Ochrana kontaktů relé při ovládání induktivní zátěže

Dekuji, podrobně vysvětleny jevy a doplněno o výpočty, to se určitě hodí.
Ale ptal jsem se na význam do série se zátěží připojené diody, pokud by někdo věděl.

A kam se ta energie ztratí, když se ten obvod neuzavře?
Mám pocit, že se neptal na cívku relé, ale další indukční zátěž na kontaktech.
Diodu do serie jsem nikde neviděl. Můžeš hodit nějaké takové schema?

Super.

dioda v sérii... jasně, ale ta cívka se pořád pokouší udržet proud. tj vyskočí tam napětí až do bezvědomí. A potom  to bezvědomí zlikviduje spínací tranzistor. Moje řešení "řízeného odpadu relé " je prosté, a vychází ze základnů fyziky: Cívka se snaží udržet proud obvodem co nejdelší dobu konstantní. tj. při odpojení na ní vyskočí napětí omezené už jenom konstrukcí cívky (vlastní kapacita a pod...) . Co s tím: Když mam např 12V relé s konst. proud třeba 100mA, které potřebuji co nejrychlej odepnout, ale bezpečně pro spínací prvek, tak dimenzuju tranzistor alespoň na 100V, zajistím dostateně buzení toho tranzistoru jak pro sepnutí, tak pro rozepnutí (platí dvakrát místo pro mosfety a platí i pro bipoláry)  dám k relé anitiparalelní diodu se sériovým odporem vypočteným na max napětí pod 100V:  R=80V/100mA=800 Ohm a pak si můžu na osciloskopu zkontrolovat, že napětí nepřekročí těch 100V. Komu vadí malý překmit hned po rozepnutí, dá si rychlou diodu, a nebo "na prase" těch 800R přímo paralelně k cívce a krom vyšší spotřeby při sepnutém stavu není potřeba nic dalšího řešit.  Dioda v sérii s cívkou podle mě vůbec nijak ten spínací prvek neochrání.

Děkuji všem za odpovědi.
Jak píše Ransom, mluvím o ochraně kontaktu relé, které spíná nějakou cívku.

Mám v různých systémech výrobců na výstupu miniaturní relé (typicky do 1A max.), zdroje jsou většinou zálohované 13,8V, nebo 27,6V a zátěžemi bývají elektrické zámky, elektrické přídržné magnety, nebo ovládací cívky dalších relé či stykačů návazných systémů. Z praxe a dokumentací některých z výrobců znám a používám ochrannou paralelní diodu a považoval jsem ji vždy za dostatečné řešení. Setkal jsem se u jednoho výrobce s doporučením transilu a od jiného výrobce jsem kdysi pořídil na konkrétní aplikaci v bužírce zatavenou kombinaci diody s RC členem. Všechno připojováno paralelně hned na svorky indukční zátěže.

Nicméně jsem se, jak jsem napsal, setkal s nákresem schématu zapojení sériové diody a tak jsem si chtěl rozšířit obzory k čemu takto zapojená dioda vlastně slouží. Původně jsem si totiž myslel, že jde pouze o ochranu zátěže před přepólováním. Když jsem se však setkal s nákresem, kdy byla dioda takto předřazena cívce, ochrana před přepólováním přestala dávat smysl. A nedávno jsem se dokonce setkal s nerozebiratelným magnetickým zámkem, který opravdu vyžadoval připojení správné polarity a při přepólování nefungoval. Neměl jsem čas to tenkrát nastudovat a nevím, jestli v sobě měl pouze tu sériovou diodu, či nějaký ochranný obvod kupříkladu proti přehřívání, či co.

Celé mě to ještě více začalo zajímat ve chvíli, kdy jsem u bistabilního relé, které spíná indukční zátěž zažil situaci, kdy kontakt při povelu vůbec nerozepnul a povel se musel opakovat.