21

Re: circlotron

Platí, že rozkmit_napětí / rozkmit_proudu = zatěžovací_impedance

Zpětná vazba sice může dovolit poněkud zvýšit rozkmit napětí i proudu, ale na optimální zatěžovací impedanci nemá většinou zásadnější vliv. Viz též Lukeš str. 140 - 142.

22

Re: circlotron

VNITŘNÍ odpor zesilovače je v převrácené hodnotě DF, tedy činitel tlumení zátěže, který už ale s ničím jiným nesouvisí.

ZATĚŽOVACÍ impedance /záměrně nepíšu odpor, protože reprosoustavy jaksi mají výhybky, žeáno/ je dána zatížitelností koncového stupně a dimenzováním zdroje, volně přeloženo mám-li výkonné koncové tranzistory /či několik párů paralelně, nebo sérioparalelně/, musím jim zajistit vzhledem k jejich vlastnostem odpovídající buzení a inverzi a co se týče zdroje, tak vzhledem k účinnosti AB třídy kolem 60% také patřičné dimenzování. Od těchto faktorů se potom odvíjí minimální zatěžovací impedance, počínající zpravidla na 2 ohmech, kdy ještě zesilovač a jeho výkonové prvky musí zůstat stabilní a ani v nejhorších pracovních podmínkách nesmí jejich pracovní podmínky opustit oblast SOA /safe operatig area/ a to ani při zkratu na výstupu - tak musí být prostě navržena elektronická ochrana. Nikdy nespoléhat na krátkodobou značnou přetížitelnost jak výkonových polovodičů, tak toroidních traf - prakticky vždy se to vymstí.

Existují zesilovače s výkonem 200W/2ohm, které mají tak velký vnitřní odpor, že jejich DF je např. pouze 20, skoro jako zesilovače s elektronkami a výstupními trafy /někdy i ty mají větší DF, závisí to na použitém stupni záporné zpětné vazby a na tom, odkud je napětí pro nfb odebíráno.

Na řádné dokurvení vlastností jinak slušného zesilovače stačí i blbě realizovaná výstupní tlumivka, blbě navržená DPS - těch faktorů je mnoho.

Web

23

Re: circlotron

Výstupní odpor zesilovače je komplexní veličina, závislá na kmitočtu, stupni ZV atd.

Web

24

Re: circlotron

Ano, jistě, samozřejmě máš pravdu, já to uvedl takto zkráceně jen vlastně proto, abych podtrhl, že vnitřní odpor zesilovače nijak nesouvisí se zatěžovací impedancí.

Web

25

Re: circlotron

Leoši, kupodivu před x lety nám tento nesmysl t.j. že, optimální zatěžovací odpor zesilovače se rovná jeho výstupnímu odporu tvrdil jeden asistent na FEL ČVUT. Přesto, že jsem ho jemně upozornil, že to tak není, nebyl schopen to pochopit. Ale to už je hodně dávno.

26

Re: circlotron

PB:

Tohle je optimální z hlediskam výkonového přizpůsobení, ve VF zhusta používáno, ale v NF je to jinak jak bylo i mi vysvětzleno - taky jsem to měl krapet domotané.

27

Re: circlotron

Má to hodně úskalí, ale toto už bych možná zkusil zapojit.

http://www.falstad.com/circuit/#%24+1+5 … .4+0+-1%0A

28

Re: circlotron

Dalča - dovedeš si představit, mít koncový stupeň vysílače, třeba 500kW, s vnitřním odporem 50 ohmů, a připojit ho k zátěži 50 ohmů ? Kolik výkonu zmařím ve vysílači a kolik v zátěži ? To "optimální" přizpůsobení je optimální jen někdy.

Web

29

Re: circlotron

Účinnost a vnitřní odpor spolu nemusí moc souviset. Např. zesilovač s pentodou bude mít velký oproti triodovému velký výstupní odpor, ale do stejné zátěže bude pracovat často s větší účinností.

30

Re: circlotron

No ztráty jsou všude,  ale na tý úrovni kde se motám já bylo dycky:
impedance zdroje, impedance vedení a impedance zátěže shodná = nejlepší výkonové přizpůsobení, a nejmenší poměr stojatých vln.

31

Re: circlotron

shodná impedance zdroje a spotřebiče je půlka výkonu v ....
Ale poměr čsv samozřejmě ok.

Krom toho, impedance koncáku vysílače je malá, a je za ní nějaký ten LC network, kterým se to na požadovanou impedanci přizpůsobí.

32

Re: circlotron

No, ona ta impedance zátěže pro koncák vysílače je právě pomocí toho "LC networku" transformovaná, jinak by si z toho nedostal ten výkon... stačí si změřit napětí před a za LC a zcela jistě bude jiné... tím pádem je i jiná impedance na straně konce a za LC... U VF je většinou důležité ten signál někam dovést a pokud nesedí impedance kabelu a i transformovaná "koncáku" tak bude kabel "topit" , případně shoří... Dá se to přizpůsobit  "bezztrátově" LC, trafem atd... A účinnost se tam "dohání" použitou třídou zapojení C, F atd... tzn. LC obvody do kterých "rveš" ve správné fázi pulzní proud. tzn. pro ten konkrétní okamžik to budíš velmi malou impedancí... Můžeš si tam místo akčního prvku představit spínač s nulovou impedancí... to ale neznamená, že v tom místě je pořád nulová impedance zapojení...

Taková kuriozitka, dělal jsem 300W ef/500Wp koncák na 28MHz a měli jsme "kapacitní" zátěž (používanou v lékařství= dvě izolované plošné elektrody) s poměrně dlouhýma přívodníma drátama, prostě pole kolem jak "prase"... a cca 2m daleko bylo smotané klubo koaxu (nikam nepřipojené, volně ložené...) a zrovna mělo tu "správnou" impedanci a začalo se z něj pěkně kouřit, div že to nechytlo... 
A ještě jedna poznámka: Pro VF můžeš pro dostatečně dlouhý kabel použít koax i jako zátěž, stačí se podívat při jaké délce (a frekvenci) má třeba -20dB ztráty... a na konec můžeš dát třeba jen 50R/1W odpor a na správně přizpůsobeném a dostatečně dlouhém kabelu se dá pálit klidně 10tky-100vky W... Ale to jsme mimo oblast NF...

33 ...editoval Dalča (8. 11. 2013 7:10)

Re: circlotron

Zuki:
jj s tím koaxem jsem používali v dílně Měli jsme zátěže 5W zakončovací a k tomu na regále patřičně dlouhý" kalibrovaný" "špulky" koaxu. Testovaly se s tím koncový stupně pojítek.

34

Re: circlotron

Pokud to nebude vadit, umístím do impedančního tématu další možné řešení cirkulárky.

http://www.falstad.com/circuit/#%24+1+5 … .4+0+-1%0A

35

Re: circlotron

Čoveče, asi si tu cirkulárku postavím. Ono to neni tak hrozné, jak jsem myslel. Tuhle jsem o tom přemýšlel. Nějaké schéma mám (ale jiné, než obě tvoje cirkulárky), NFB mám jinak,  VAS jinak. SS offset i s dost rozhádanými betami trandů a záměrně uhnutými (o nějaké +-1 či 2%) se mi v simulaci drží pod 20mV, čemuž skoro odmítám věřit. Mám i nápad, jak na teplotní stabilizaci použít násobič Ube, ale tuhle myšlenku jsem ještě příliš nerozvíjel. Až budu mít něco hmatatelnýho, dám vědět, jak to dopadlo.
Postavím to asi záměrně z tesla smetí.

36

Re: circlotron

Hazys:
moment!!!! jaks to myslel s tím násobičem a teplotní stabilizací?
To mne zaujalo!!!!

37

Re: circlotron

Jestli někdo vyřeší kliďák a ofset, tak to bude paráda. Taky ta vazba, co tam mám vyžaduje dát na vstup oprák na zvýšení vstupní impedance.

38

Re: circlotron

Uvidíme, ještě to promyslím, nasimuluju a pak vyrobím nějaký bastlprototyp. Ale upozorňuju, že s tím nespěchám - budu to dělat jen jako pokus, k ničemu to nepotřebuju (ono to ani moc užitečné není), takže to můžu mít hotové tak třeba na Silvestra...

39

Re: circlotron

Je super, že se toho někdo chytil smile

Tak circlotron jako princip to zas není tak úplně blbý. Ale přesně jenom pokud máte něco, co nemá opačnou vodivost a mermomoci to potřebujete či chcete použít.
Jako příklad, že to jde: http://www.tezukuri-amp.org/evo/amp/2sk183cspp/rep.htm

Ta Vermona je sice circlotron, ale ona měla k buzení použítý budící transformátor a každý koncový tranzistor mě l sólo vinutí, napájené přes diodový snímač teploty..

Hlídání kliďáku bez budícího transformátoru jsem vymyslel celkem schopné. Spíš je problém určit, odkud co napájet a kdy je výhodné mít v napájení bootstrap a kdy jeho opak. A kdy udělat součet obou. Simulace by byla skvělá, jenže mi nedávno odešel harddisk a s ním i data, respektive data ne, ale adresářová struktura, takže mám milion souborů a roztřiďte si to, že..

40

Re: circlotron

Tezukuri je nářez, škoda, že je to pro FETy. No ale je to moc složitý a těch zdrojů...