LAMPY pro KYTAROVÉ ZESILOVAČE

chudáci staří černoši bluesmani, co byli tak chudí, že nemohli měnit lampy ve svých bakeliťácích každý doporučovaný 3 roky...J.L.Hooker třeba pracoval jako uvaděč v kině (Mc-job) a jiní se potřebovali kromě hraní živit dokonce i manuální prací...fuj! i Hendrix byl po většinu svého aktivního hraní chudej jak kostelní myš...bylo by zajímavý se těch dnes ikonickejch nebožtíků zeptat na zvuk jejich starejch ojetejch lamp

znáš muzikanty ne? proti jejich zvukomalebné rozlišovací schopnosti jsou hifisti-netopýři hluší pařezové...
skutečnost je ovšem taková, že hluší jsou rockeři a hlavně jejich zvukaři - proč asi, že? 
já bych řekl, že existuje úměra: čím je dotyčný menší umělec, tím víc řeší zvukové voodoo

kal

Nezapomeň, že v 50-tých a 60-tých letech se elektronky vyráběly masivně a tudíž byly levný, v Ćeskoslovensku se ceny pohybovaly v rozpětí 1 - 2 průměrné hodinové mzdy, nespíš i v USA byly v tu dobu docela levné.

Jednou dávno byl v rádiu Dvojka rozhovor s Radimem Hladíkem a člověk by si pomalu začal myslet, že mluví o radioamatérštině, jak tam jmenoval ty různé EC, PCL a já nevím bůhví co ještě. Sypal to z rukávu včetně čísel. Myslím, že jsem podobné výroky zaslechl i od ...Michala Pavlíčka?... jistej si nejsem. Pak taky nějaký muzikant vyprávěl, jak nějak v sériiích skladeb během koncertu mění nebo snad přepíná v kombu elektronky. Tyto a podobné výroky jsem zaznamenal z rádia! (né jedna paní povídala). Ale na "omluvu" jim budiž to, že někdo z muzikantů říkal - publikum to ztěží rozliší a dělají to hlavně pro sebe. Nakonec oni slyší jenom to své vlastní kombo na pódiu, dál už je to záležitostí PA.
K tomu bych vyřkl můj vlastní závěr ale tak nějak po Halinopawlovsku: Každý jsme nějakém způsobem ujetí. A to je dobře.