Odpor řízený MCU pro I zdroj (Stránka 6 z 7)

Viz EDIT... Už si měřil nějakou odolnost zařízení proti VF poli?  To bych chtěl vidět co dělá  tebou výše uvedená konstrukce s kondy u bočníku a IO až dál na nějakém kabelu...

Jen jsem použil tvé sdělení jak se to má dělat viz :  pak se to všechno i s pulzy pro IGBT konec vede třeba 20cm plochým šedým kabelem do desky s procesorem a naprosto bez problémů to funguje?

Dnes už dále opravdu ne.  A opravdu zatím nevím, jakou topologii DPS bude mít madeindoma a co a kde mu tam bude rušit... A zcela jistě bude mít od toho měniče 14V/34V stovky mV až Volty rušení na DPS... včetně nějakého DC od jeho napájení...  Pokud zatracuješ a zlehčuješ přínos rozdílových zesilovačů (přístrojových IO), tak proč se asi dělají?

Obětoval jsem dvě hodiny svého času na tuto kravinu, leč možná užitečnou. Vzal jsem humpoláckej měnič 24/13V 10A, zatížil jej starou halogenkou (73W odběr), bočník osadil zukiho oblíbených 10mR a zesílil LM358čkou 46x a to nacpal do 12bitovýho převodníku, chudáka, kterýho jsem navíc přetaktoval na 18MHz (14 max), protože jsem se špatně koukl, jaká dělička je před ním zařazená. Rušení je tam úplně příšerný, stovky milivoltů až volty, že čistý data z převodníku šumí asi 10LSB, po filtrování skoro neznatelně. Filtr byl použit val=(val*7+res)/8. No ne, je to ale fakt příšerný, bez diferenciálního zesilovače to vůbec nemůže fungovat!

Když by se to učesalo úhledně na desku, bylo by to jistě ještě o něco lepší. Ale i takhle je to bordelem skoro na rozlišovací schopnosti šunkového atmega ADC.

Věřím, že budu zas označen za blbce, že data byla jistě zfalšována, že to nemohlo fungovat, že to neni zapojený přesně podle schématu výše, atd, bla bla bla. (Zesílení je řádově víc, filtr na vstupu OZ má pětkrát větší f3...)

Ještě odkaz na CSV data http://pastebin.com/7jUzVHMe

A schéma:

No nic, pán zkušený konstruktér to ještě neviděl fungovat bez diferenčáku. A když vidí, že to funguje, tak si pořád myslí, že nefunguje.

Zkusme se nyní držet původního tématu... Můžeš třeba zuki poradit madeindomovi s jeho schématem, zatím totiž radím jen já a samozřejmě blbě, že jo.

Ufff Hoši jsem z vás jalovej Nerozumím ani 1% toho co tady píšete. No DPS tak něják lepím +- ale od začátku počítám s tím že deska bude oboustranná, ale součástky jen z jedné (SMD, SOIC) druhá strana bude GND otočena k regulátoru. Regulátor má zespod distanční nožičky takže na ty bych chtěl vlastní DPS přišroubovat. Délky drátů budou minimální, vzdálenost mezi DPS je cca 6mm. Jestli chcete můžu sem postnou obrázek ze skopu toho co leze na výstupu při různých zatíženích.

Jinak jsem otevřen všem řešení ať je to ASC nebo OZ jen prostě nevím jak to nadrátovat aby to chodilo a hlavně fungovalo, prostě potřebuju vést za ručičku   LM358 nebudu asi moct stejně použít. Max napětí 32V. Já mám až 34V

Hazys: takže jak jsi psal dal jsem na anodu výstup z tlačítka. Jenom mám dotaz. Pokud zmáčknu tlačítko, neproleze mi skrz diodu a ty dva 10kOhm odpory těch cca 16V na pin procesoru? Ten napěťový dělič je jasný tedy indikace stavu tlačítka poté co ta svítilna už svítí.

No nevím ti přesně proč jsi chtěl dát tlumivku před mosfet, ale ten MOSFET to celé zapíná a vypíná, ta tlumivka by musela být alespoň na 10A nebo ne? Neměla by mi sloužit ta tlumivka k potlačení rušení mezi napájením regulátoru a vyhodnocovací elektroniky?

Jinak jste mě už tak rozhodili že teda vlastně nevím co a hlavně jak stavět

Pin procesoru máš na tlačítko snad zapojený přes dělič ne? Tak jakých 16V?

No tak pokud to zapínáš celé, tak tu tlumivku nech bejt kde je. Jde pouze o střídavé oddělení té řídící části. Ze stejného důvodu před tlumivku proti zemi procesoru nedávej kondík! Jinak ten veškerý svinec přes tu kapacitu půjde zemí procesoru. Viz moje hnusné schéma od ruky.

Stavět bys to měl tak, abys procesorem nemusel dělat proudový regulátor. Světe div se, on ten měnič s UCčkem jde přezapojit i na proudový. A stačila by k tomu zvenčí ta LM358.  DACem by se pak pohodlně dělal "setpoint" proudu. Vážně netřeba do regulační smyčky tahat i procesor a ADC. Ale o otm už sem psal nejspíš někde dávno na začátku, že ten měnič je třeba předělat a to nejlépe celý nanovo.

Třeba nějak takhle:

http://zuki.hw.sweb.cz/schemata/Spínané … D_A101.pdf

Proč by to mělo být komplikované, máš tam měření proudu a z 2/2 IO regulaci...  Mě to přijde velmi jednoduché... jeden IO za dvacku a pár odporů... Časovky si může nasimulovat, či upravit dle měření odezvy v reálu... Nechtěl jsem "šahat" do hotového měniče, jen tam připojím jeden odpor... A mám i ochranu max. napětí na diodě...

Naopak jen jsem vůči tvým předchozím řešení ušetřil 150Kč za IO na snímač proudu (někde si tu cenu takto uvedl), DA brouk je taky pryč... Jen se připojí ATMEL a je to...

Měl jsem dojem, že chce měnit jas (proud)... Pokud by to mělo být jen na jednu nebo dvě hodnoty proudu, tak to samozřejmě může být o dost jednodušší... Ale pak tam nemusí být ani ten procesor...

Jak jsem si teď našel na začátku tématu - chce regulovat proud v několika krocích, tak by měl mít dostatečně přesné měření a regulaci...  Osobně bych regulátor postavil asi jen na procesoru, tj rovnou z PWM (+filtr) přes ten 10k odpor do vstupu UC3843 a  analogový regulátor "odchylky" (U8-B) bych nedělal. U8-B bych pak asi použil jen na filtr pro PWM.

Není úplně jednoduché nastavit HW zisk a časovky, aby to bylo slušně stabilní...Proto jsou tam RC pozice, aby to šlo odladit a neosadit něco je snadné, obráceně je to na hotovém plošňáku horší... Pokud to nebude dopředu bastlit, což mě už se většinou moc nechce... A regulátor s UC-čkem jsem už párkrát dělal a vím co od něj mohu čekat...

A když HW regulátor, tak proč nevyužít operák z UC3843 a rvát něco do 1 (tj. do jeho výstupu...) Šlo by to snadno procesorem a měřit regulovaný proud, ale sám si Madeindoma nedoporučil dělat regulaci přímo procesorem v SW smyčce.  Když budeš cpát analogově něco do 1, musel bys to pak nějak kalibrovat, zaručit dostatečný zisk regulační smyčky tj. stabilitu atd... Od toho tam přece je ten vnitřní operák...

Tak nakresli taky celé jednoduché sch sám...

Asi sis "nepřečetl" to sch pořádně.   Mám to nastavitelné od 0A do 5A lineárně s PWM 0-5V...  Zisk se dá snadno snížit a upravit na vhodnou úroveň, proto je v ZV U8-B pozice pro odpor (10M)... Naopak, když zavedeš něco do 1/UC3848, tak tam není přesně daná závislost a napěťové úrovně, takže bys musel mít taky nějakou "rezervu" zisku, aby se to kompenzovalo (buď HW nebo SW opatření).

Celkem jednoduché na vyzkoušení: Nikdy jsem to do 1 UC nedával, ale asi by to šlo viz sch. Podmínka je SW regulace proudu ("necitlivá" pásma kolem PWM 0V a 5V) nebo HW regulátor předtím. Je to zapojené tak, by si mohl nastavit na UC max. napětí (odpor R100 tj. na pozici potenciometru, to funguje jako HW ochrana při PWM 5V). Max. proud LED není HW hlídán, pouze max. napětí na ní... Pokud vezme rail to rail input IO, tak ušetří asi 3 odpory...

Pokud použije DA převodník místo PWM, může ho připojit k R1, ale musí utáhnout 1mA do GND... nebo to posílí tou 2/2 IO...

http://zuki.hw.sweb.cz/schemata/Spínané … 100W_2.pdf

PS: zkoušel jsem i zapojení ventilátoru (Intel 12VDC 0,6A na cca 100W procesor... ) Na tachu je kolektorový výstup, takže jde připojit i na 5V. Řízení PWM by mělo být dle specifikací taky s otevřeným kolektorem, ale u tohoto vent. je vstup s pull up na 4V a jde bez problémů připojit i 6V. Takže se dá připojit přímo na 5V PWM.  Kůli potlačení vzájemného rušení a i vnějšího rušení a vyzařování z procesoru a větráku, dávám do signálových vodičů malé sériové odpory (zde 100R). Zapojení a požadavky na ventilátory jsem přidal pod EDIT u příspěvku 77.