Zesík by měl mít na vstupu RC filtr (jak je zmínka i výše) a to takový, aby průchozí signál nebyl rychlejší než je ten zesík za ním... Zároveň to "sežere" všelijaké příchozí RF rušení...
Zesík by měl (dle mě) zpracovat obdélník na vstupu, který má "jmenovitou" citlivost, tj. stejné Upp jako je odpovídající sinus (nebo i mírně vyšší - tak přebuzení o 3dB)... Samozřejmě, pokud to 10x přebudí, tak je skoro jedno čím, jestli obdelníkem nebo sinusem. A když se "dotkne" saturace, tak by se neměl zesík "zbláznit". Co když ho vezme na "reálný zvuk" z nástrojů, které jdou často až k 200kHz??? A není to ve finále vždy sinus, ale je tam spousta harmonických (což má i třeba i ten obdelník - spoustu harmonickych). Psal jsem výše, že stačí obdelník cca 1kHz -10kHz...
Já se snažím, aby byl konec aspoň 2x rychlejší (stabilnější) než ho pak "zpomalím" ve finálu ZV a nějakou tou (minimální) kompenzací ve struktůře. Dnes není problém, aby chodil stabilně v rozsahu 200kHz-1MHz a pak se nastavil trochu pomalejší, včetně pak odpovídajícího RC na vstupu. Dříve (tak před 35 rokama) jsem je nastavoval na finál tak 80kHz (což se zdálo jako dost OK), dnes tak na 100k-200kHz...
Na hraně právě uvidí co se děje se stabilitou. Jak psal Reeb - i zda je stejná rychlost přeběhu atd... Samozřejmě stačí hrany odpovídající 1MHz (min 200kHz) - tzn. každý běžný NF generátor. Ale u extrémě rychlých zesíků už to chce generátor trošku rychlejší... Když bych něco dělal, tak bych (společně s Reebem) šáhnul po rychlejších HC.... ( než po CMOS 4000 řadě). Zpomalit se to dá (přes RC) vždy, zrychlit už tak snadno ne...
A taky je dobré k testování i něco jiného než obdélník. Používám sinus (když není, tak trojúhelník). Lépe se na vrcholu toho signálu testuje začátek saturace a chování při ní... Takže za mě jednoznačně obdélník a i něco jiného. Na sinusu neuvidí moc vliv fázového posunu a případného útlumu - zas to bude ve finále sinus...
Na trouhelníku uvidí daleko lépe i nelinearity v blízkosti saturací apod... A stačí i "derivace" obdélníku (tj. přes kondík např. na 1kHz obdelníku výstup s 2x - 10x kratší RC časovkou = skoro trojúhelník s velmi rychlým náběhem a pomalejší sestupnou). Takže většinu času "není" signál a neutaví konce příčným proudem (což hrozí při vyšších frekvencích, třeba i sinusových).
Já pokud možno testuji vše (zdroje, regulátory, zesíky atd...) obdélníkovým signálem. Stačí ho přivést téměř kamkoli "do struktury". A zdroje testuji také i na výstupu pulzním "zatěžovacím odporem". A to pomocí FETu. Mám na to spec. přístroj s pulzním generátorem 1Hz -200kHz se střídou 0-100% (s vestavěným FETem a ochranou proti přepětí na tom FETu - když je nějaká indukční složka zátěže) a má zdířky na externí zatěžovací odpor. Mám různé odpory až do několika kW... Což bych v té malé krabičce neuchladil... Je to obdoba umělé zátěže...
---
A rady BV: Koniec kompenzovať podľa fázovej rezervy tak, aby bol bezpodmienečne stabilný pre celý rozsah vybudenia a záťaže ( aj komplexnej) ... začátečníkům moc nepomohou...
Jinak ten popis co se tam při přebuzení děje, ten je dobrý
Teď jsem narazil na> https://vyvoj.hw.cz/teorie-a-praxe/doku … 1cast.html