Test operačních zesilovačů (Stránka 31 z 32)

Když jich koupíš stovku, tak jsou levnější
https://www.digikey.cz/en/products/deta … 7BM/271774
Párek v SMD mám taky, shodil jsem je z desky, takže budou taky 20 let starý.
TO99 jsme použili kvůli malému svodu mezi 3 a 4 na skle.
Teď používám dvojitou verzi IO a vstup na 5, tam nic nehrozí.

Operáky mají výrobní tolerance, takže záleží jak to upečou, důraz na konstrukci je akorát na vstupní differák, jelikož ten určuje offsety a drifty.
U OPA627 byl tuším základní offset trimovanej laserem.

Jak se měřilo zkreslení před 40 lety
www.cordellaudio.com/papers/thd_analyzer.pdf

Díky za odkaz. Doporučuju pročíst, jsou dvě výrobní verze OPA827 a dalších operáků.
Také je podrobně probírán vliv impedance zdroje signálu na zkreslení.
Obávám se, že na to někdy zapomínáme, údaje v dokumentaci výrobců bývají pro Rs=50 Ohm, zatímco v reálném použití to bývá o dost víc.

Vašku, to bylo dávno při simulaci koncových stupňů. Vysvětlil jsi mi to tenkrát dost důkladně a důrazně, abych na to přes svou děravou hlavu nezapomněl a dodnes Ti za to děkuju...
Naopak u modifikace Tvého aktivního notch filtru jsem dal krokování předřadného odporu, aby bylo jasné, jak se to zachová s předřazeným děličem.

No vlákno je hodně starý a píše tam jeden člověk kterej dost zpochybnil měření co dal John Catwell,až teprve to pak vypadlo, nicméně myslím že TI toho změnilo poněkud více rozhodně i třeba takový OPA1642,OPA1652, OPA604 či OPA(2)132(4) rodinku k lepšímu, nebo naopak OPA627 k horšímu (příjde mi že tam dávaj dovnitř to samý nebo technologicky podobným procesem jak v OPA827). Je to vcelku prasárna když se to nenamáhaj zmínit a  jen to pustí jejich zaměstnanec na bastlířským diyaudio.

Mimochodem buď mam nějaký fejky a nebo OPA197(2197) je opravdu nepoužitelnej pro audio ačkoli datashhet tvrdí že je to +- na par s OPA2134. Zkoušel jsem ho jak v klasice Nonivert tak i v ve vyváženým diferáku a opravdu slabota navíc ne zcela stabilní .Takže žádná lacinější náhrada OPA134 řady se nekoná. Max na nějaký DC servo nebo stejnosměrný obvody.

tak to určitě jo... ale OPA134 a 2134 určitě ne, ač na první pohled  papírově parametrama vypadá velmi podobně.

Nene mam originály ještě Burr brown (AP i BP) DIP z roku 2003 a s datem výroby 1998/2000 a pak jsem obbjednal v roce někdy 2012-13 SOIC z digikey nebo mouseru (takže origo) a zvuk i chování v obvodu dost jiné.V czapovi to bylo poznat hodně naštěstí se daly dobře prodat neb to byly originály s dokladama. rozdíl byl i v kapacitách (cca20%) mezi piny,řekl bych že změnili proces zvuk byl posazený výše než klasická stará zemitá OPA627..

Jinak je to asi už stejně jedno,protože všichni tak nějak vše ukončujou, THT zcela bez přímých náhrad (DIP a velký pouzdra skoro vše) ale i malý, stačí pohledat heslo "PDN"

OPA602,604,606,627,633 BUF634P bez náhrady a spoustu dalších

OPA1642 a TPA6120 udělá stejnou službu a mám to stereo

Koupil jsem takovej bastl s TPA6120, mohl by jsi ho oměřit před rekonstrukcí ?
https://i.postimg.cc/HW8DnkgR/20230429-1304381.jpg

též mám něco podobnýho doma, od DJ Rixe

.
.
V datasheetu k OPA 1655/1656 jsou uvedena měření THD+N pro přenos +1 (sledovač) a -1 (invertor)
https://www.ti.com/lit/ds/symlink/opa1655.pdf
Jsou uvedeny i podmínky měření, zatěžovací impedance atd. Měření s přenosem -1 vychází o něco hůř, přestože invertor by měl být pro operák příznivější (vstupy jsou hezky na potenciálu země a nikam necestují). Ale není uvedena velikost odporů, definujících přenos, takže není zřejmé, jestli invertor má větší zkreslení a nebo je to jenom příspěvek šumu těch neznámých odporů, protože se měří THD+N.
Znáte někdo metodiku měření (velikost odporů) pro přenos -1 ? Je možné, že by v tomto režimu bylo zkreslení větší ?
Ještě mě napadá, jestli to nemůže být rozdílnou impedancí na vstupech, protože u invertoru je invertující vstup na impedanci R/2, zatímco neinvertuijící vstup může být natvrdo na zemi.