010
Je to uplne dobry napad. Mam nejake VT, chvalim.
Vlákna: 5
Příspěvky: 58
Registrace: 2013
Bydliště: Praha 4
je možné to koupit přímo, tedy chci říci, baví se s maloodběratelem, nebo se to musí brát skrz tu českou firmu
Vlákna: 15
Příspěvky: 2 429
Registrace: 2010
prodava je treba angelainstruments:
http://angela.com/transformers.aspx
pripocitej postovny a DPH
Vyborny trafa dela tenhle clovek:
http://www.ogonowski.eu/transformers/single-ended/
Vlákna: 5
Příspěvky: 58
Registrace: 2013
Bydliště: Praha 4
Vlákna: 9
Příspěvky: 894
Registrace: 2010
Kupit sa daju cez SOS napriklad. http://www.soselectronic.cz/
Vlákna: 5
Příspěvky: 58
Registrace: 2013
Bydliště: Praha 4
No to jsem si taky našel, akorát nevím o kolik to muže být dražší, než od výrobce
Vlákna: 15
Příspěvky: 2 429
Registrace: 2010
2rsat:jaky potrebujes vystupaky,myslim pro jaky zapojeni?
|