Brum EL34kového zosika...
#21
Josko, to bys musel mít OBROVSKEJ kýbl za tím můstkem, aby se Ti byl schopen nabít na špčkový napětí a udržet ho.

Jde o energii, která je v nejjednodušším případě úměrná C x U^2 (U na druhou). No a napětí je v tomhle případě nechutně nízký.

Na low-drop stábly mrkni třeba na http://www.st.com/stonline/products/lite.../l4941.pdf od ST. Má 5 V, drop je půl voltu při 1 A a když mu známou fintou zvedneš napětí na 6.3 V, je to asi to co hledáš. Pokud jde o tu fintu, dal bych jednoduše do serie s GND přívodem dvě diody N400x zapojený v serii a vymalováno.
Citovat
#22
Hlavně by měl použít nízkoúbytkový můstek, a velké kondy mu zase udělají rušení nabíjecími proudy a moc si nepomůže.
Citovat
#23
Čili to splácat ze šotků? Výborně, hlavně ať koupí nějaký od ST, ať mám co jíst!!! :-)
Citovat
#24
Tolik let to šlo bez ss žhavení a naráz to nejde ?
Citovat
#25
Bola by vhodná 1N5820 na vyskladanie toho mostíka?
Btw. kond tam je 4m7.
//Edit:
Tak 1N5822 diódy na miesto toho mostíka zvýšili napätie na 5,95V stále ešte málo chce to aj ten L4940 ale nikde ho v Žiline neviem zohnať a cez net sa mi to objednávať len kôli jednému stáblu...
No ale po chvíli mi zdochol kond 4m7 na 16V (neviem akoto že je to až taký shit keď je na 16V a ide do neho 6V a on jebne tak že som sa normálne zlakol čo sa to deje) takže je možné že keď tam dám nejaký normálny tak bude aj viac ako 5,95V.
Citovat
#26
Má byť medzi GND stabilizátora a skutočnou zemou 5,2V .. pretože dnes som si doniesol LM2940 a na ňom bol úbytok 3V pričom to je low-drop tak sa mi to nezdalo a vrátil som tam 7805 a ten šiel zas na 5,5V a tak som premerával a zistil toto. Môže to byť vadná dióda (tá čo je medzi GND stablu a skutočnou zemou?) či to tak má byť
//Edit:
Tak jedna dióda bola skutočne zlá tak som ju zatial premostil vodičom napätie medzi GND stablu a zemou je teda 0.7V takže už funguje aj ten LM2940 (výstup je 5,72V čo je však spôsobené tým že proti GND stablu a zemi je len jedna dióda) nastal avšak problém, že zrejme nejak nejak zakmitáva ten stabilizátor, produkuje nejaký divný piskot ktorý sa mení vzhľadom na zaťaženie (keď pridám EM84 do žhaviaceho okruhu tak sa zníži frekvencia).
Môže to byť vadný stabilizátor alebo čo to môže spôsobovať?
Citovat
#27
danda má naprostou pravdu, drž se jeho rad! Než se patlat se stabilizátory a když už se jich nechceš vzdát, tak radši řadu LM a ne 78xx ... Místo můstku jedine schottky na příslušný proud ...
Ale aby ses pak nedivil, že jsi zaplácal zesík dalším plošákem a brum tam bude stále a věř tomu, že nejspíš bude....
Citovat
#28
1. Fyzika je děsná kurva, a všechno okolo ní se dá vypočítat, nebo alespoň poměrně slušně předvídat..2. Dovedu si ještě vysvětlit ss žhavení, ale navrch to stabilizovat? To ale už postrádá jakýkoliv smysl (za běžných podmínek). 3. Stabilizace napětí obecně: Požadované výstupní napětí při max. zátěži a min. napětí v síti a únosném zvlnění. Příklad: Stabilizace napětí U=10V. MINIMÁLNÍ úbytek na běžném stabilizátoru je cca 2,5V.To už poptřebuješ před ním napětí 12,5V ale IDEÁLNĚ VYFILTROVANÉ, to ale není. Zvlnění odhadněme na 20%- čili kolísá ještě o další -2,5V. Potřebuješ 15V špička na elytu při max. zatížení a napětí v síti v povolené toleranci, tj.-10% oproti 230V.Čili dalších 1,5 navíc. 16V. + úbytek na DVOU běžných diodách další 2*0,8V=1,6V. tedy 17,6V, vrcholová usměrněná hodnota čili VRCHOLOVÉ NAPĚTÍ NA SEKUNDÁRU. Tj. děleno vodmocninou 2 = 12,45Vef. napětí- POZOR, PŘI ZÁTĚŽÍ! A to jsme odhadli (zjistit na osciloskopu přesně) zvlnění a zanedbali požadované zvlnění na výstupu..Já bych s ohledem na kvalitu a toleranci ČÍNSKÝCH SRAČKAKONDENZÁTORŮ (nedej Bože stárnutí...) ještě alespoň 1Vef přidal. Čím víc, tím lepší výsledné parametry ale také tím větší ztráty na stabilizátoru budou.. Proto v tvém případě vyjde lepší žhavit ECC do série na 12,6V. Toto je ZJEDNODUŠENÝ návrh äle vycházet se z něj obecně v dílenských podmínkách dá.
Z nastíněného návrhu je jasný, že trafo, který dává 6,3 V ef nemůže krmit stabilizátor s výstupním napětím 6,3V, a to i kdyby byl nízkoúbytkový a diody Schottky a zvlnění na výstupu jsme pominuli úplně. Neexistuje perpetum mobile..
Edit2: pozor na druhý extrém, minimální zátěž a maximální napětí v síti (+5%) aby ti nevyfoukly kondenzátory, ale i stabilizátory 78xx mají většinou jenom U vst. 30V!
Citovat
#29
WishmasterX: jsem to ještě trochu doplnil..

Toto jsem tu N E P Ř I S P Í V A L JA !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (danda)
Citovat
#30
Takže nakoniec to bolo tou diódov v GND stablu (nebola vodivá ani jedným smerom) takže po výmene to plne funguje.. Danda: Neviem či som spravil perpetum mobile ale mi to teraz stabilizované žhaví na 6,24V čo je skoro úplne presne (Mám tam Shottky a LM2940 a no problem a aspoň nemám také tepelné straty na stabilizátore zbytočne).. žiadny šum ani brum nie je počuť Smile takže môžem spokojne toto zapojenie preniesť do škatule.. Ďakujem za všetky rady..
Ešte jedna vec: EM84 teraz nejak divne pracuje pretože jak keby sa totálne spomalil.. proste dám nachvíľu hlasno hudbu a zúži sa úplne ale už sa nevráti (teda vráti ale asi po 20 sekundách)? Čo to môže byť?
Citovat
#31
Josko: stabilizátory si mohou (a i rády kmitají), nejsou-li vstupní a výstupní vývod těsně u pouzdra blokovány keramickým kondenzátorem cca 100 nF. Obecná poučka. Asi jako přemosťovat stabilizátor diodou v závěrném směru (nesnáší napětí pozpátku a to ani např při vypnutí a vybíjení všemožných kondenzátorů!
Citovat
#32
danda: podľa mňa kmital preto že nemal GND nikam pripojené bolo len tak vo vzduchu (kôli tej vadnej dióde)... v každom prípade 100nF mám zaním aj pred ním a už to nekmitá (Ani osciloskopom som žiadne nenameral).
Viac ma teraz štve ten indikátor, predtým to nerobil fungoval skoro normálne len bol príliš uzavretý...
Citovat
#33
S okem ti nepomůžu, ale můžu do placu hodit pár zkušeností ze stavení 100W zesilovače pro kytaru - z prvopočátku to brumělo - samosebou pár nezkušených zemních smyček a k tomu citlivý vstup, po vhodném přepojení brum totálně zlikvidován, (vyzkoušen rozdíl mezi ss a st žhavícím proudem předzesilovače a rozdíl nebyl mým uchem rozpoznán...). Kanál overdrive toho stavěného zesíku silně komprimuje průchozí signál a i přesto je brum zanedbatelný.
Snad jen nemůžu moc pochválit pány z Tronicu od kterých mám napájecí trafo, ozývalo se už naprázdno na nemagnetické nevodivé podložce, velká rozptylová indukčnost se projevila i v zesíku. Ve standby - při odpojeném napájecím napětí kromě žhavení se line z repra lehký brum, po vypnutí standby částečně zmizí, citlivé snímače v kytaře to taky moc netěší.

Kytarové high-gain aparáty jsou dost náchylné na rušení, někteří výrobci usměrňují žhavení třeba jen pro vstupní elektronku (Mesa Boogie Single a Dual rectifier - kondíky 4m7 nebo 6m8 podle verze), někteří jen část nebo celý preamp včetně invertoru (např 6xECC83, kond 22mF, můstek z 1N5408 - Orange Rectoverb 50), ale se stabilizovaným žhavením jsem se u kytarových aparátů nesetkal, prostě to stačí udělat pořádně. Schémat a fotek střev renomovaných aparátů je na internetu plno, pokud se chceš inspirovat, stačí trochu hledat.

K vrtání nerez plechů: zkus stupňovité vrtáky
Citovat
#34
Brum u vypnutého stand-by?? Pak jedině přenosem mezi síť. trafem a výstupním trafem. Zkusit vhodnou polohu, viz výše. Dráty vedoucí k repráku ZKROUTIT. Obvykle se toto používá i u jiných signálových cest, zvláště nízkoimpendančních,symetrických, kde to má větší vliv než stínění. Zkus si udělat jednoduchý pokus. Vezmi cca 0,5 m obyčejné dvojlinky, jeden konec zapoj na repro a druhý zkratuj. kabel přibliž k trafu. Z citlivějšího repráku bude slyšet brum. Teď tutéž dvojlinku zkruť a proveď tentýž pokus.....Kapišto? A v opačném směru se toto dělá i se žhavením, aby vodiče kolem sebe nešířily mygnetický bordel.
Citovat
#35
Výše jsem psal, že je to vzájemnou vazbou těch traf. Všechny tvé rady jsou dobré, vhodná poloha vyzkoušena, dráty jsou tam kroucené a hlavně co nejkratší. Možná jsem to napsal nešikovně, ale ten brum je naprosto minimální a je slyšitelný jen na kontaktní vzdálenost, chtěl jsem upozornit na silnou vzájemnou vazbu mezi síťovým a výstupním trafem. Nemám důvod to nechápat nebo dělat pokusy vhodné pro základku:-)
Kroucené symetrické vedení se dá použít jako náhrada koaxiálu. U symetrického vedení zkroucení zapříčiní, že indukované rušení se projeví jako souhlasné napětí, které je eliminováno v rozdílovém vstupu připojeného zařízení, takže tam je podstata trochu jiná.
Ještě jsi nezmínil to, že dráty ke žhavení zvláště koncových elek nemají být malého průřezu.
Citovat
#36
Kroucené vedení má naprosto odlišné vlastnosti od vedení koaxiálního (česky:SOUOSÉHO). Průřez vodičů žhavení pro výkonové flašky sa samo sebou rozumí ŘÁDNÝ, neb tam teče mnoho Ampér proudu, to jsem ani nechtěl zmiňovat, to si snad umí každý vypočítat, to je ta Základní škola. A navrch to nemá žádný vliv na odstup brumu. Ovšem, jak velký vliv má BLBÝ, KROUCENÝ VEDENÍ k repráku, to si málokdo dovede představit a tak jednoduše to lze vyzkoušet..
Citovat
#37
L = 0,46u[2,3log(2A/d)+0,25]

kde:
L - vzájemná indukčnost vodičů krouceného vedení [uH/m]
u - relat. permeabilita materiálu mezi vodiči [-]
A - vzdálenost středů vodičů [m]
d - průměr vodiče [m]
Magnetické siločáry se samozřejmě uzavírají nejen přímo mezi vodiči.

Parametry koaxiálů:
Zov= 50 - 200Ohm
C=30 - 100pF/m
odolné proti rušení kapacitní vazbou

Kroucené vedení:
Zov=100 - 130Ohm (někdy i 50-200Ohm)
C=30-80pF/m
Symetrické vedení je výborná náhrada koaxiálního kabelu se 2 stíněními.

Zdroj: přednášky prof. Ing. Kamila Vrby, CSc., vedoucího Ústavu telekomunikací, FEKT VUTBR

Jaký konkrétní rozdíl máte namysli?
Opravdu jsem do teď nevěděl, že koaxiál je souosý vodič:-D
A ještě by mně zajímalo jak vypadá správně zkroucené vedení?
Citovat
#38
Brum u vypnutého standby....
Změřte si napětí na anodách, u mě tam i při vyplejch pár desítek voltů je, asi mám blbej vypínač :-)
Citovat
#39
Frank: Budem se bavit rozumně, je tam samozřejmě 0. Pokud chceš, tak ten zesilovač ti dovezu a ty zjistíš, že to brumí kvůli přesycenému napájecímu trafu:-)
Opravdu to tam je téměř nepostřehnutelné.
Citovat
#40
zahodit :-)
Citovat