Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Subwoofery, kino a sestavy » PA na doma 15" oproti 21" a malá plocha oproti velkej
Dovolil jsem si citací znekonečnit Vaši odbornou rétoriku v naději, že se budete mít od čeho odrazit, kdyby to snad někdo chtěl dodatečně zeditovat. Odraz ale nenastal.
Nechme to ještě trochu zrát, klidně do nekonečna, ať se odtamtud nevrátí nějaká trpkost.
Dobrá, mód přímé vlny je nesmysl. Jde o prd.
Takže nashle na jiné vlně.
Digiting, přínos 0. O co vám pane Součku jde? Vaše nesmysly do tohoto vlákna nepatří.
Víš co Digitingu?
Jdi s těma kecama o ničem do prdele... akorát to tu zasíráš. 
MaBat, naco krmis trola?
S cvokom sa nedohodnes, je to obdoba Mr.F, len on, jeho svet, jeho ego. Nema to cenu ani konca.
K teme - namiesto mnozenia subov v izbe by som bol za toto riesenie http://cdn.avsforum.com/8/88/500x1000px … Avatar.png
Jeden sub od podlahy po strop pracuje ako LA pre danu vysku miestnosti; nesprava sa bodovo, ale viac ako plosna vlna a celu miestnost vybudi rovnomernejsie.
Svojou vyskou a mnozstvom zdrojov rozpohybuje dielcie vertikalne mody ovela rovnomernejsie, tym padom sa kompenzuju aj horizontalne. Navyse nepotrebuje drahe reproduktory, kedze maju spolocnu plochu velmi velku, maju male skreslenie, nizke namahanie a f-3 sa posuva vyznamne dole.
Do tohto riesenia by som ani nedaval PA suby, nema to zmysel. Navyse, vystaci si to s 12", netreba extremy ako 18 ci 21"
Budou přibývat ještě nějaká měření? Je to hodně zajímavá záležitost.
Přátelé,v příspěvku č.17 od Aleska je odkaz na stránku,kde Stig Erik Tangen popisuje že k basovému repro v subwooferu přidává paralelně rezistor 10R.Popsal i důvody,a já se ptám:Máte s tímto nějakou vlastní zkušenost?Používáte to?Nemáte k tomu někdo něco změřeného?Bez a s?Mně to nějak nejde do hlavy,takhle nízká hodnota,to by byl dost velký poměr výkonu jen do toho rezistoru...Díky.H.
Asi mu ide o to znížiť impedanciu na rezonancií reproduktoru. V pasive to býva dobré riešiť kvôli filtrom ale v aktive tento problém odpadá. Ide to riešiť aj vhodne naladením RLC to by fungovalo daleko lepšie ale bolo by to tiež drahé a možno až takmer nerealizovatelné (pri SW s nízkym fs). Takto to dá zabrať zosilňovaču a na rezistore bude podobný výkon ako na samotnom reproduktore. To by chcelo výkonný odpor s chladičom.
Povedal by som že to bude skôr asi k ničomu. Nenapadá ma ani čo presne od toho očakávať alebo ako to zmerať, čo vlastne merať.
Zosilňovač sa sám správa z pohladu reproduktoru ako nízky odpor (s hodnotou v stotinách Ohm) a presnou hodnotou je dané jeho DF.
S přepočítáváním TS parametrů podle přidaného odporu je to složitější. Implementace ve WinISD je špatně. Jednodušší přístup je pohled jako na dělič mezi konstantní odporem a s frekvencí proměnnou impedancí měniče. Implementace v LspCADu jako filtr výhybky je správná.
Rezistor zařazený sériově ti zatlumí citlivost reproduktoru, tam kde je vysoká impedance k zatlumení nedojde (rezonanční vrcholy na basech a vysoké frekvence).
Rezistor zařazený paralelně k měniči se může chovat podle toho kam je celek zapojen. Pokud je měnič s paralelním rezistorem zapojen na zesilovač, což je kromě elektronek s výstupním trafem vždycky napěťový zdroj s téměř nulovým výstupním odporem, tak se akorát část výkonu bude pálit na rezistoru (celková impedance bude nižší), ale fr. charakteristiku nebo zvuk připojeného měniče nebo zesilovače to nijak neovlivní. Pokud je měnič s paralelním rezistorem připojen za pasivní výhybku, tak funguje jako potlačení rezonancí impedance na basech, které by jinak dost nepříjemně ovlivnily fr. charakteristiku pasivního filtru. Ovšem i to je prasárna, výkon se pálí, snižuje se celková impedance.
Lepším řešením zatlumení rezonane impedance měniče připojeného za pasivní výhybku je seriový RLC článek naladěný přímo na rezonance basáku a připojený k němu paralelně až za pasivní filtr. Impedance se pak dokonce kvůli předřazenému filtru v okolí rezonance zvedne (přesně na rezonanci sníží - ale to je právě cílem - vyrovnání impedance).
Takže pro subwoofer je paralelní i seriový rezistor kravina - bohužel právě rozšířená špatnou implementací v některých simulačních programech. Pro reprák s pasivní výhybkou se jakémukoliv seriovýmu odporu na cívkách ve výhybce snažíme vyhnout. Paralelní odpor k repráku s pasivní výhybkou je znouzecnost a prasárna, kdy akorát výrobce ušetřil peníze za součástky (viděl jsem to použito). Správným řešením je použití, seriového RLC paralelně k měniči, i když je to drahé. Pro dvoupásma to RLCčko nebývá potřeba, pro velká třípásma téměř vždy ano.
Antonio, aha, tak ten odpor nebol paralelne k reproduktoru? do odkazu som nepozeral, teda ano ale schému som nevidel
EDIT: ked už sem píšem tak by som ešte rád doplnil že táto téma je dosť kravina, teda ten začiatok starý niekolko rokov a je to dobou v ktorej som to písal... dnes by som takú tému nezakladal.
Xmax podle té formule (Hc-Hg)/2 předpokládá zachování stejného Bl, ono je to ale obecně s X poněkud složitější a víc řekne měření do 10% THD nebo ještě lépe grafy Bl(x) a Kms(x), které lze vidět třeba v americkém magazínu Voice Coil. Nevím jakým způsobem to vůbec měří, ale já se pokoušel na kombinaci Bl+Kms podívat způsobem níž - pustí se sinus a dlouhým časem vyfotí, pak se udělá fotka konusu v klidu, tyhle dvě fotky se pak prolnou (kratší čáry jsou polohy maxima a minima rozkmitu, delší čára je klidová pozice po sinusu). V extrémních případech to lze vidět i okem, např. u mého SPH-200TC (v closed boxu s fc 55Hz), při 20Hz leze cívka dovnitř, při 100Hz ven. Děs, ale hraje to, každopádně lze z toho dobře soudit, že v některých případech, nepoznatelných nijak předem z parametrů, je Xmax podle vzorce úplně k ničemu.
Ahoj Bando, jak se máte. Žijete? 
Co se měření Bl(x) a Kms(x) Klippel stylem týká, tak pozor a brr, poloha membrány nemá dostatečně přímou spojitost s Bl(x) a Kms(x), protože a) jí ovlivňují i dost jiné věci, a b) Pokud reproduktoru slábne pole nebo tuhne závěs, částečně to vykompenzuje tím, že si prostě cucne víc proudu a hotovo. To vyústí v jiné typy zkreslení, které za typických DIY podmínek obvykle nejde podchytit dostatečně.
Dělám na recenzní platformě, která se bude věnovat měřeným, ale silně prakticky aplikovaným a důležitým vlastnostem. DIY staviteli je skoro jedno, jestli ten reproduktor zkresluje kvůli Bl nebo Kms. Naopak z těchhle grafů NEVYČTE, jestli se reproduktor chová dostatečně akceptovatelně. Reproduktor prostě na nějaké výchylce už nefunguje dost dobře, a to tyhle grafy neřeknou dost přímo. A toto se budu snažit laboratorně podchytit pro snadnější pochopení. Já doufám, že mě dělí už jen malé jednotky měsíců od dořešení.
Dále, můžou se stát všelijaké životní hrůzy, dobře mi nebylo, ale pokud se nic závažného nestane, jdu do toho, a objednávám Klippel LSI někdy ke konci roku. Služby pak nabídnu. Dle snahy o kontakt a komunikace s pány z Klippelu tyto služby nikdo volně a hojně nenabízí. Je v tom trochu politiky.
Dále, Dayton LA se do tohoto docela naváží, trošku jinou metodou, neřekl bych špatnou, ale zároveň to šulej moc a zdaleka to nestačí. Laserový triangulační snímač je fakt nutně potřeba, ideálně s osciloskopem, aby se průběh výchylky měřil. To je ~12k za škopek a ~5k za jetej snímač z e-bay.
Plánujou dospělejší cca 1000W verzi, ale jestli to nedotáhnou se snímačem, tak to budou prachy do kanálu. Držim jim palce a zároveň jim to nepřeju, ať ten Klippel nemám pro srandu králíkům. Ono je to v té profi sféře složitý. Ten Dayton bude vždycky branej jako hračka, i když bude fungovat třeba velice dobře.
Powersoft teď po vcelku nepoužitelném M-Force vydává "moving magnet" reproduktory, a vysloveně tvrdí "Přístup ladění beden dle Thiele&Small-a" si můžete strčit tam, kde sluníčko nesvítí, dáte to skoro do jakýkoli budky, a ten reproduktor přetlačí cokoli co si bedna myslela, že mu určí nebo znepříjemní.
Rozmáhá se nám tu takovej nešvar silnejch pohonů, kde "sériovej filtr v podobě ozvučnice" už přestává bejt relevantní.
Vítej (v nedlouhém období již druhý) málem ztracený synu 
. Vidím, že zájem o basové reproduktory (velkého výkonu) Tě nejen neopustil, ale sleduješ nejnovější trendy a to je dobře. Rád se poučím a věřím, že kolegové z AW rovněž.
Spíš to vygradovalo do nesmyslu, a část své obživy úspěšně otáčím na audio.
Čekal jsem, že powersoft řešení IPALa M-Force se bude prodávat před každym Tescem, ale nějak to nevychází.
Teprve teď vylejzaj se systémem MM-Force měničů, které takřka ignorují T&S přístup a objem ozvučnice, ale pořád je na to potřeba powersoft zesilovač za nemálo, a maj jen dva malý modely.
Uvidíme jak to půjde, slova jsou vždycky levný, tak snad dojde na činy.
Je to už dlouhá doba, kdy s tím Powersoft přišel, ale změny v PA nějak nepozoruju, naopak novinky a vylepšení neustávají u tradičního el-dym designu. Zda se to s MM změní, uvidíme, ale objem bedny asi nepůjde ignorovat - s menším objemem jsou kladeny větší nároky na mechanickou odolnost vnějšího zavěšení kvůli zvýšenému přetlaku/podtlaku uvnitř bedny. Navíc s potřebou větší výchylky pro adekvátní SPL ještě vzroste.
Rozřešením bude spolehlivost a zkreslení.
Problém může být i nelineární chování vzduchové pružiny malého objemu, to ale může mít Powersoft pořešeno, nevím.
Ano, to slovo je trošku přehnané. Šlo o to, že se design neřídí frekvenční charakteristikou ale průběhem účinnosti a zatižitelnosti, popřípadě maximálním dimenzovaným výstupem. Přirozená frekvenční charakteristika jde až na třetí, čtvrtou, pátou kolej.....
Jinak dobré poznatky, na toto téma jsem se bavil s B&C Speakers i s Beymou, a je to na dlouhou diskusi jinde, možná na nějaký článek...
Dnes konečně po dvou dnech lopotění a poloautomatizace, úbytek celkové linearity s výchylkou na DBAudio T-Rex 10:
Samozřejmě to musí dostat lepší fazónu, víc měřících bodů a procentuální stupnici Y osy. Nebo to naládovat do Pythonu....
Tento způsob znázornění úpadku linearity s výchylkou půjde do scoringu reproduktoru, protože jasně říká "Tady konečná", zvlášť pak budou tvrdá Klippelovská data Bl(x), Kms(x) a Le(x)....
Audioweb.cz » Subwoofery, kino a sestavy » PA na doma 15" oproti 21" a malá plocha oproti velkej
Podpora webu
Nahrát obrázek