Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Dílna » Vzájemný vliv součástek
Vliv přítomnosti šroubu M4x35 s matkou. Nerez stejného rozměru je bez vlivu.
Umístění v ose zvedne indukčnost o 9,7 %, odpor a zkreslení 3. harmonickou. Upevnění cívky dvěma takovými šrouby po stranách ale nedělá větší problém, indukčnost se zvedne o 0,4 %. Původně má cívka 1,008 mH, 0,36 Ω, 0,408 Ω/1 kHz, v grafu červená (splývá se zelenou).
Kluci to je tak zanedbatelné, když odmotaš 1závit tak to udělá víc.
Vliv plošného spoje 160x100 mm s 35µm Cu vrstvou po celé ploše, pak dvě desky k sobě (takže 70 µm) a Al deska o straně cca 150 mm a síle 2 mm. Tučně je procentuální změna oproti vzduchu.
1 kHz:
1,008 mH (vzduch)
1,005 mH (Cu 35 µm) -0,3 %
0,996 mH (Cu 70 µm) -1,2 %
0,824 mH (Al) -18,3 %
10 kHz:
0,983 mH (vzduch)
0,868 mH (Cu 35 µm) -11,7 %
0,826 mH (Cu 70 µm) -16,0 %
0,770 mH (Al) -21,7 %
Reálný vliv na reproduktoru RS150P-8A. Např. u 70µm Cu vrstvy je na 3 kHz rozdíl +0,2 dB.
Tohle docela mluví proti výrobě výhybek na DPS s dělicími čárami.
Ještě zajímavější bude ztrátový úhel a změna odporové složky.
Maně vzpomínám, jak Tesla flákala vzduchové tlumivky na nosič z pozinkovaného plechu...
Takže jestli jsem to celý dokázal správně vyhodnotit, tak u cívky pro basák stačí ji neplácnout na plech naplocho, vliv DPS je skoro na hranici změření, a jistě v toleranci výroby cívek, nedejbože reproduktorů, ale u cívky pro střed/ výšku už má DPS změřitelnej a možná i slyšitelnej vliv, nedejbože kus plechu pod cívkou. To snad ale nikdo normální neudělá... Samozřejmě pokud bude cívka na DPS s osou rovnoběžnou s mědí, tak to asi je nezměřitelný a není co řešit...
Tady je ukázka 3,3mH cívky do 8R reálné zátěže.
Změřená cívka (RLC měřákem nebo jednoduše z impedance kolem 1 kHz) jednou hodnotou červená, reálně se ztrátami podle modelu světle zelená, reálně se ztrátami na DPS podle modelu tmavě zelená.
Protože i pro mě je to v některých místech už moc, tak zdejší osazenstvo to spolehlivě úplně rozbourá.
Ale je to k věci vlákna a hlavně z praxe. Konkrétní případ recenzenta z Audiodromu, který si ladil své bedny TAD.
"Krabice" na pasívne výhybky rozmerov slušného reproboxu , skladanie kondezátora do basovej sekcie výhybky na hodnotu s presnosťou desatín uF... no, to už je na diagnózu. A on to zrejme aj tuší..
jakoukoli hodnotu kondenzátoru můžete poskládat z libovolného počtu menších hodnot a pokaždé se to bude chovat odlišně. My skončili na modelu 181,77 uF = 100 + 68 + 10 + 3.3 + 0,47 uF. Ani tak si člověk nemůže být jistý, že by nenašel ještě vhodnější typ nebo kombinaci. Prostě je to potřeba v určitý moment zastavit, jinak se z toho zblázníte.
Podľa tých kecov je jasné , že už sa stalo.. 
Ale však je to slobodná voľba každého.
A hlavně po změření by hodnota určitě nebyla těch 181,77 uF, což je jen součet štítkových hodnot.
Lutujem cloveka, co pocuje rozdiel ak C v basovej vetve ma 181 alebo 182uF. Tazky to zivot.
Nehovoriac o kombinacii C pouzitych na vyskladanie danej hodnoty a o smere dratovych prepojok ...az ma obchadza nevolnost, ked si prwdstavim, ze by som s tym musel zit.
Dodatok, na tých pôvodných výhybkách je jasne vidieť, že to robil kompetetný človek, ktorý presne vedel čo robí a čom je aj toto vlákno. Na rozdiel od "zlepšovateľov".
Dodatok, na tých pôvodných výhybkách je jasne vidieť, že to robil kompetetný človek, ktorý presne vedel čo robí a čom je aj toto vlákno. Na rozdiel od "zlepšovateľov".
Tak určitě.
Ty kompetence původní vyhybky jsou vidět z toho „krásného“ napojení basů a středů a složitosti basové vyhybky
http://www.audiodrom.net/images/Recenze … lation.png
a jak se to obvodově zjednodušilo a mnohem lépe napojilo díky těm nekompetentním ladičům, co si s tím hráli
http://www.audiodrom.net/images/Recenze … tuning.png
A taky ten původní stav je je patrný z tohoto konstatování:
„Při té příležitosti došlo – spíše ze zvědavosti – k proměření hodnot původních párů kondenzátorů z originální TAD výhybky. Hodně se od sebe rozcházely, u velkých hodnot až v řádu desítek uF. Dost možná to vysvětluje, proč jsem musel zvuk levé a pravé reprosoustavy předtím kompenzovat jejich nesymetrickým postavením“
http://www.audiodrom.net/cs/recenze-spe … e-a-ladeni
Tak samozřejmě, že každá "ejakulace" oněch zlepšovatelů za to stojí --- a toto platí napříč celým hifi-světem kde 0,000001 versus 0,0001 je oblast plná horkých lepkavých výstřiků..... 
Já jsem pro "jedinnou správnou variantu" každému co jeho jest a v míře vrchovaté a je to tak dobře, protože v momentě když se z věci stane "náboženství" a zapomíná se na to hlavní je to jen začítek stagnace,úpadku a blížícího se konce. 
Vzájemný vliv součástek netřeba přeceňovat,ale ani nepodceňovat. Všechno je vždy o míře a tu má určitě každý jinou.
Zlaté pravidlo uspořádání výhybek: čím hůře to vypadá, tím lépe to hraje. Na druhou stranu - toto popelnicové schéma mělo od obvyklého plošného vyskládání součástek nebo PCB desek jednu velkou výhodu: mohli jsme pracovat ve všech třech osách a zvuk tak optimalizovat v maximální míře.
Takže jedine správne po optimalizácii je toto a zdvih 5-6dB na basoch . Ale ako som už napísal, je to slobodná voľba každého.
Audioweb.cz » Dílna » Vzájemný vliv součástek
Podpora webu
Nahrát obrázek
