22. 1. 2013, 11:32
jak pisu vys, v klidu na tech PL budes mit cca 17W ztraty... coz uz je za katalogovym udajem, neni to zbytecne moc?
|
Lampový zesilovač - VE VÝSTAVBĚ
|
|
22. 1. 2013, 11:32
jak pisu vys, v klidu na tech PL budes mit cca 17W ztraty... coz uz je za katalogovym udajem, neni to zbytecne moc?
22. 1. 2013, 13:12
Mysliš, že budič s 6N2P dokáže dát dostatečne velké nezkreslené výstupní napětí?? Kolik bude potřeba 60 Vef? T.j. cca 85 Všp??
22. 1. 2013, 13:47
A ještě si všimni jedné věci. Výstupák má převod cca 3 K / 4 Ohm. Při 4 Ohm zátěži máš odpor sekundárního vinutí cca 0,7 Ohm. Ani při 8 Ohm zátěži se podstatně nezlepší DF, nemluvě o vzniklém anodovém nepřizpůsobení...
Vracet na katody 100 V mě přijde taky trocha dost. Samo trafo by bylo docela zajímavé použít, ale nezbude než jej převinout...
22. 1. 2013, 13:48
Bobo, podle prevodu ma Raa 3k / 8 ohm, pro 4 ohmy by vychazela impedance primaru jen cca 1600 ohm pro Raa a to je na PL504 uz prilis malo...
22. 1. 2013, 14:11
Jo, koukám že jsem použil 17W předepsaných pro triodové zapojení PL504.. ale tak se dá mainko snížit kliďák.
JJ, přesně takový rozkmit bude třeba. Dle simulace to ty lampy dají, jde o poladění poměrů v kasḱódě. Ale prakticky to uvidím, až to postavím. Ty trafa.. stejně od toho čekám kolem 15W výkonu, což by stačilo. ZSV snad mírně DF zlepší. Mno, jak říkám, nechce se mě to převíjet, ikdyž doma drát mám. Zkusím to s těmito výstupáky a pokud nebudu spokojený, tak je ještě dodatečně převinu.
22. 1. 2013, 15:14
previnuti trafa by znamenalo ho navinout zcela znovu, vzhledem k prokladani vinuti...
22. 1. 2013, 16:53
Tak.
22. 1. 2013, 17:51
Převod výstupáku mě vyšel cca 3272 Ohmů : 4 Ohmům.
22. 1. 2013, 18:12
Ono kdyz si vezmete, jakou impedanci maji bezne reprosoustavy v zavislosti na frekvenci a zaroven z druhe strany, co dela s charakteristikou koncovek zsv do g2 a katody, dale co udela celkova zsv, nejake presne impedancni prizpusobeni pro ryze cinnou zatez nema smysl resit. Zesak, co meril do odporu THD 0,1% Dal pri stejnym vykonu do dvoupasmovy hifi bedny THD 1,2%. Punk je jinde..
Ona ta ZZV bude snizovat vystupni odpor dokud to bude mit rezervu vykonu, pak se to utrhne a zkresleni prudce naroste, ale pro normalni poslech snad ok. Akorat jesi nemas ZV ze sekundaru, tak este bude dost zaviset na ciniteli vazby - rozptylovy indukcnosti, coz na hotovym trafu neovlivnis. Sic to ma aspon 3 proklady, nevim jesi je to dostatecny, treba Brano pri vinuti sel i pres 10 prokladu a bylo to znat...
To ze ti stouplo THD na bedne proti odporu je prave dusledek malyho DF, zesilovac nestiha reprak tak dobre kontrolovat jako tranzistor, kerej ma vnitrni odpor 0.nic.
22. 1. 2013, 21:26
jo, PB0305 ma pravdu, utnul jsem se ve vypoctu, je to tak 3.2k / 4 ohmy. Tim hur s proudem sekundaru...
23. 1. 2013, 0:16
Rayer: Tím to úplně není, je to z větší míry tím, že se k zesáku připojí komplexní zátěž.
pzwak: Jj, taky jsem udělal chybu ve výpočtu impednace ![]() Díky všem za inervenci. ![]() Takže rekapitulace: *Zesák bude v dvojčinné třídě A. * Impedance trafa Ra-a 3,2k/4ohm * Obvod v katodách sníží impedanci trafa o 9%. * Výkon bude tedy kolem těch 15W. * Momentálně mi vychází proudová hustota v sekundáru na 4A/mm2, což s klidným srdcem akceptuju. * Trafa z AUJ620 použiju. Pokud nevyhoví, namotám nové na míru. * G2 budou připojeny na odbočky primáru, kam se zjistí experimentálně, Rg2 se případně mírně zvýší. * Bude dodělané štelování biasu samostatně pro obě lampy.
23. 1. 2013, 11:52
Omlouvám se, převod trafa je 4,5 k : 4 Ohm.
Výkon mě vyšel maximálně cca 10 W, z toho cca 3 W se spálí na těch katodových odporech, takže zbývá maximálně cca 7 W.
PB0305 - jak jsi prisel na tech 4.5K : 4 ohm? Podle kat. listu co uvedl hranatybraska je napetovy prevod 416V : 14,6V takze pro 4Ohmy vychazi tebou drive uvedenych Ra-a 3247ohmu... Ja to prvne pocital blbe jen pro pulku vinuti a neuvedomil jsem si ze je to druha mocnina. Samozrejme zalezi, jak zapoji vinuti. Pro uvedene merici zapojeni by to ale melo byt tech 3,2k, ne?
EDIT: ted jsem to prepocitaval i podle poctu zavitu a vyslo mi 3271 : 4
23. 1. 2013, 12:21
(poslední úprava: 23. 1. 2013, 12:21 | hranatybraska)
Tak že se tu budem dohadovat kvůli jednoduchýmu výpočtu, to jsem nečekal
Ale já mám zas máslo na hlavě, že jsem si neuvědomil že se sčítají druhé mocniny průměru drátu
... a nezapomeňte, že trafo má účinnost cca 90%. I to je třeba při všech výpočtech uvažovat...
A započítal jsi katodový vinutí?? a korekci koeficientem poměrného odporu vinutí?
23. 1. 2013, 13:20
(poslední úprava: 23. 1. 2013, 13:22 | hranatybraska)
A zátěž ve "100V" sekundáru?
A že koncovky do katody fungují defakto jako jeho budič? (Což mimochodem znamená -24V na katodě oproti zemi - když se katodový proud blíží nule.) G2 taky odebírají určitý proud.. Nepočítal jsem to, ale odhaduju to něco k 15W.
23. 1. 2013, 14:06
PB0305: nene, pocital jsem ciste podle prevodu, vychazel jsem ze vztahu v literature Vystupni transf. od Lubose Slezaka, z praktickych mereni se mi tento vypocet u jednoduchych vystupaku potvrdil. Samozrejme nemam paru, jak se projevi vliv vystupniho 100V vinuti v katode, tj. jak ovlivni primarni impedanci, nikdy jsem to nepouzil, priznavam. Docela by me to zajimalo, mas nekde nejaky odkaz kde se to da nastudovat?
hranatybraska: Prave pro ovlivneni impedance primaru vinutim 100V v katode bych se mozna radeji vyhnul, pentody maji rady dodrzeni Ra mnohem vic nez triody. Pokud vinuti 100V ma fungovat jako zpetna vazba, melo by privadet cast energie zpet, tudiz jit proti vystupu v katode. Takze ten vykon z katody bude castecne ztraceny stejne jako cast vykonu ze 100V vinuti, tedy pokud ma ta zpetna vazba byt zaporna. Nebo se pletu?
23. 1. 2013, 14:19
(poslední úprava: 23. 1. 2013, 14:25 | hranatybraska)
Proti proudu z 100V působí úbytek na katodových rezistorech, takže se ve výsledku neprotopí žádných 3W, ale méně. Ty katody navíc fungujou jako budič toho 100V vinutí, takže výkon dodávají. Ta vazba je totiž záporná proti g1. Ne proti trafu. Nastudovat to asi nebude kde, nikdy jsem to nikde neviděl, jen u Lukeše. Prostě nasimulovat. V praxi to snižuje výstupní odpor - tedy se zvyšuje sklon přímek VAcharky. Jak přesně jsem neměřil.
To nejsou pentody, ale svazkové tetrody. A dále protože jsou g2 zapojené do odbočky trafa, nebude to mít výsledný charky jako pentoda.. prostě se na to nedá koukat odděleně. Úmyslně jsem udělal uzavřenou soustavu koncovky-trafo - navzájem se to linearizuje a diferák se "nenadře". Akorát poblíž limitace bude humbuk, ale to se uvidí až na hotovym zesíku. Jinak řečeno: Pro trafák se to tváří jako tetroda v UL a pro ostatní zesilovač jako lineárnější trioda. |
|
|