Tapco J-1400 - vyhazuje 10A jistič (Stránka 2 z 2)

Sinclaire, určitě je to tak s těma C charakteristikama jističů pro zásuvky?
V létě jsem předělával elektriku v baráku u babči, a elektrikář co mně dodával materiál a rady co a jak, mi dal všechny jističe OEZ LSN B, včetně hlavního, i na okruh s motorem. A viděl jsem je i jinde v domovních rozvaděčích.
Ani revizák proti nim nic neměl.

Jedinej případ, kdy jsem se setkal s jističema C (Merlin-Gerin), tak na brigádě v Energostrojírnách, do nějakých průmyslových rozvaděčů řízených přes ethernet.

V běžné domovní instalaci máš možnost téměř svobodné volby. Pokud počítáš se spotřebiči, které mohou mít při zapínání velký proudový náraz /vysavač 1800W, v dílně flexa 2000W apod/, jsou vhodnější Cčka a žádný revizák /za předpokladu správně dimenzovaného vedení/ proti nim nic nesmí mít, je to jen alternativa k Bčku.
Je to tak, že všichni elektrikáři prostě znají jen Bčka a k čemu to Cčko a Dčko vlastně je, většině z nich není úplně jasný. Nemají čas študovat nějaký předpisy, většina z nich má jen par. 6 nebo 7 vyhl. 50 a při zkouškách na takto nízkou úroveň se jich na to nikdo neptá. Vím to proto, že si na IBP pravidelně obnovuju devítku.

Jediné, co se na běžných 1F zásuvkových smyčkách a 3F vývodech nesmí používat, jsou Dčka, což jsou velmi zpožděné jističe s tepelnou spouští, speciálně určené pro těžký rozběh a ochranu asynchronních motorů s kotvou nakrátko. Proto se vyrábí v poměrně husté řadě proudů už od 0,2A až po 34A - každý motor a stroj má mít uvnitř svůj přiřazený jistič na jeho konkrétní proud, jinak ochrana proti přetížení nefunguje.
3F zásuvkové vývody se obecně mají jistit Cčky na plný dovolený proud vedení k ní, popř. zásuvky samotné, je to jen jištění proti zkratu, popř. dlouhodobému přetížení zásuvky či vedení.

Hliník je v Humpolci...   Mám po našich barák z r. 1960 i s hliníkovými rozvody a žádný problém. Je pravdou, že do dílny pak dal otec měď a 20A pojistky na zásuvky tehdy 220V, ale v bytě hliník nic netropí. V rozvodných krabicích jsou spoje provedeny vzájemným zkroucením spojovaných vodičů - podle mne dokonalé a v zásuvkách jednou za čas dotáhnu šroubky. Staří elektrikáři mi tvrdí, že nejlepší spoj v zásuvce je ten, kdy drát je pod šroubkem pouze 3-4 mm narovno, poněvadž když hliník povolí (vyteče), tak šroubek tím, že je zašprajcovaný na jednu stranu, i po povolení hliníku stále svírá. No nevím, spíš se mi zdá, že se jedná o omluvu jejich lenóry při instalaci. Doma máme každý šroubek vzorně obkroucený - očko na konci drátu a žádný problémy nejsou. Je fakt, že průřez hliníkového drátu je tuším 4mm, což je o stupeň více, než by bylo potřeba u mědi.