Ve starých WIN byl Windows mixer, který zvuk degradoval. ASIO, WASAPI, DS, KS a podobně byly způsoby, jak obejít mixer a vyhradit si cestu ke zvolené zvukovce (a případně nadefinovat kanály, vzorkovací frekvence a podobně).
Od osmiček tuším (ve WIN10 určitě) je nové zvukové jádro. Default audio device je pak prostě ze zvukových zařízení to, které systém aktuálně používá. Když ho ve Foobaru vybereš, bude to hrát právě tudy. Běžně je to integrovaná zvukovka, nebo HDMI, nebo Bluetooth, nebo USB DAC - podle toho, co zrovna připojíš. Pokud zvolíš Default audio device s přívlastkem Exclusive, pak si to zařízení Foobar vyhradí. Když místo toho zvolíš jiné zařízení napevno, bude hrát jenom přes něj. Takže si třeba zvolíš USB DAC, a Foobar bude hrát jenom přes DAC, bez ohledu na to, jestli si připojíš BT sluchátka na Youtube, nebo zapneš televizi na film. A když ho zvolíš jako Exclusive, nepustí k DACu jiný program, dokud Foobar poběží.
Z toho důvodu je už myslím používání ASIO nadbytečné (leda by sis chtěl nějak předefinovat kanály, používat vícekanálový výstup jako aktivní výhybku a podobně). Převzorkování je k dispozici na řadu způsobů přímo v DSP řetězci Foobaru (a další resamplery se dají doinstalovat). Jestli je lépe resamplovat nahrávky softwarově, nebo to nechat na DACu, to už je asi na konkrétní konfiguraci.
Dřív se doporučovalo resamplovat na nejvyšší rozlišení, co DAC umí. No ale všecko se vyvíjí...