Benazi napsal:budicí tranzistory stály za prd,velký šum......
unášeče mizerná životnost.
hlavy mizerná životnost.
potenciometry ani nemluvě. jasně bolševická spotřebka,zaostavály asi 10-15 let.
V kategorii spotřební (domácí) elektronika nemá snad cenu zdůrazňovat, co je a co není spotřebka. Kromě toho tu nebyly žádné stroje pro použití poloprofi. Do hodnocení zvukových parametrů nemíchejme životnost mechanických dílů, ať v tom není guláš.
Ještě bych oddělil vlastnosti přístroje definované konstruktérem na funkčním vzoru a ověřovací sérii a pak problém náhrad ve výrobě, kdy nějaký kádr nedokázal sehnat patřičnou surovinu nebo součástku a technolog to omrdal náhražkou. Dneska tu spotřebku omrdá číňan který může míst součásti a materiály jaké s vzpomene, kvůli tomu aby katoval kosty.
Kdyby B116 konstrukčně z roku 1980 zaostávala 15 let, musel by mít Grundig ve spotřebce tříhlavý stroj osazený křemíkem v roce 1965, což pochybuju.
HX Pro byl marketingově nevím přesně proč dost opomíjen, i když nějaký přínos měl. Systémy Dolby B i C měly svůj přínos spíš u kazetových strojů, kde byly jednak úplně jiné šumové poměry díky šířce stopy a rychlosti posuvu, a taky proto, že v pozdější době existoval sortiment příslušných IO, o řízení stroje pomocí MCU nemluvě.
Použití Dolby kvůli zlepšení pod -60 dB u komerčních strojů ve své době by naráželo na otázku, proč se honit za bezšumovým odstupem, když dostupné zdroje signálu měly odstup o 20 dB horší (radio, LP). Ruku na srdce, kdo z vás používal a používá magnetofon pro vlastní primární nahrávky?
A tehdy i dneska by byl problém s kompatibilitou nahrávek na různých strojích. Doma mi dělá problémy poznat, která kazeta se s Dolby B a která s C.