Nejsi přihlášen. Přihlas se nebo se zaregistruj.
Audioweb.cz » Návrh, měření, software » Měření unikajícího proudu ze SMPS, konfigurací propojení-vliv na audio
Jojo, ten buffer s vysokou CM impedancí následovaný diferenčním vstupem 1ET400A. A přesnost výběru SMD součástek.
A jinak, Bruno opravdu není žádnej vůl 
.
-----------------------------------------
Srovnání šumového pozadí systému Topping DX5 + NC nebo Purifi. Kalibrováno ve V/rt(Hz). Symetrické propojení. DAC třída I, zesilovače třída II.
To V/√Hz tam mas preto, aby to nezaviselo na zvolenej Fs a FFT predpokladam.
Přesně. Šum přes požadovanou šířku pásma je pak spektrální hustota ve V/√Hz krát odmocnina ze šířky pásma, pr 20kHz je to krát 141. Základní šum u obou konfigurací je v podstatě daný šumem na výstupu DAC x zisk zesilovače. U obou dvou zesilovačů je základní jejich šum nižší, mezi 20 - 30 uV/BW20kHz. Ale u NC jsou vidět ty průsaky rušení z jeho SMPS. Purifi to má potlačené v rámci možností dokonale. Přesto je to pořád otázka OEM implementace, jak víš z ASR, řada jich není řešena optimálně. Třeba toto je vysloveně mizerné:
https://www.audiosciencereview.com/foru … fer.24887/
nebo toto:
https://www.audiosciencereview.com/foru … iew.24855/
"Vylepšování" hájendovými buffery. Dost mi to něco připomíná.
Neviem ci to niekoho (este) zaujima, ale zmeral som u seba sumovu situaciu 
1) DPAcku (so symetrickym modulom a s MOSFETmi na vstupe) mixpult nevadi ... ani ucho u repro ... sumi to rovnako aj mensim utlmom -6dB nez -18dB co tam bezne mam.
Skratovany vstup:
Provizorium:
2) nCore NC400 pred napatovym delicom pre driver:
Skratovany vstup:
Provizorium:
Neviem ci to niekoho (este) zaujima, ale zmeral som u seba sumovu situaciu
Díky za kalibrovaná měření, vypadá to slušně a realisticky a očekávaně u DPA a NCore. Pro NCore ze spektrální hustoty mi to vychází 23uV/20kHz flat. Což sedí. DPA je podle očekávání horší, podle údaje na 1kHz šum cca 150uV. Pro někoho tím pádem možná "líbivější".
ci to niekoho (este) zaujima
- obávam se, že ty, kdo rozvířili tyto debaty o zemních smyčkách apod. ne, jelikož sami si relevantní analýzu neprovedou, nebo to možná ani neumějí.
Do toho DPA mam aj JFETy a na DPS patice na vymenenie, keby slo len o sum (aktualne mi pri posluchu nevadi). Dalsi slaby clanok tam je vstupny modul PA04B pridavajuci symetricky vstup:
- https://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=24437
...jediná možnost jak dosáhnout slušného odstupu je vyhodit PA04 pryč.
Měření pro 10W do 4R s BW 20kHz:
SNR 90dB s PA04
SNR 94dB s PA04 na dně skříňky
SNR 97dB bez PA04I s upraveným PA04 (vyhozený diamant, doplněné elyty k stablům) vede les násobků sítě až někam k 10k.
Zdroj: https://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.p … 080#337080
A dalsie suvisiace vlakno k tomu tu:
- https://www.audioweb.cz/viewtopic.php?p … 87#p363187
PA04B měl zásadní konstrukční chybu v případě připojení RCA kabelu na vstup. Typická chyba neexistující com reference, plavání na nepředvídatelném CMV. Historie se opakuje.
Aby těch variant nebylo málo, mám nový monitor LG k notebooku. Je napájený z externího adaptéru s tříkolíkovou vidlicí. Sekundár adaptéru ale není spojený s PE, ale je mezi nimi odpor 10k. Mezi zemí notebooku a PE je potom napětí s tímto průběhem:
https://www.dropbox.com/scl/fi/m90bt7r8 … e&dl=0
Je to pochopitelně “měkké” napětí s vnitřním odporem 10k. Ale pro audio nebo měření se s tím musí počítat.
A co takhle ten monitor při měření nepřipojovat? nebo ten NB má nefunkční displej? Jinak klasickej bordel ze spínanýho zdroje, to není nic zvláštního. A NB má funkční baterku? to je další level, už to tady píšu, ale asi si myslíte, že to byl vtip, ale nebyl. Známej dělá nějaký měřiče magnetizmu, nijak do toho nevidím, ale jenom co mi popisoval že musí řešit ohledně stínění je fakt peklo, bateriový napájení je to nejmenší. Otázka je, jestli takový syntetický měření něco přinese při používání těch krámů v reálným zarušeným světě, a jestli by se v něm nemělo i měřit...
A co takhle ten monitor při měření nepřipojovat? nebo ten NB má nefunkční displej? .
Tak jistě , to vím. Velké rozlišení je ale fajn. Řeší to samozřejmě i izolační trafo. Dávám to sem spíš jako příklad, na co lze narazit. Zatím jsem se setkal buď s adaptéry s 2-kolíkovou vidlicí, tam je to jasné, nebo s 3-kolíkovou s propojením ze sekundáru na PE. Aby tam byl odpor 10k, to vidím poprvé. A jen odpor to je, po připojení 10k paralelně s měřením napětí klesne na polovinu, ale tvar zůstane zachovaný.
S priamo pripojenym PE na sekundar skusenost nemam, resp. notebookove adaptery s trojkolikom co mam doma, tak to maju takto.
- Lenovo USB-C 65W: 1MOhm a 100nF,
- Lenovo 135W (k dokovacej stanici): 1MOhm a 97nF
- HP USB-C 65W: 1MOhm a 93nF
- stary Dell 19.5V, 9.23A adapter: cca 1.3kOhm
Nemeral som to ako PMA, ale impedancia tych 100nF by pri 50Hz mohla byt ~32kOhm a pri 100kHz by mohla byt ~16Ohm. Co to ale prakticky znamena, neviem
Evidentně se to liší kus od kusu. 1M//100nF je mnohem lepší než natvrdo, ale ty rychlé jevy prolezou.
on to nebude skutečnej odpor, ani skutečnej kondenzátor... Co jsem viděl při pokusech o opravy nebo při pitvách, tak tam bejvá většinou varistor, a ten bývá i mezi AC a DC stranou u tř. II, je to ochrana proti proražení izolace trafa (příp. optočlenu zpětné vazby) statikou, která se může naindukovat do DC výstupu.
Vnutornosti takehoto adapteru:
- https://www.myfixguide.com/lenovo-think … -teardown/
on to nebude skutečnej odpor, ani skutečnej kondenzátor... Co jsem viděl při pokusech o opravy nebo při pitvách, tak tam bejvá většinou varistor,
Ale varistory - alespoň co jsem s nimi pracoval, pro klip napětí od 30V do 1600V a různé velikosti (průměry podle absorbované energie), mají vesměs obrovský odpor dokud nezačnou omezovat, výrazně nad megaohmy. Kapacita je podle velikosti a napěťové hladiny od stovek pF do jednotek nF, max. desítek nF. Takže to s těmi údaji tady moc nesedí.
Netvrdím že je to tak vždycky a u všech zdrojů, leckde jsem našel i ten kondenzátor (obvykle tak 10n/1000V, u třídy II), ale odpor ne, a další věc je, zkoušel sis změřit nějakej varistor po cca 10-ti letech používání? určitě má větší svod než novej a v podstatě díky tomu i naroste kapacita, protože některý ty "jadýrka" ve hmotě už nejsou izolační ale prostě vodivý, tím se elektrody dostanou vlastně blíž k sobě. Ostatně kvůli tomu mají varistory v přepěťovkách na din lištu to tepelný odpojování...
Na tomhle obrázku viz předchozí post, 
je v pravo dole jasně vidět varistor, přes ten je asi napojený ot stínění, což je divný, a taky je vidět 100k odpor a neznámej kondík...
U varistoru vždycky záleží na tom, kolikrát musel absorbovat přepěťovou energii. Mám varistory v některých aplikacích od 90-tých let dodnes (izolační zesilovače, měření při zkouškách vn a vvn spínací techniky, plazmatron). Samozřejmě že při havárii umí i vybouchnout, Ale aby měl odpor v lineární oblasti 10k nebo 100k, to fakt ne.
Měřil jsem nějaké použité varistory na curve traceru a neviděl jsem rozdíl vůči novým varistorům. A to byly z UPSek nebo DC 48V zdrojů co jely 24/7 několik let.
Audioweb.cz » Návrh, měření, software » Měření unikajícího proudu ze SMPS, konfigurací propojení-vliv na audio
Podpora webu
Nahrát obrázek
