Kondenzátory do výhybky (Stránka 4 z 5)

Áno...v prípade, že je sa nejedná o univerzálnu sústavu, tak je tam už ten praktický aspekt. Inak nie. Ja napríklad používam meracie zariadenie, v ktorom mám koncák integrovaný.

No rozdíl v měření může podle mě udělat skutečně asi jen ta výstupní impedance toho koncáku no, ale ta u ničeho zas tak kritická nebude, to bych musel mít lampovej zesík bez zpětný vazby s nekvalitnim trafem.
No zrovna u tý MBA 810 v klasickym zapojení s nesymetrickou napáječkou bych se bál toho velkýho hnusnýho sériovýho elektrolitu na výstupu, aby nějak nezvýšil výstupní impedanci či nějak nereagoval s těma indukčnostma. Dám tam asi ten Dčkovej zesilovač s TPA3255

uf no zatím jediný k čemu jsem se dostal bylo vzít si ty bedny z dílny domu do klidu k počítači, dát je místo toho co jsem tam měl, připojit to na dva ze 6-ti kanálů zesilovače připojenýho k 6-ti kanálový zvukovce kde je programem APO equalizer řešený DSP a až mě samotnýho překvapilo co jsem v tom DSPčku musel udělat aby to hrálo tak jak jsem zvyklej a jak si představuju že to má hrát

zesílení na 40 Hz to je tak nějak vždycky, na basech prostě ten pokles u těchhle beden je, útlum na 130 Hz, to bude vlastní rezonance bedny či nátrubku kterou ještě nemam zatlumenou, ovšem střeďák +4dB oproti basáku a vejškáč +6dB oproti střeďáku, to je docela dost řek bych, při tom ty měniče jsem k sobě vybíral tak, aby měli bez odporů při stejnym napětí stejnou citlivost, můžete si všimnout že i v tej výhybce nejsou žádný odpory a charakteristika je dle měření rovná, zřejmě je u těch měničů velkej rozdíl kontinuální tón vs. hudební signál

*ty čísla těch dB neberte tak vážně, vy byste to možná nastavili jinak než já po dvou pivech, ale ten fakt že se střeďák musí zesílit oproti basáku a vejškáč oproti střeďáku si myslim že je nespornej, minimálně středy +3dB oproti basům a vejšky +3dB oproti středům to chce

Ty udaný hodnoty SPL v dB v datašítech (včetné grafu) je potřeba brát jen velmi orientačně.
1. něco jinýho je citlivost vypočtená z TSp vztažená k nějakýmu napětí (obvykle 2,83V)
2. něco jinýho je citlivost ve vybraným pásmu amplitudové charakteristiky (taky vztažená k výkonu 1W nebo napětí 2,83V což může dávat matoucí výsledek)
3. něco jinýho bude citlivost, která zbyde po aplikaci výhybky
Pak se potom často stává, že některému měniči (střed nebo výška) chybí rezerva v citlivosti a ani bez odporů to nevychází. Navíc pak stačí jedno paralelní RLC na zatlučení nějakýho výraznějšího neduhu a impedance na dané frekvenci sleze do nebezpečně nízkých hodnot a nepomáhá ani změna topologie.
Ono je lepší ty stavby začít vždycky dvoupásmem a učit se na nich. 3-pásmo je pro začátečníka dosti velké sousto. Vím to sám...taky jsem si tím prošel. A ani po těch XY letech, co se tím zabývám zdaleka nevím všechno a vždycky se najde něco, co mě překvapí.

K tomu bucaniu. Objem ozvucnice je zvoleny pre ten basak, alebo nahodne? Resp. co ti vyjde ked nasimulujes ozvucnicu a ten basak, napr. tuto?
- https://speakerboxlite.com/

Ak ti to skutočne vadí, skús paralelný RLC s potrebným rezonančným kmitočtom a Q v sérii s výškovým reproduktorom..

To je princip superhetu, konvertorů kmitočtů, a všech dalších směšovačů... Tam vzniká nový (třeba rozdílový) kmitočet na nelineárním prvku přece. Kytara na sucho nebo španělka vytvoří akord nebo třeba hladký souzvuk dvou tónů a ten jde do ucha tak jak je. Naopak až kytara prohnaná přes booster, overdrive, fuzz a já nevím co všecho, už samozřejmě produkuje všechny možné rozdíly a součty frekvencí vzniklé na nelineárním prvku (dioda, přechod, limitace elektronky atd.). To by i ucho (mozek) musel být nelineární prvek.
Ale je klidně možný, že na tom, co píše ransom něco bude...

Simulace toho basáku v tehle bedně je v podstatě rovná charakteristika, která má koleno asi na 36 Hz, pokles 3dB je asi na 51 Hz, na 40 Hz je pokles asi 4dB.
Když si v DSP vypínám a zapínám ten útlum na 16 KHz tak to slyšim, přijde mi to s tou špičkou takový moc sykavý, ale po minutě už se to stratí...
Co se týče charakteristiky, i když střeďák sám o sobě je zvlněnej P-P asi 7dB a vejšáč P-P asi 10dB, tak to samozřejmě celkem rovný P-P 4dB výjma toho hrbolu na 16KHz naladit dokážu, ale vlivem toho, že rozdíl hloubek membrán kalotovýho středu a páskovýho vejškáče jsou asi 2,5 cm, tak mi nevycházej fáze o téměř 90°, proto na začátek tý středový sekce dávám ten spožďovací článek, díky kterýmu už mi fáze seděj, ale poněkud to rozháže charakteristiku a i s tim článkem je to pak boj mezi rovnou charakteristikou a návazností fází

AD1:
teď koukám, že kdyby se ten spožďovací článek hodil až za to všecko, tak to vychází daleko líp, i impedance je docela dobrá, jenom nesedí fáze mezi basama a středama ale to by možná ještě šlo doladit