Actidamp (Stránka 8 z 11)

Poraďte mi spolehlivé osazení Actidampu IV z operáků, které se dají v Čechách koupit bez rizika plagiátu. Doporučené LME49710 jsem u seriózního prodejce nenašel (navíc jsem na ně četl různé názory). Na Slovanetu do toho zase cpou nesehnatelné exoty. Mám desku od Kováře, se kterou mohou být údajně problémy, tak alespoň osazení chci mít tutovku.

Presne tak, ak nepodliehaš módnym trendom, tak pokojne NE5534 + LF411/OP07/OP77 do serva... Dokonca ani tie A-čka to nemusia byť, odstup je aj s bežnými netriedenými s rezervou vo vzťahu k šumu/hluku drážky.

A LME trebárs cez Farnell - platba kartou, poštovné symbolické, ďalší pracovný deň to máš u seba (akurát pozerám že single zrovna nemajú v DIP, len TO alebo SOIC).

B. Sykora k OZ v novější verzi actidampu mk4:

1. Pokud jsou k dispozici opravdu nízkošumové FETy, tedy např. 2SK170, lépe však
2SK147(=2SK369) nebo jejich ekvivalenty(2SK363), lze Mk IV takřka optimálně provozovat i pro MC,
poněvadž šumové napětí diferáku s těmito FETy ve správném pracovním bodě je na úrovni operáků
typu LM1115, LM1028, AD797, OPA211 apod. Úprava umožňuje i přepínání MC - MM. Samozřejmě
při přepnutí na MC se zvětší zesílení front-endu, takže režim Actidampu se změní, funguje to však
stále, i když pro MC neznamená Actidamp prakticky žádný přínos. V provozu pro MC je poněkud
kritičtější šum OA1, takže je vhodné použít něco lepšího než NE5534/5532. Vhodné jsou
nízkošumové operáky stabilní pro jednotkové zesílení, tedy např. OPA211 nebo nová řada National
Semiconductor. Rozdíl oproti NE5534 bude menší než 1 dB, ale i to se počítá.
2. Na pozici Actidampu (OA2) může být jakýkoli operák s rozumnou rychlostí. Vzhledem k tomu, že
pracuje se zesílením -1, musí být v tomto režimu stabilní. Na jeho šumu příliš nezáleží, poněvadž
dominantním zdrojem šumu je zpětnovazební odpor 1M6, a s ohledem na nízké zesílení celkem
nezáleží ani na zkreslení. OPA 134 je bez problémů, ale pozor, pokud má tento operák větší ofset,
pak při připojení přenosky v aktivním stavu vznikne na výstupu dost velký napěťový skok, než to servo
stihne vyrovnat.
3. Na pozici prvního serva (OA3) je vhodné použít operák s FET vstupem. Bipolární operáky jsou
méně vhodné, poněvadž servo není vybalancované na stejnosměrný vstupní proud. Na napěťovém
ofsetu celkem nezáleží, poněvadž finální ofset určuje druhé servo. I zde lze použít OPA134, popř.
LF411 apod. Ale pozor, stalo se nám, že LF411 v integrátorovém zapojení kmital. Projeví se to
stejnosměrnou nestabilitou, anomálním chováním a někdy i průnikem oscilací na výstup.
4. Na pozici OA4 je vhodné použít jakýkoli kvalitní operák pro audio s rozumně nízkým šumem.
Nechcete-li tam dát NE5532/34, můžete použít kterýkoli nízkošumový bipolární operák, tedy i LT1115
apod., ale je to skoro zbytečný luxus. Totéž platí i o OA5 s tím,že tam už nezáleží na šumu a
vzhledem k nízkému zesílení vlastně ani moc na zkreslení. Bylo by účelné použít tam nějaký obvod s
vyšší proudovou zatížitelností stabilní pro jednotkové zesílení.
5. Druhé servo (OA6) je stejnosměrně proudově vyvážené, takže zde je vhodné použít bipolární
operák s malým ofsetem - OP77, OPA177 apod.
Pokud jde o operáky v signálové cestě, dá se samozřejmě mudrovat na téma zvuku. To už je na
vlastní umělecké tvořivosti. Dobré renomé mají např. NJM2114, které jsou na tom šumově přibližně
stejně jako NE5532, jsou o něco rychlejší, mají však větší zkresení, což se ale uplatní jen v aplikacích
se zesílením větším než 10.

Závěr: pro toho kdo nemá extra sestavu stačí 5534AN , první servo jfet (OPA134..), druhé bipolar (OPA177..).

Ahoj kluci, mohli by jste mi prosím někdo poslat návod, desku a schéma na Actidamp MKII ?
( Spousta informací na netu není úplných a nebo aktuálních...)

Díky

Zdravím všechny,
vím, že to tady asi padlo několikrát, nejen na tomto fóru, ale měl bych 3 dotazy ohledně Mk3:
1. Sinclair zmiňoval, že je nutné použít původní MAC156, opravdu není dostupná adekvátní náhrada ?
2. Jakým způsobem jste řešili napájecí zdroj, pomocí LM317? S regulací napětí nebo bez ?
3. Jakou diodou nahradit LQ100, je možné použít tuhle ?
http://www.ges.cz/cz/l-53lsrd-GES05100093.html

Díky všem za případnou reakci

Třetí časová konstanta ( korekce vejšek ).....

Je to tak udělaný kvůli proudovýmu šumu...musíš se holt ještě hodně učit....

Proto ten proud pouštíte pro jistotu 47k odporem, místo 5k?

Ten zámysl se právě snažím zjistit, protože se domnívám, že to šlo řešit jinak.  Nikoho nenutím to řešit jinak, ani cokoliv upravovat.

Pokud mi p. Dudek chce tvrdit, že to je kvůli proudovému šumu, nechť mi vysvětlí, proč  by to s 47k mělo šumět méně, než s 5k. Výmluva na studium je nepřijatelná.